Můj dotaz se týká náhrady škod způsobených divokou zvěří. V tisku jsem se dočetl, že od 1.1.2014, kdy
vstoupila v platnost nová právní úprava občanského zákoníku, nemají vlastníci pozemků nárok na
náhradu škody od členů mysliveckých sdružení, která na jejich pozemcích provádí myslivost.
Proto jsem se chtěl zeptat, co je na tom pravdy. V občanském zákoníku jsem našel ustanovení § 2933,
kde je uvedeno, že náhradu škody by měl provést vlastník zvířete. Definice divokého zvířete dle
§ 1046 je, že se jedná o zvíře bez pána, dokud žije na svobodě. Je tedy vlastníkem divoké zvěře stát a
majitel poškozených pozemků má uplatňovat náhradu škody na něm? Prosím o posouzení a vysvětlení
celé situace.
* Z žádného právního předpisu vyšší právní síly nelze odvodit existenci práva myslivosti jako práva
reálného spojeného s vlastnictvím nemovitosti. Zůstává tedy zachována možnost samostatné právní
úpravy myslivosti, aby přes proces tvorby honiteb vyjádřila realizaci tohoto práva u držitele honitby a
to definicí tohoto práva pomocí jeho obsahu (když jeho rozsah je dán výčtem zvěře). K obsahu práva
myslivosti je nutno především uvést, že vlastnictví ke zvěři (odstřelené, odchycené, zhaslé, nalezené atd.
a to vcelku nebo i její části- např. shozu paroží, lebce uhynulé zvěře s trofejí) patří držiteli honitby.
Vlastnictví k zvěři neulovené (nepřivlastněné) nepatří nikomu. Nejde však o typickou věc ničí
- res nullius v pojetí římského práva (res nullius naturraliter fit primi occupantis- věc nikoho,
přirozeně, stává se vlastnictvím toho, kdo jí první uchopil, resp. zmocnil se jí). Tímto prvním
uchopitelem totiž nemůže být jakákoliv osoba, např. pytlák, nýbrž jen osoba, která je k tomu zákonem
oprávněna. Zvěř nelze považovat ani za věc společnou všem (res omnium communes, jako je na př.
vzduch, volně tekoucí voda), ani za věc veřejnou (res publicae, věc patřící státu popřípadě obci, jako na
př. veřejné cesty, řeky). Na tom nic nezměnil nový občanský zákoník (č.89/2012 Sb.). V § 1045 uvádí, že
věc, která nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, nebrání-li tomu zákon nebo právo jiného na
přivlastnění věci. Zákon o myslivosti tomu brání.
Vladimír Čechura