Divoké prase (divočák) Divoká prasata patřila k důležitým zdrojům obživy již v mladší době kamenné. Dlouhá tradice, nezaměnitelná chuť a široké možnosti kulinářského zpracování řadí zvěřinu divokých prasat k nejoblíbenějším druhům zvěřiny. Zvěřina divočáka obsahuje více tuku než spárkatá zvěř, v porovnání s běžným vepřovým masem je však pevnější, libovější a výživnější. Má tmavě červenou barvu, jemnou strukturu a je protkané tukovými žilkami. Jednotlivé části zvěřiny divočáka se připravují stejně jako vepřové. Prorostlá a šťavnatá krkovice se výborně hodí k pečení a dušení, nakrájená na plátky je skvělá na minutkovou úpravu. Plec pokrájená na kostky se používá na přípravu populárního kančího guláše, lze ji však i upéct vcelku v troubě nebo zpracovat v mleté podobě, například na ragú nebo burger. Zvěřina z vykostěného boku se dobře uplatní v guláších a dušených směsích, ve formě plátu se používá pro přípravu rolády.
