MS Horky Milotice
 
bgHeader
MS Horky Milotice
Adresa: Milotice 507 , 696 05
Email:jura.wenzl@seznam.cz
Web:http://www.myslivost.cz/msmilotice
Domů

Uvodní strana mysliveckého spolku

Dobrý den,

vítáme Vás na stránkách mysliveckého spolku "Horky" Milotice.

Honitba našeho MS se nachází na jihovýchodní Moravě, v okrese Hodonín, na katastrálním území obce Milotice. Tato obec leží 7 km jižně od Kyjova. Její dominantou je místní zámek s přilehlým parkem. Naše honitba je převážně polního charakteru nejen s drobnými políčky a vinohrady, ale i s většími zemědělskými celky. V okrajových částech honitby se vyskytuje jeden větší lesní celek s převážně borovými porosty na vátých píscích, a 2 přírodní rezervace (dále jen PR). Tou první je PR "Písečný rybník" s navazujícími lužními porosty, mokřadními loukami a rákosinami, kde žije množství chráněných rostlin a živočichů mj. bobr evropský (Castor fiber) a v průběhu roku se zde vyskytuje až 120 druhů ptáků. Tato rezervace se stala v roce 2004 součástí významné ptačí oblasti a ptačí oblasti Natura 2000 Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví. Druhou lokalitou je PR "Horky", největší lokalita hlaváčku jarního (Adonis vernalis) ve střední Evropě.Honební plocha je na výměře 1 057 ha, kde vykonává právo myslivosti 22 členů našeho MS.Mezi významnou lovnou zvěř v naší honitbě patří: ze zvěře spárkaté zvěř srnčí a černá a ze zvěře drobné bažant obecný (divoká populace), kachna divoká a zajíc polní.

MS Horky má 24 členů -ilustrační foto
Naše honitba je situována na katastrálním území obce Milotice u Kyjova
Letecký snímek s vyznačením hranic honitby.
Zvonička na kopci Náklo.
  • Ve srovnání s okolními honitbami máme poměrně pestrou skladbu biotopů : největší rozlohu - 893 ha - zabírá orná půda, která je na zamokřených stanovištích porostlá dočasnými rákosinami (nejrozsáhlejí polní rákosina zabírá plochu až 2 ha a je významným stávaništěm bažantí a srnčí zvěře), které bývají občas rozorány a opět samovolně obnovovány. Lesy zaujímají plochu 67 ha, z toho cca 15 ha je tvrdý luh s duby a jasany (součást zámeckého parku), zbytek tvoří převážně borovicové lesy na vátých píscích. 42 ha zabírá PR "Písečný rybník", z čehož je ovšem volné vody méně než polovina rozlohy,zbytek tvoří rákosiny, měkký luh s vrbami a topoly, a zamokřené louky. Ostatní louky zabírají plochu 33 ha, přičemž nejrozsáhlejší (suchá) luční společenstva se vyskytují na hlaváčkové stepi v PR "Horky". Posledním významným biotopem jsou vinice (22 ha), které se rozkládají v kopcovitém terénu - převážně se severní a východní expozicí. Honitbou protéká regulovaný potok "Hruškovice"(pramení ve Chřibech) a potůček "Zamazaná" (odtok z rybníka) v celkové délce asi 6km.Vzhledem k regulaci (napřímení) a minimální rozlohou břehových porostů nemá potok Hruškovice přírodní charakter, a tudíž příliš neprospívá ke zlepšení přírodního prostředí, proto se v plánech Územních systému ekologické stability krajiny uvažuje o jeho revitalizaci. Potok "Zamazaná" je se svými hustými břehovými porosty naopak významným krajinným prvkem (stávaništěm s bohatou stromovou a keřovou krytinou), který udržuje na okolní orné půdě zejména bažantí zvěř.

Z geomorfologického hlediska je naše honitba situována na rozhraní Dolnomoravského úvalu a Kyjovské pahorkatiny (nejvyšším vrcholem Kyjovské pahorkatiny je Strážovský kopec, zvaný místně "Babí lom" - 417 m n.m.) v nadmořských výškách od 180 do 265 m n.m. Nejvyšší bod (Náklo - 265 m n.m.) se tyčí v nejjižnější časti honitby a je považován některými archeology za významné centrum Velkomoravské říše. Kvůli zdůraznění významu místa, byl před dvěma lety na kopci Náklo vztyčen dřevěný velkomoravský sloup, který byl vytesán z cca 200 let starého dubu pocházejícího z blízkého lesního komplexu - Hodonínské Dúbravy. Poblíž sloupu byla zároveň postavena dřevěná zvonička.Z geologického a pedologického hlediska je naše honitba utvářena třetihorními (mořskými) a čtvrtohorními (vátými písky) sedimenty, na kterých se vyvinuly písčitohlinité černozemě a hnědozemě.Klimaticky náleží naše honitba do mírně teplého okrsku s průměrnou roční teplotou +9,2°C a srážkami 540 mm/rok. Zimy jsou zde velmi mírné, podle dlouhodobého pozorování (1920-50) je průměrný počet dnů v roce se sněhovou pokrývkou 40, a v posledním období se v důsledku globálního oteplování planety stále snižuje. Nejvyšší sněhová pokrývka v posledních dvaceti letech činila 30 cm (leden 1987), některé zimy jsou v posledních letech téměř beze sněhu. V létě se zde často vyskytují dlouhá období horka a sucha (1992, 1994, 2002, 2003, 2004, 2015, 2017, 2018), jež jsou pro zvěř silně stresující,takže tento klimatický faktor má, zdá se, na přežívání zvěře větší vliv, než zimní potravní nouze.

Ve fotogalerii - podstránce Domů si lze prohlédnout naší honitbu z ptačí perspektivy.