Časopis Myslivost

První pokusy vystavovat lovecké trofeje jsou známy již z 18. století. Charakter výstav se však zformoval teprve v roce 1873, kdy se podařilo instalovat kolekci loveckých trofejí u příležitosti světové výstavy ve Vídni, která nebyla zaměřena pouze na myslivost.
Obdobou se stala výstava loveckých trofejí konaná v roce 1891 u příležitosti Jubilejní průmyslové výstavy v Praze „100 let práce“. Záštitu nad touto výstavou převzal císař František Josef I.
V dalších letech bylo u nás i v zahraničí uspořádáno několik výstav trofejí, ale z historického pohledu představovaly více hledání formy, jak výstavy organizovat a jak trofeje porovnávat a řadit podle velikosti.
Rozvoji mysliveckého výstavnictví byla oporou jednotná myslivecká organizace Československá myslivecká jednota, která sjednotila myslivce z Čech, Moravy, Slezska i Slovenska. U příležitosti desetiletého výročí uspořádala v roce 1933 první Československou mysliveckou výstavu v Praze. Na výstavě bylo vystaveno 5347 loveckých trofejí. Dominantou této první výstavy byl preparát říjícího jelena bílého zbarvení z obory Žehušice.
Následně se každý rok Praze pořádala celostátní myslivecká výstava. V roce 1934 její rozsah nebyl tak velký. Vystavovalo se pouze 657 trofejí z Čech, Moravy a Slovenska. Výstava byla pod patronací JUDr. Bedřicha Schwarzenberga.
Myslivecké výstava uspořádaná v roce 1935 opět v Praze, představila 743 trofejí.
V roce 1936 bylo pokračování již tradičních mysliveckých výstav v Praze, sledováno s velkým zájmem myslivecké veřejnosti. Pořadatelé shromáždili 1223 loveckých trofejí. Na této výstavě byly také vystaveny dvě významné trofeje, které náš chov proslavily na berlínské výstavě konané o rok později. Byla to trofej muflona uloveného A. Pallavicinim v oboře Újezd u Svatého Kříže. V Berlíně byla trofej ohodnocena na 235,7 bodů CIC, a tak se stala nejsilnější trofejí muflona na světě. Tento primát byl překonán až v roce 1957 trofejí muflona z Chvalova u Ústí nad Labem. Druhou trofejí to byly lopaty daňka uloveného dr. Adolfem Schwarzenbergem ve Staré oboře u Hluboké nad Vlt. Další významnou trofej představovalo paroží jelena evropského z obory Děčínský Sněžník. Trofej jelena uloveného Franzem Vogtem byla ohodnocena v Berlíně na 242,0 CIC bodů (metodou podle Nadlera).
V roce 1937 se opět na pražském výstavišti uspořádala myslivecká výstava. Na výstavě bylo ohodnoceno 1014 trofejí. Poprvé byly na této výstavě expozice zahraničních trofejí, Rumunska a Jugoslávie. U příležitosti této výstavy zasedala mezinárodní komise CIC v zájmu sjednotit metody pro hodnocení trofejí. Československo poskytlo pro ustanovení jednotných metod hodnocení trofejí ideální podmínky.
Ve dnech 21. až 29. května 1938 se uskutečnil v rámci hospodářské výstavy v Praze V. ročník celostátní výstavy myslivosti. Jako čestný host navštívil výstavu prezident republiky dr. Eduard Beneš. Na výstavě bylo ohodnoceno celkem 1370 trofejí, které se poprvé na území Československa hodnotily platnou metodou CIC, jež měla premiéru na berlínské výstavě v roce 1937.
Pokračování tradice mysliveckých výstav se v roce 1939 ukončilo napětím před německou okupací Československa a na dlouhou dobu se myslivecké výstavnictví u nás, ale i v ostatních státech přerušilo na mnoho let.
První poválečná myslivecká výstava byla uspořádána v roce 1953 opět v Praze. Výstava se konala u příležitosti 30. výročí založení jednotné myslivecké organizace. Další výstavy se pořádaly v kratších intervalech, až se ustálil pětiletý cyklus. Nové pojetí výstav bylo uplatněno již v roce 1965 a 1971 na výstavách v Brně, které nebyly garantovány CIC.
Celostátní myslivecká výstava s mezinárodní účastí České Budějovice 1976 se stala první výstavou s garancí mezinárodní organizace CIC. Při všech dalších výstavách v Československu byly vystavovány trofeje některých sousedních států, a tím naše výstavy rozšířily svůj význam na mezinárodní úroveň. Myslivecká výstava v Českých Budějovicích byla uspořádána při tradiční zemědělské výstavě „Země živitelka“. Počet vystavovaných trofejí byl nečekaně vysoký, a proto se trofeje vystavovaly i v areálu výstaviště pod přístřešky.
Zahraniční zastoupení bylo tentokrát rozšířeno i o státy, které se nikdy předtím evropských výstav myslivosti neúčastnily. V Českých Budějovicích reprezentovaly asijskou přírodu Čína a Mongolsko. Bulharsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Sovětský svaz vystavovaly rozsáhlou expozici mimořádně silných trofejí.
Počínaje rokem 1980 byl nastaven pětiletý cyklus výstav se střídáním mezi Českou republikou a Slovenskem. V roce 1980 to byla výstava v Nitře, v roce 1985 v Brně a v roce 1990 opět byla Nitra hostitelským městem myslivecké výstavy.
Po rozdělení Československa byla uspořádána výstava v roce 1993 v Českých Budějovicích.
Významnými výstavami, kdy se prezentoval chov a lov zvěře, byly expozice trofejí v Lysé nad Labem v rámci výstavy NATURA VIVA v letech 1996, 2000, 2005, 2009.
V roce 2010 bylo velkou příležitostí připomenout si 100 let od myslivecké výstavy ve Vídni. Iniciátorem myšlenky uspořádat v České republice tuto stoletou světovou mysliveckou výstavu byl člen SCI a Life member Assoc. prof. Miloslav Vach, Ph.D., který jako garant odborného programu výstavy zpracoval tematickou část scénáře. Tuto myšlenku podpořila Unie mysliveckých organizací a následně i Česká zemědělská univerzita v Praze, která převzala roli realizátora výstavy.
V roce 2015 se vrátila myslivecká výstava zpět do Lysé nad Labem, do podmínek rozšířeného výstaviště o nový komerční pavilon.



Natura Viva 2021 měla být zahájena v roce 2020, ale pandemie omezila všechny společenské a kulturní aktivity, a tak se konání odložilo na rok 2021. Předpoklad, že se výstava bude konat v tradičním květnovém termínu nebyl reálný, protože vlastní příprava pro otevření výstavy potřebuje minimálně pět měsíců náročných jednání a logistických podmínek.
Realizace výstavy byla řadou okolností ohrožena, přesto se podařilo organizačně výstavu připravit a uspořádat v zářijovém termínu.
 
 
Mezinárodní komise pro hodnocení trofejí CIC
 
Hodnocení trofejí pro mysliveckou výstavu NATURA VIVA 2021 proběhlo ve dnech 16. až 20. srpna 2021 v Lysé nad Labem. Hodnocení loveckých trofejí zvěře bylo provedeno podle metody Mezinárodní rady pro myslivost a ochranu zvěře (ClC) hodnotiteli Ústřední hodnotitelské komise trofejí s platnou licencí. Při hodnocení se používaly certifikované měřící pomůcky a přístroje. Hodnocení trofejí garantoval dohled mezinárodních vrchních hodnotitelů loveckých trofejí (SITJ CIC), zejména u trofejí aspirujících na přidělení zlaté medaile CIC. Tyto trofeje byly mezinárodní komisí přeměřeny. Komise nezjistila žádné pochybení v ohodnocení daných trofejí členy ÚHKT.
Vrchními hodnotiteli CIC pro hodnocení trofejí byli doc. Ing. Josef Feuereisel, Ph.D. prof. Dr. Roman Dziedzic, Ing. Dušan Krajniak, Ph.D., doc. Ing. Miloslav Vach, CSc. Ing. Jan Jeniš, Ing. Jaroslav Kostečka, Ph.D. Ing. Vladimír Diviš.
Ústřední komisi pro hodnocení trofejí (ÚHKT) s předsedou Ing. Martinem Žižkou, Ph.D. a tajemníkem Ing. Tomášem Kuncou, Ph.D. zastupovali při hodnocení hodnotitelé Pavel Scherer, Jaroslav Hladík, Václav Svoboda, Pavel Martin, Ing. Petr Novosad, Ing. Jan Halámek, Ing. Roman Urbanec, Ph.D., Ing. Pavel Rus, František Řehoř, Ing. Jiří Pondělíček, Ph.D., Ing. Miloslav Zikmund, Ph. D, Martin Fiala, doc Ing. Vladimír Hanzal, CSc., Ing. Milan Suk, Ph.D., Ing. Jindřich Litomiský, Roman Jaroš, Ing. Karel Schwamberger, Ing. Milan Tesař, Ing. Jan Hamřík, Radovan Mančík, Ing. Jiň Janota, Ing. Radomír Franc
 
Protože došlo k několika nedorozumění v systému předkládání trofejí k ohodnocení, je třeba zmínit, jaké problémy nastaly a příště se neopakovaly.
Rozhodnutím Rady pro hodnocení trofejí metodami CIC (Trophy Evaluation Bord) s platností od 11. 9. 2017 se ruší dříve platné ustanovení, že se lovecké trofeje mohou měřit až po uplynutí 90 dnů ode dne ulovení zvěře, ze které trofej pochází. Doba pro hodnocení všech loveckých trofejí se zkracuje na 30 dnů po ulovení zvěře (respektive po preparaci trofeje), ze které pochází trofej předložená k hodnocení
Standardní trofeji jsou parohy a rohy, které jsou pro daný druh typické a mají vyvinuty všechny standardní charakteristiky. U trofejí, které jsou hodnoceny převzatou metodou B&CC je podmínkou symetričnost obou lodyh a výsad. Pokud jsou v délkách rozdíly, nebo výsady vyrůstají na nestandardním místě, pak jsou značné odpočty a stane se, jako bylo tentokrát u trofeje siky Dybowského, že se pro množství abnormálních výsad, trofej z hodnocení vyřadila.
U dokumentace byly opět v několika případech nedostatečné záznamy, které komisi komplikovaly zařazení místa ulovení do konkrétní honitby. Místem ulovení není název mysliveckého spolku, ale katastrální název honitby a příslušnost k okresu, v kterém se honitba nachází.
Trofeje, které aspirují na zlatou medaili CIC, musí být předloženy s celou lebkou a spodní čelistí (pro určení věku zvěře). Tuto trofej, musí ohodnotit komise tří hodnotitelů CCM, nebo STJ různých národností. Bodová hodnota stanovená touto komisí je definitivní. K žádosti o přidělení zlaté medaile musí být přiložena kompletně vyplněná tabulka na obou stranách s přiloženými třemi fotografiemi trofeje (čelní pohled, z levé strany a z pravé strany). Žádost posoudí rada TEB (Trophy Evaluation Board) a v případě schválení zašle ústředí CIC žadateli mezinárodní zlatou medaili a certifikát CIC. Za mezinárodní zlatou medaili a certifikát CIC uhradí žadatel 150 € současně se zaslanou žádostí o přidělení zlaté medaile. Mezinárodní zlatá medaile CIC, bude udělena pouze trofeji, která pochází ze zvěře ulovené výhradně ve volnosti.
V průvodních listinách a seznamech trofejí zasílaných ze svozových míst docházelo k pochybení v žádostech o přidělení zlaté medaile CIC. Zřejmě si řada žadatelů neuvědomila, nebo nebyla dostatečně informována, že je rozdíl mezi medailí z národní výstavy v Lysé nad Labem a medailí CIC. Při dodatečném ověřování žádostí byli žadatelé překvapeni, jaký je rozdíl v úrovni medailí a potvrdili, že žádali o medaili z výstavy v Lysé nad Labem.
O přípravě výstavy mnoho myslivců nemělo relevantní informace, a proto nevěděli kdy a kam předložit trofeje, častá připomínka byla směrovaná k termínu výstavy 8. až 12. září 2021, kdy je řada myslivců na lovech jelenů, několik připomínek bylo i k termínu, který je blízký zahájení světové výstavy myslivosti v Budapešti. Většina předkladatelů poslední připomínky se domnívala, že by trofeje z České republiky mohly být vystaveny také v Budapešti, ale s ohledem na nedostatek časového prostoru mezi výstavou v Lysé nad Labem a v Budapešti se organizačně nedá podobný záměr realizovat. Ti, kteří tyto připomínky vznesli, netušili, že problémem není termín výstav v Lysé nad Labem, ale to, že Česká republika nebude mít žádnou výstavní prezentaci na budapešťské výstavě.
Většina návštěvníků a myslivců naopak ocenila, že se výstava, byť s ročním zpožděním, uskutečnila a prezentovala stav české myslivosti velmi důstojným způsobem.
Každá výstava má své obdivovatele, ale i kritiky. Pokud je kritika dobře míněna, je vítanou nápravou pro výstavy příští. Pokud kritika vychází z pouhého subjektivního pocitu, že jeho trofej nebyla oslavována, pak to je spíše smutné.



Přes všechny poznatky je nutné prohlásit, že výstava splnila prezentační i komerční záměr a je většinou návštěvníků hodnocena pozitivně.
Proto by nebylo slušné zapomenout poděkovat všem, kteří se tohoto úkolu zhostili a připravili výstavu, která přinesla mnoho informací, co myslivci a jejich obor přináší přírodě a společnosti.
Velký díl patří řediteli odboru lesního hospodářství a myslivosti MZe Ing. Martinu Žižkovi, Ph.D. a vedoucímu oddělené lesního hospodářství a myslivosti MZe, Ing. Tomáši Kuncovi, Ph.D. Poděkování patří týmu pracovníků výstaviště v Lysé nad Labem, za vytvoření dobrých podmínek pro práci jednotlivých komisí. V neposlední řadě díky patří okresním mysliveckým spolkům Českomoravské myslivecké jednoty za logistickou činnost před svozem trofejí k ohodnocení výstavní hodnotitelskou komisí v Lysé nad Labem.
Poděkování patří i Mezinárodní komisi hodnotitelů CIC, hodnotitelům ÚHKT, asistentům, registračnímu týmu a v neposlední řadě Petru Šeplavému za scénář výstavy.
Jednotlivé druhy zvěře, resp. trofejí, předložené na výstavě, budou zhodnoceny podrobněji z hlediska úrovně a dlouhodobého vývoje v následujících článcích.