Právní poradna je určena pro zodpovídání právních dotazů týkajících se myslivců a výkonu práva myslivosti a je poskytována jako bezplatná služba pouze pro předplatitele časopisu Myslivost.
Dotazy, které zodpovídal v minulosti JUDr. Ing. Vladimír Čechura najdete k náhledu v archívu poradny.
Od roku 2017 nově zodpovídá na dotazy JUDr. Ing. et Ing.
Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D., advokát, lektor a zkušební komisař ČMMJ, který působí na katedře teorie práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Dotazy prosím zadávejte stručně a výstižně. Po obdržení dotazu redakce váš dotaz přeposílává JUDr. Ondrýskovi, po zpracování odpovědi bude text zaslán jak na adresu tazatele, tak případně uveřejněn veřejně v rubrice a nebo i na stránkách časopisu Myslivost.
Prosím respektujte, že nelze předem určovat jak rychle a do jakého datumu bude váš dotaz zpracován a kdy vám bude zaslána odpověď.
Odpovědi jsou pouze názorem zpracovatele, nelze je tedy považovat za adekvátní rozhodnutí soudu a ani za oficiální právní rozbor soudního znalce.
Předem odmítáme dotazy netýkající se myslivců a myslivosti, dotazy štvavé, útočné, neslušné či jinak nesplňující zásady slušného chování a myslivecké cti, etiky a morálky.
Dotaz č.2018001 [ zadáno 13.1.2018 ]
Můžete vymezit pojmy uživatel, držitel a majitel honitby.
Dotaz č.2017043 [ zadáno 23.11.2017 ]
Jako honební starosta se obracím s žádostí odpovědi ve věci posouzení právních dopadů po novele nařízení o ochraně osobních údajů v oblasti myslivosti tzv. GDPR. Mám tím na mysli nové povinnosti pro myslivecké spolky či honební společenstva. Zajímá mne, zda-li uvedená novela nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) se dotkne činnosti honebního společenstva? Jaké povinnosti nám z toho budou vyplývat? Mohl byste nám sdělit, jak bychom měli postupovat, případně poskytnout základní informace?
Dotaz č.2017042 [ zadáno 23.10.2017 ]
Existuje kromě NOZ ještě nějaký jiný právní předpis, podle kterého je stanovena doba trvání členství ve spolku, než může být člen volen za člena výboru?
Podle našich schválených stanov může být člen volen do výboru spolku a není to nijak blíže specifikováno.
Dotaz č.2017041 [ zadáno 23.10.2017 ]
Na začátku letošního roku mě PČR obvinila z podvodu podle § 209, odst. 1 a 3. Obviňují mě z nezákonného vylákání dávek v nemocenské a z uzavření fiktivního zaměstnání s mým dnes bývalým zaměstnavatelem.
Myslivost provozuji již více než 40 let a v srpnu se mnou kvůli tomuto trestnímu stíhání bylo zahájeno správní řízení o zajištění zbraní a zbrojního průkazu.
I když je mi přiřknut úmyslný trestní čin, podal jsem již návrh na předběžné projednání obžaloby, protože jsem našel několik rozsudků Nejvyššího soudu, ve kterém jsou podobné případy plně osvobozeny, protože se nejedná o trestný čin. Vina mi prokázána nebyla, ve spisovém materiálu chybí důležité důkazy - kontroly ze strany OSSZ (navrhovatele), právní rozbor mé výplaty (zprostředkovával jsem zakázky a procenta musely být legalizovány), kontroly posudkových lékařů.
Lze se nějak proti tomuto odebrání bránit?
Dotaz č.2017040 [ zadáno 26.9.2017 ]
obracím se na Vás s prosbou o Váš názor, zda je v myslivosti možné v průběhu trvání 10 leté nájemní smlouvy MS s Honebním společenstvím na jejich sdružené pozemky, vypovědět část smlouvy na konkrétního problémového majitele dotčených pozemků?
Pokud ano, jakým způsobem a v jaké lhůtě, ev.zda jsou ze zákona sankce, pokud již nejsou uvedeny ve smlouvě o nájmu?
Dotaz č.2017039 [ zadáno 21.9.2017 ]
Jaké povinnosti vyplývají z toho, že sídlo spolku je uvedeno na mou adresu? Jak postupovat v případě, že chci ukončit svojí činnost ve spolku a nechci mít nadále sídlo spolku uváděno na mé adrese bydliště?
Dotaz č.2017038 [ zadáno 21.9.2017 ]
Vlastník a současně i pachtýř honebních pozemků uplatnil u uživatele honitby nárok na náhradu škody způsobené zvěří na lesních pozemcích. Vedle požadavku na úhradu škody na porostech, kterou dokládá přiloženým znaleckým posudkem, požadoval též uhradit náklady na vyhotovení znaleckého posudku, jakožto náklady z mimořádných opatření, které doložil fakturou. Ohledání poškozených ploch a jednání o škodě ve smyslu ust. § 55 odst. 3 zák. o myslivosti, které uživatel honitby požadoval, poškozený odmítl s odůvodněním, že škodu již vyčíslil znalec. MS, v zájmu předejití soudnímu řízení, škodu v požadovaném rozsahu uhradil, i když s její výší zcela nesouhlasil. MS však odmítlo uhradit fakturu za znalecký posudek, který považoval v době uplatnění nároku za předčasný a nadbytečný.
Ohledně náhrady za vyhotovení posudku proběhlo soudní řízení, v němž okresní soud poškozenému jeho požadavek (úhrada znaleckého posudku), včetně nákladů řízení přiznal, i přes vznesené námitky nadbytečnosti. S ohledem na tzv. bagatelní souzenou částku (do 10.000 Kč) šlo o konečný rozsudek, bez možnosti opravného prostředku.
V letošním roce poškozený postupoval stejně, když uplatnil škodu a její výši doložil znaleckým posudkem, přičemž požaduje vše zaplatit v 60 denní lhůtě. Jednání o možnosti dohody opětovně odmítá se stejnými.
Jak má MS postupovat aby poškozeného vedla k jednání o dohodě a pokud z důvodů na straně poškozeného k dohodě nedoje, aby MS nemusel platit i výlohy za znalecký posudek, příp. i náklady soudního řízení?
Je pachtýř lesních pozemků, namísto jejich vlastníka, oprávněn svým jménem požadovat náhradu škody způsobené zvěří na lesních pozemcích, když jej zákon k tomuto výslovně nezmocňuje a ani v pachtovní smlouvě není o možnosti uplatňování škod pachtýřem za vlastníka cokoliv ujednáno? Kdo je považován v takovém případě za poškozeného, když hospodářský výnos z lesních porostů je možno získat až po několika desetiletích?
Dotaz č.2017037 [ zadáno 16.9.2017 ]
Člen našeho MS vědomě ulovil druhého srnce první věkové třídy, ačkoli má na povolence k lovu pouze jeden kus první věkové a jeden kus druhé věkové třídy. Jak v takovém případě postupovat?
Dotaz č.2017036 [ zadáno 16.9.2017 ]
Členská schůze většinově rozhodla, že všichni členové spolku budou pojištění, a to u konkrétní pojišťovny. Hlavním důvodem bylo pojištění honců a psů na společných lovech. Musí všichni členové MS respektovat schválené usnesení členské schůze? Může nerespektování tohoto usnesení vést až k vyloučení z MS?
Dotaz č.2017035 [ zadáno 16.9.2017 ]
Honební společenstvo (označujme ho např. jako HS „A“) vzneslo nárok na začlenění pozemků sousedního Honebního společenstva „B“ do své honitby. Požadavek HS „A“ byl podložen písemnými prohlášeními majitelů dotčených pozemků. Dva z těchto majitelů vzali svůj souhlas se začleněním zpět, a to s odůvodněním, že byli uvedeni v omyl.
Žádost byla zaslána správnímu orgánu, který při nařízeném jednání účastníkům uvedl, že vzhledem k nesouhlasu zástupců HS „B“, vyžaduje, aby se zástupci HS „A“ a HS „B“ mezi sebou domluvili, jinak rozhodne sám.