Řešení:
Váže na legislativu k 1. 1. 2013
Podle ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 449/2001Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů: "Honební společenstvo nesmí vlastním jménem podnikat, nesmí se účastnit na podnikání jiných osob a nesmí zřizovat ani organizační složky." I kdyby HS mělo zájem podnikat - nesmí. Jako subjekt, který není založen nebo zřízen za účelem podnikání, musí vždy ve smyslu ustanovení § 18 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), zdanit příjmy z pronájmu (nájemné) a z reklam.
Pro vaše HS to znamená, že musí příjmy z pronájmu (nájemné) zdanit daní z příjmů a podat přiznání k dani z příjmů právnických osob místně příslušnému finančnímu úřadu. K datu, v němž HS přijalo po prvé nájemné za honitbu, bylo HS povinno se registrovat u místně příslušného finančního úřadu jako poplatník daně z příjmů právnických osob. Pokud tak neučinilo, mělo by se registrovat nejpozději v den, kdy podá daňové přiznání. Finanční úřady jsou - zatím - v tomto ohledu tolerantní a za porušení registrační povinnosti neukládají pokuty. Povinnost podat daňové přiznání však neznamená, že HS bude povinno uhradit daň, a to za podmínek stanovených § 20 odst. 7 ZDP.
Podle ustanovení § 18 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), jsou u poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání (myslivecká sdružení, honební společenstva apod.), předmětem daně vždy příjmy z reklam, příjmy z nájemného a příjmy z členských příspěvků. Příjmy z členských příspěvků jsou však u občanských sdružení (myslivecká sdružení) osvobozeny od daně z příjmů podle § 19 odst. 1 písm. a) ZDP. Dále nejsou předmětem daně podle § 18 odst. 4 písm. a) ZDP příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání (tj. z činností, které jsou zakotveny ve stanovách mysliveckého sdružení, honebního společenstva) za podmínky, že výdaje vynaložené podle ZDP v souvislosti s prováděním dané činnosti jsou vyšší než příjmy z dané činnosti.
Podle ustanovení § 38m odst. 8 písm. a) ZDP nemá povinnost podat daňové přiznání poplatník uvedený v § 18 odst. 3 ZDP, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19 ZDP) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
„Znění - § 18 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
3) U poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, jsou předmětem daně vždy příjmy z reklam, z členských příspěvků a příjmy z nájemného s výjimkou uvedenou v odstavci 4 písm. a).
(4) U poplatníků uvedených v odstavci 3 nejsou předmětem daně příjmy
a) z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší; činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy, [17a] statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami,
Podle ustanovení § 38m odst. 8 písm. a) ZDP nemá povinnost podat daňové přiznání poplatník uvedený v § 18 odst. 3 ZDP, pokud nemá příjmy, které jsou předmětem daně, nebo má pouze příjmy od daně osvobozené (§ 19 ZDP) a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně (§ 36 odst. 2 ZDP), anebo nemá povinnost uplatnit postup podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 9 ZDP“
Nenastala-li žádná z uvedených skutečností, vyjmenovaných v ustanovení § 38m odst. 8 písm. a), není MS ani HS povinno podat daňové přiznání za dané zdaňovací období, pokud je k podání daňového přiznání správce daně nevyzve (v tom případě je povinno podat daňové přiznání na výzvu správce daně vždy!). Lze jen doporučit, aby v případě, kdy MS či HS nevznikla povinnost podat za dané zdaňovací období daňové přiznání, tuto skutečnost oznámit dopisem nebo formou čestného prohlášení místně příslušnému správci daně, tj. finančnímu úřadu.
V praxi toto ustanovení znamená, že HS které neplnilo uváděné podmínky a nepodávalo daňová přiznání, by mělo podat řádné přiznání k dani z příjmů právnických osob (nikoli dodatečné, ale řádné!!!) za všechna zdaňovací období, v nichž dosáhlo zdanitelných příjmů.
Citace ustanovení § 20 odst. 7 ZDP (citace upravena na problematiku MS a HS):
„(7) Poplatníci vymezení v § 18 odst. 3, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.
Honební společenstvo není založeno (zřízeno) za účelem podnikání - viz ustanovení § 19 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 18 odst. 3 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), jsou u poplatníků daně z příjmů, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, vždy příjmy z reklam a příjmy z nájemného. Vzhledem k tomu, že vaše honební společenstvo má rok příjmy z nájemného, je povinno za uplynulý kalendářní rok, v němž nájemné obdrželo, podat přiznání k dani z příjmů právnických osob. Podle § 20 odst. 7 zákona však poplatníci vymezení v § 18 odst. 3 zákona, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, mohou základ daně snížený podle § 34 zákona dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použijí-li prostředky získané takto dosaženou úsporou daňové povinnosti ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to nejpozději ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.“
„ZÁKON 280/2009 ze dne 22. července 2009, Daňový řád, v platném znění - §148
Lhůta pro stanovení daně
(1) Daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení.
(2) Lhůta pro stanovení daně se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně došlo k
a) podání dodatečného daňového tvrzení nebo oznámení výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud tato výzva vedla k doměření daně,
b) oznámení rozhodnutí o stanovení daně,
c) zahájení řízení o mimořádném opravném nebo dozorčím prostředku,
d) oznámení rozhodnutí ve věci opravného nebo dozorčího prostředku, nebo
e) oznámení rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně.
(3) Byla-li před uplynutím lhůty pro stanovení daně zahájena daňová kontrola, podáno řádné daňové tvrzení nebo oznámena výzva k podání řádného daňového tvrzení, běží lhůta pro stanovení daně znovu ode dne, kdy byl tento úkon učiněn.
(4) Lhůta pro stanovení daně neběží po dobu
a) řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem ve správním soudnictví a před Ústavním soudem,
b) řízení o otázce, o níž je příslušný rozhodnout soud a která je nezbytná pro správné stanovení daně,
c) od zmeškání odvolací lhůty proti rozhodnutí o stanovení daně až do oznámení rozhodnutí o jejím navrácení v předešlý stav, nebo
d) od marného uplynutí úložní doby až do dne doručení rozhodnutí, kterým je prohlášena neúčinnost doručení rozhodnutí vydaného v nalézacím řízení.
(5) Lhůta pro stanovení daně končí nejpozději uplynutím 10 let od jejího počátku podle odstavce 1.
(6) V důsledku jednání, které bylo předmětem pravomocného rozhodnutí soudu o spáchání daňového trestného činu, lze daň stanovit do konce druhého roku následujícího po roce, v němž nabylo rozhodnutí soudu právní moci, bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.
(7) Pokud daňový subjekt podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení a současně tvrzenou daň včetně jejího příslušenství uhradí, je-li toho třeba pro zánik trestnosti daňového trestného činu z důvodu účinné lítosti, lze daň stanovit bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.“
Vypracoval: ing. Vladimír Zelina