Program péče o vlka vznikl navzdory připomínkám odborných organizací
„Program péče o vlka je koncepční a metodický podklad Ministerstva životního prostředí shrnující postup pro prevenci a řešení konfliktů, které mohou vznikat přítomností vlků v hustě osídlené kulturní krajině, a to při současném zajištění požadavků na odpovídající ochranu tohoto druhu. Vzhledem k současnému dynamickému šíření vlků na území České republiky a působení škod na hospodářských zvířatech, vyvstala potřeba vzniku takového metodického podkladu speciálně pro vlka. V roce 2018 byl proto z původně připravovaného Programu péče o velké šelmy (rys, medvěd a vlk) samostatně vyčleněn Program péče o vlka obecného. Následně byl během jara a léta zpracován základní text vycházející z předchozích verzí, který byl doplněn aktuálními daty.
AOPK ČR se spolupracujícími subjekty z akademické sféry (ÚBO AVČR, ČZU, PřF UK, OWAD) a nevládních organizací (Hnutí Duha, ČSOP) text dopracovala, předjednala s dotčenými skupinami veřejnosti, které projevily zájem, a předala k posouzení a schválení Ministerstvu životního prostředí.“ Uvádí společné prohlášení MŽP a AOPK.
Znovu nebyla vyslyšena nesouhlasná stanoviska, napříč odbornými organizacemi, jako je Českomoravská myslivecká jednota, Svaz chovatelů ovcí a koz, Asociace soukromého zemědělství, Český svaz masného skotu a dalšími.
„Program péče o vlka byl sestaven navzdory nesouhlasu odborných organizací a také obyvatel, kterých se problematika výskytu tohoto predátora dotýká. Nebyly vyslyšeny naprosto žádné argumenty, které odborné organizace věcně přinášely k jednáním. Lesnicko dřevařský vzdělávací institut upozorňuje, že program péče o vlka, ve znění v jakém byl přijat, naprosto nereflektuje na potřeby a problémy odborných organizací, vytváří opětovný prostor pro nekonečné výzkumy a možnosti grantové politiky pro nevládní organizace, které však nikam nepovedou, protože neřeší praktické problémy, se kterými se lidé při soužití s vlkem potýkají.“ Uvádí Mgr. Lubomír Hajný, tiskový mluvčí Lesnicko dřevařského institutu.
Je až zarážející, s jakou pravidelností se do médií ze strany ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny dostávají informace, že vlk nám pomůže s redukcí přemnožené spárkaté zvěře, která působí miliardové škody.
Musím jednoznačně vyvrátit tuto nepravdivou informaci, která se pořád dokola objevuje ve vyjádřeních nevládních organizací a bohužel, také některých organizací řízených státem. Výše škod v řádu miliard korun je vymyšlené číslo, které má za cíl zahájit válku proti spárkaté zvěři, která byla označena jako viník číslo jedna v problematice obnovy lesa. Reaguje ředitel Lesnicko dřevařského institutu Kamil Zahradník
Kontakt pro média:
Mgr. Lubomír Hajný
Tiskový mluvčí LDVI
Email:
hajny@ldvi.cz
Tel: 724 901 470
Myslivci a chovatelé odmítají Program péče o vlka
V Praze, 26. března 2020 – Ministerstvo životního prostředí představilo soubor opatření údajně směřujících k omezení škod na hospodářských zvířatech a snížení konfliktů člověka s vlkem, souhrnně nazývaný Program péče o vlka. Ministerstvo se Programu snaží dodávat legitimitu tvrzením, že jej umožnilo připomínkovat myslivcům a chovatelům hospodářských zvířat. Ve skutečnosti však žádné zásadní připomínky těchto hospodářů v krajině nevyslyšelo a Program sestavilo na čistě ideologickém základě bez zohlednění praktických problémů. Vlk má být chráněn neomezeně, v neomezeném počtu a na celém území České republiky.
Českomoravská myslivecká jednota ve spolupráci s chovatelskými svazy ve svých připomínkách k Programu péče o vlka navrhovala nutnost stanovení příznivého stavu, tj. počtu jedinců vlka obecného, který je pro Českou republiku vhodný. Tento počet stanoven nebyl. Program pouze neurčitě předpokládá jeho možné stanovení v budoucnosti. ČMMJ dále navrhovala tzv. zonaci neboli určení lokalit, v nichž vlk bude moci žít tak, aby nedocházelo k nadměrným konfliktům s člověkem, a tím zbytečným hospodářským škodám. Ani zde nebyli myslivci vyslyšeni. Vlk má být neomezeně chráněn na celém území ČR.
Svou třetí zásadní připomínkou ČMMJ apelovala na nutnost stanovení jasných pravidel pro řešení konfliktů vlků s lidmi. I zde se Program neurčitě odvolává na budoucí stanovení postupu příslušných orgánů při nestandardním chování vlka. Jen dohadovat se můžeme o tom, jaký postup by to měl být. Fakticky je tak konzervován současný stav. Orgány ochrany přírody o možnosti získat výjimku pro odstranění problémových jedinců mluví, ve skutečnosti ji ovšem nechtějí udělovat.
Přijatý Program péče o vlka má dle názoru Českomoravské myslivecké jednoty a chovatelských svazů jednoznačně ideologický základ: „Program péče o vlka vyjadřuje zájmy pouze jedné skupiny tzv. ochránců přírody, které na Evropské úrovni představuje LCIE (Evropská iniciativa pro velké masožravce, u nás reprezentovaná Hnutím DUHA) a ignoruje tu část odborné veřejnosti a akademické obce, která s tímto přístupem nesouhlasí,“ vysvětluje Tomáš Havrlant ze Svazu chovatelů ovcí a koz.
„Nikde se nepodařilo skloubit zemědělství s absolutní ochranou vlků. Proto je nepřijatelné, aby stát dál trval na nejvyšším stupni ochrany vlků a nereflektoval zkušenosti z okolních zemí. Snaha o omezení škod na hospodářských zvířatech a snížení konfliktů vlka s člověkem je jen deklaratorní. Kopíruje postupy, které jinde selhaly. Naprostá většina států, kde jsou vlci déle než u nás, i v menších počtech, přijímá regulační opatření,“ doplnil Tomáš Havrlant.
Nesmyslnost ideologické neomezené ochrany se potvrzuje opakovaně a u řady druhů. Dříve chránění bobři dnes způsobují značné hospodářské škody a je u nich nastavena zonace. To znamená, že existují lokality, kde je žádoucí bobry lovit, aby se škodám předcházelo. Zatím ještě chráněné vydry způsobují škody na vodních živočiších v takové míře, že hrozí vyhynutí některých původních druhů. A konečně za dříve chráněné kormorány, kteří populace ryb decimují velmi zdatně, a to včetně komerčních chovů na sádkách, dokonce stát vyplácí zástřelné. Finančně motivuje myslivce k jejich lovu. Lze předpokládat, že k něčemu podobnému dříve či později dojde také u neomezeně chráněných vlků.
To potvrzuje i Lubomír Hajný, tiskový mluvčí Lesnicko dřevařského vzdělávacího institutu: „Program péče o vlka naprosto nereflektuje potřeby a problémy odborných organizací, vytváří opětovný prostor pro nekonečné výzkumy a grantové možnosti pro některé neziskové organizace. Výzkumy však nikam nepovedou, protože neřeší praktické problémy, se kterými se lidé při soužití s vlkem potýkají.“
„Je škoda, že se Ministerstvo životního prostředí se stejnou vervou nesoustředí například na ochranu drobné zvěře, která do naší přírody bez diskuze patří. Obyčejná koroptev, zajíc nebo králík zkrátka nejsou tak marketingově atraktivní jako bájný, dávno vyhubený vlk. Na rozdíl od vlka ale jsou přirozenou součástí současné středoevropské kulturní krajiny. Bohužel jejich stavy se i přes obrovskou snahu myslivců stále zmenšují,“ uzavírá Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty.
S Programem péče o vlka nesouhlasí:
-
Českomoravská myslivecká jednota,
-
Myslivecká komise Agrární komory ČR,
-
Asociace soukromého zemědělství ČR,
-
Zemědělský svaz ČR,
-
Svaz chovatelů ovcí a koz,
-
Český svaz chovatelů masného skotu,
-
Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů,
-
PRO–BIO – Svaz ekologických zemědělců nebo
-
Společnost mladých agrárníků ČR.
Máte-li zájem o další informace, prosím kontaktujte:
Vlastimil Waic, Českomoravská myslivecká jednota, z.s.
+420 774 641 753,
vlastimil.waic@cmmj.cz