Časopis Myslivost

 
Druhá polovina právě končícího volebního období přinesla hodně špatného počasí na poli myslivecké legislativy. Za několik týdnů nás čekají důležité volby, které na příští čtyři roky určí směrování naší země, a to i v tématech, která se nás bytostně dotýkají. Existuje reálné nebezpečí, že se vlády chopí strany, u kterých zastání v žádném případě nenajdeme. Spíše se, co nejrychleji to půjde, pokusí bez přehánění o demontáž současné podoby myslivosti. Nás myslivců je ale dost, ještě tomu můžeme zabránit.
 
Uplynulé volební období pro nás bylo příliš živou ukázkou toho, jak snadno můžeme lety vybudovanou pozici myslivosti ztratit a jak náročné je vše zachraňovat, což se tentokrát, naštěstí, v poslední vteřině povedlo. Příště se to ale povést nemusí. Jednodušší přitom bude problémům předejít, než později hasit požár. Proto, prosím, jděte k volbám. Vezměte celé své rodiny. A volte ty strany a kandidáty, kteří v uplynulých měsících ukázali, že jsou pro zachování stávající podoby myslivosti, případně že považují myslivce za nezbytného partnera pro její budoucí proměny.
         Za Českomoravskou mysliveckou jednotu, z.s. připravil Vlastimil WAIC


 
Jak to vlastně bylo?
 
Na podzim 2019 protlačili poslanci TOP09 Markéta Pekarová Adamová a Vlastimil Válek a Pirátů Dana Balcarová a Radek Holomčík Parlamentem nechvalně známý vyvlastňovací přílepek. Ten, zjednodušeně řečeno, zbavil práva plánování mysliveckého hospodaření držitele a uživatele honiteb a přenesl toto právo na orgány státní správy myslivosti.
Přílepek nepochybně pocházel z dílny Hnutí Duha a na něj navázaných aktivistů. Pověřené osoby měly v honitbách vypracovávat posudky stavů porostů.
Můžeme se jen domnívat, kdo těmito osobami měl být. Na základě posudků by následně orgán státní správy myslivosti stanovoval plán mysliveckého hospodaření, podle nějž by se uživatel honitby chtě-nechtě musel řídit.
Možnost odvolání byla stanovena až po třech letech. Nový posudek by ale šel na účet uživatele honitby.
Zároveň přílepek zaváděl absurdní povinnost předkládání markantů, coby důkazu o skutečném ulovení zvěře. Podle tehdejších informací se mělo jednat o odřezané slechy zvěře, které měly být předkládány orgánům státní správy myslivosti. Dobrou chuť.
Zavedení přílepku předcházela intenzivní mediální palebná příprava, která probíhala v létě 2019. Aktivisté strašili neuvěřitelnými čísly, která tahali jako králíky z klobouku. Nejprve spárkatá zvěř působila škody za pět, pak dokonce za šest a nakonec i za sedm miliard korun ročně.
Toto číslo vycházelo z metodicky přinejmenším pochybného odhadu. Dobře však Hnutí Duha posloužilo k vybudování dojmu veřejné poptávky, který pak byl motivací poslancům TOP09 a Pirátů pro předložení a protlačení přílepku. Nikomu nepřišlo divné, že ochranáři z Hnutí Duha prosazují vybití zvěře, aby zachránili stromy.
O této palebné přípravě Českomoravská myslivecká jednota samozřejmě věděla a se spřízněnými politiky měla sjednáno, že přílepek neprojde. Politické zájmy jsou však někdy vrtkavé, a tak se stalo, že prošel.
Za připomenutí stojí schvalování přílepku Senátem. Přílepek byl totiž součástí novely zákona o lesích.
Poslanci, kteří přílepek prosadili, jej do horní komory poslali s pohrůžkou, že jeho neschválení zablokuje výplatu dotací na obnovu lesních porostů poškozených kůrovcem. Senát se tak dostal pod tlak a ke schválení byl v podstatě donucen.
Naštěstí se už tehdy objevilo několik senátorů, kteří tento trik prohlédli a přislíbili, že se pokusí zákon o myslivosti do konce volebního období napravit.
Za všechny jmenujme především libereckého senátora Michaela Canova, který, ač není myslivec, potvrdil svou pověst rovného chlapa a do posledního okamžiku za zrušení přílepku rozhodujícím způsobem – úspěšně – bojoval.
 
Nový zákon o myslivosti
 
Vyvlastňovací přílepek byl oběma komorami Parlamentu schválen a stal se součástí zákona o myslivosti. Jeho účinnost byla ale odložena o dva roky, naběhnout měla letos v listopadu.
Ihned po schválení přílepku se předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota dohodl s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem, že ministerstvo připraví, s ČMMJ zkonzultuje a Poslanecké sněmovně předloží nový zákon o myslivosti, který myslivost modernizuje a zároveň uklidí nepořádek po přílepku.
Ministr svůj slib dodržel, Vláda návrh schválila, a tak se v Poslanecké sněmovně objevila v zásadě dobrá novela zákona o myslivosti.
Hnutí Duha se ale nedalo lacino a zformovalo koalici osmi více či méně netransparentních organizací, která propojila větší či menší spolky s velice různorodými zájmy. Zájmy lesníků zde reprezentovaly pobočný spolek České lesnické společnosti Pro Silva Bohemica a SVOL Komora soukromých lesů. Druhá jmenovaná pak spolu se Svazem vlastníků půdy, Spolkem vlastníků honebních pozemků a Asociací soukromého zemědělství hájila též zájmy vlastníků honebních pozemků. Připojily se i dvě skutečné ochranářské organizace, konkrétně Český svaz ochránců přírody a Česká společnost ornitologická. Jim se jednalo převážně o vyřazení chráněných druhů ze seznamu zvěře.
To vše koordinovalo Hnutí Duha, které bezpochyby chtělo demontáž stávajícího modelu myslivosti. Ta zůstávala a naštěstí zůstává mimo kontrolu této vlivné organizace, která jinak významně zasahuje do všech ostatních oblastí ochrany přírody.
Koalice osmi organizací prostřednictvím spřátelených poslanců návrh novely zákona obtěžkala řadou kontroverzních pozměňovacích návrhů převážně z per poslanců Radka Holomčíka, Dany Balcarové (Piráti), Vlastimila Válka (TOP09), Jany Krutákové (STAN) a Petra Bendla (ODS). Tito poslanci se snažili prosadit zejména zmenšení minimální výměry vlastních honiteb na 250 hektarů, zavedení automatického práva lovu na vlastních pozemcích pro vlastníky více než 5 ha a v celé honitbě pro vlastníky více než 50 ha pozemků. Také zde figuroval zákaz pronájmu státních honiteb či již zmíněné vypuštění chráněných druhů ze seznamu zvěře, a naopak zařazení druhů invazních.
Množství pozměňovacích návrhů, které zásadně měnily původní ministerský návrh, signalizovalo, že schvalování zákona rozhodně neproběhne hladce. Situaci se pokusil zachránit poslanec Antonín Staněk (ČSSD), který v březnu tohoto roku celou vládní novelu načetl jako pozměňovací návrh k balíku zákonů o invazních druzích. To sice zvýšilo pravděpodobnost jejího přijetí, zároveň to ale načrtlo budoucí vývoj. Konec volebního období se totiž rychle blížil. Sněmovna nakonec tento návrh odmítla a dále se zabývala pouze samostatným návrhem zákona o myslivosti.
 
Konec volebního období aneb Senátor Canov zasahuje
 
Legislativní proces se řídí pevnými pravidly. Jedním z nich je také nutnost ukončit práci Poslanecké sněmovny na návrhu zákona před koncem volebního období. Pokud ve Sněmovně leží zákony, které se ve volebním období nestihnou schválit, spadnou, lidově řečeno, pod stůl.
Množství pozměňovacích návrhů, které se nabalily na zákon o myslivosti, však řadu poslanců znechutilo. Přetvářely dobře připravený zákon do úplně jiné podoby, přičemž reálně hrozilo, že přinejmenším některé by nalezly dostatečnou poslaneckou podporu.
Těsnou podporu návrhu zákona měla ČMMJ ve Sněmovně předjednanou. V poslaneckém klubu KSČM ale došlo k rozkolu, v jehož důsledku by zákon už dostatek hlasů nezískal. Poslanci Hana Aulická Jírovcová, Květa Matušovská a Zdeněk Ondráček (KSČM) se rozhodli problém mysliveckého zákona vyřešit podáním návrhu na prosté zrušení vyvlastňovacího přílepku do balíku zákonů o invazních druzích. Stejný návrh podal i poslanec Dolínek (ČSSD). O jeho návrhu se nakonec hlasovalo dříve, a tak byl schválen.
Vládní návrh Sněmovna vrátila do druhého čtení k dalším diskuzím, čímž jej efektivně uložila k ledu. Bylo jasné, že schválení se už do konce volebního období nestihne. Balík zákonů o invazních druzích Sněmovna poslala do Senátu.
Při projednávání v Senátu to byl především znovu senátor Michael Canov, který kolegům důrazně připomínal, že mnozí senátoři myslivcům nápravu přílepku slíbili. Senátní legislativci zároveň ve znění zaslaném Sněmovnou našli zásadní chybu, která by způsobila, že by přílepek ve skutečnosti zrušen nebyl. Senát tak připravil vlastní návrh na zrušení přílepku, se kterým zákony o invazních druzích opět vrátil Sněmovně.
Sněmovna balík zákonů o invazních druzích včetně zrušení vyvlastňovacího přílepku definitivně schválila na své úplně poslední schůzi v tomto volebním období v pondělí 13. září 2021, těsně před uzávěrkou tohoto čísla Myslivosti.
Popsané peripetie se zákonem o myslivosti potisící potvrdily starou známou pravdu - česká myslivost potřebuje silnou organizaci – Českomoravskou mysliveckou jednotu, jinak si ji jiné zájmy rozeberou během několika málo měsíců.
Uzavřu tedy dvojí výzvou: Jděte k volbám a buďte členy ČMMJ. Bude to potřeba.
 
Koho tedy volit?
 
V tomto článku jsem se pokusil nabídnout dostatečná vodítka. Zvažte, zda chcete i po volbách provozovat myslivost v její stávající podobě. Zvažte také, jaké by mohly vzniknout povolební koalice a kdo v nich případně v tématech myslivosti a ochrany přírody bude mít největší slovo.
Bez nadsázky největším nebezpečím pro zachování stávající podoby myslivosti jsou podle dosavadních zákonodárných aktivit a hlasování Piráti a TOP09. Tyto strany kandidují v koalicích Piráti a Starostové a Spolu (spolu s ODS a KDU-ČSL). Dá se tedy očekávat jejich značný vliv na budoucí politiku i ostatních stran v jejich koalicích.
Velmi silným propagátorem nepěkných reforem myslivosti byl v tomto období rovněž bývalý ministr zemědělství Petr Bendl z ODS. Vstříc se myslivcům naopak snažili vycházet poslanci ČSSD, KSČM a SPD.
SPD, Přísaha a koalice Trikolóra, Soukromníci, Svobodní nezaslaly odpovědi do naší ankety. Za obě velké koalice hovořily pouze ODS (za Spolu) a Pirátská strana (za Piráty a Starosty).
 
Když je před volbami
 
Oslovili jsme všechny strany, které mají reálnou šanci zasednout v Poslanecké sněmovně, s prosbou o odpovědi na několik otázek týkajících se budoucnosti myslivosti.
Otázky to nebyly jednoduché, záměrně ale byl formulovány tak, aby se na ně v ideálním případě dalo odpovědět ano či ne.
Ideální kandidát většiny myslivců, kteří si v rámci témat otázek přejí zachování stávající podoby myslivosti, by tedy měl odpovědět:
 1) ANO, 2) ANO, 3) NE, 4) ANO.


 
Předvolební otázky zaslané z ČMMJ stranám a koalicím
 
1. Zvěř je přírodním bohatstvím, které je stát zavázán chránit. Tuto ochranu vykonává prostřednictvím myslivosti. Zasadíte se o zachování této ochrany v podobě spolkové myslivosti, a to bez negativních kroků, které v poslední době způsobily nepřijetí vládního návrhu novely zákona o myslivosti? Těmito negativními kroky myslíme např. zmenšení minimální výměry honiteb, automatické právo na povolenku k lovu pro vlastníky pozemků či vyvlastnění práva mysliveckého plánování vlastníkům (držitelům honiteb) a nájemcům pozemků (uživatelům honiteb).
2. Budete-li zvažovat a prosazovat změny v mysliveckém zákoně a související legislativě, povedete o nich širokou veřejnou a odbornou diskuzi ve snaze najít shodu mezi všemi zainteresovanými stranami? Zahrnete do této diskuze Českomoravskou mysliveckou jednotu, coby organizaci sdružující výraznou většinu českých myslivců a disponující značnou odborností a unikátními praktickými znalostmi?
3. Podporujete zavedení národního seznamu nežádoucích druhů?
4. Budete aktivně postupovat proti zákazům střeliva s obsahem olova a omezování práv v oblasti civilního držení zbraní přicházejícím z Evropské unie (včetně např. aktivní snahy plány zablokovat, vyjednat výjimky, podat žalobu na Evropskou komisi k Evropskému soudnímu dvoru anebo problém vyřešit na úrovni české legislativy)?
 
 
Odpovědi politických stran
Odpovědi uvádíme v původním znění pouze s jazykovou korekturou.
Za koalici Piráti a Starostové odpovídal poslanec Radek Holomčík (Piráti)
 
1. V prvé řadě bych se rád ohradil proti tvrzení, že nepřijetí vládní novely zákona o myslivosti bylo kvůli jakýmkoliv pozměňovacím návrhům. Ne, důvodem bylo absurdní politikaření související s volbou nového vedení ČMMJ, do kterého se, bohužel, zapojili i někteří poslanci.
Myslím, že není třeba zdůrazňovat význam myslivosti, ten nikdo nezpochybňuje. Je ale třeba brát v potaz měnící se počty lidí, kteří chtějí myslivost vykonávat (což ukazuje například dlouhodobě klesající členská základna ČMMJ) a hledat takové způsoby výkonu mysliveckého práva, které nám zaručí, že ji v budoucnu bude mít kdo dělat. Pokud tento pohled nezohledníme, můžeme se dostat již v nedaleké budoucnosti do obrovských problémů.
Dále bych se rád ohradil proti tvrzení, že někdo ve Sněmovně chce poškozovat spolkovou myslivost. Kdyby tomu tak bylo, řešil by se návrh na podmínění výkonu myslivosti vlastnictvím nebo propachtováním honebních pozemků. To ale nikdo nenavrhoval ani nenavrhuje.
2. Ano, změnu legislativy, která se věnuje myslivosti a obecně hospodaření v krajině, považuji za svůj naprosto klíčový úkol pro příští volební období. Chci s debatou o nezbytných změnách pokračovat hned po volbách a plánuji je vést se všemi relevantními odborníky a organizacemi. Tedy včetně ČMMJ, o čemž jsem již představitele Jednoty informoval.
3. Chceme, aby Česká republika měla možnost udělat si vlastní seznam invazních druhů, který bude odrážet realitu konkrétních lokalit. Upřímně nechápu, proč bychom se o tuto možnost měli připravovat a pouze přejímat seznam lokalizovaný na celou Evropskou unii. Debata o konkrétních druzích pak musí být ryze odborná a nepodléhat ideologickým vstupům.
4. Ve volebním programu z roku 2017 jsme měli „Na zbraně nesahat “, tedy to, že souhlasíme se současným nastavením zbraňové legislativy a nechceme na tom nic měnit. Tento názor trvá. Já osobně jsem hlasoval pro senátní návrh ústavního zákona, který garantuje právo se bránit se zbraní.
Otázka olova je obtížná, na jednu stranu je olovo toxický kov a měli bychom se snažit snižovat jeho výskyt ve volné přírodě. Na druhou stranu nejde provést tvrdý zákaz bez existujících alternativ. Budeme se do debaty o tomto problému zapojovat a trvat na podložení dalších kroků analýzami a odbornými podklady.
 
Za koalici Spolu odpovídal poslanec Petr Bendl (ODS)
 
1. Přemnožená zejména spárkatá zvěř způsobuje miliardové škody na státním i soukromém majetku. Historicky byla myslivost propojená s lesními a zemědělskými hospodáři, neboť bylo nutné minimalizovat ztráty jak na úrodě, tak i na lesních porostech. Proto nevidíme důvod, proč by se osoba, která má složeny myslivecké zkoušky, má zbrojní průkaz a pojištění, nemohla v souladu s plánem lovu automaticky podílet na minimalizaci ztrát na úrodě či lesním porostu na svém majetku, na kterém hospodaří, s tím, že taková osoba nemůže dále uplatňovat hrazení škod napáchaných zvěří.
Jsme pro možnost zřízení honitby podle platných pravidel vlastníkem více než 250 ha na vlastních pozemcích, pokud to nezpůsobí zmenšení stávající honitby pod 500 ha.
2. Rozhodně ano.
3. Ne.
4. Rozhodně ano!
 
Za ČSSD odpovídal ministr zemědělství Miroslav Toman
 
1. Ano, zasadím. Jsem proti zmenšení výměry honiteb a dalším obdobným návrhům, které omezují plné právo mysliveckého hospodaření prováděného uživateli honiteb. Takové návrhy bez jakékoliv odpovědnosti a regulí omezují spolkovou činnost myslivců a výrazně negativně ovlivňují správné myslivecké hospodaření se zvěří, kdy je nutné respektovat biologická a ekologická hlediska zvěře a jejího prostředí včetně zohlednění socio-ekonomických aspektů uživatelů honiteb.
U důležitého atributu, kterým je výměra honiteb, podporuji jen takové úpravy výměry honiteb, které povedou k hospodaření se zvěří na ploše, která odpovídá jejím biologickým potřebám. Pokud i nadále bude základní organizační jednotkou pro myslivecké hospodaření honitba, měla by těmto potřebám (rozměrům) odpovídat buď honitba sama, nebo jejich soubor.
2. Ano, největší myslivecká organizace je jedním z hlavních subjektů, který se účastnil projednávání vládní novely zákona o myslivosti. Myslivost je oborem s přesahem do velkého množství oblastí a je nezbytně nutné dělat změny ideálně po dohodě zejména s vlastnickými, hospodařícími i ochranářskými subjekty včetně zástupců vědecké sféry. Poslední vládní novela zákona o myslivosti, předložená Ministerstvem zemědělství do Poslanecké sněmovny, je výsledkem takových kompromisních jednání.
3. Ne, nepodporuji zavedení národního seznamu z několika důvodů. Novela zákona o ochraně přírody a krajiny umožňuje flexibilně reagovat na nutnost regulace jakéhokoliv nepůvodního druhu bez nutnosti absolvovat procedury jako např. zpracování analýzy rizik pro daný druh a složité projednávání ve společné komisi. Lokální regulační zásah proti negativně působícímu nepůvodnímu druhu může mít řadu podob, přičemž není nezbytné daný druh regulovat ve zbytku území ČR, kde tento nepůvodní druh neškodí, a navíc může představovat hospodářský přínos. Řešení na celostátní úrovni může zároveň představovat velké finanční a administrativní zatížení. Výčet živočichů bude stanoven prováděcí vyhláškou k zákonu o myslivosti.
4. Ano, je důležité zachovat možnost používání střeliva s obsahem olova, zejména pro jeho specifické vlastnosti, které jsou nedostatečně nahraditelné alternativními materiály. Ačkoliv zákaz používání brokového střeliva na mokřadech byl již schválen. Čeká nás patrně obdobný návrh zákazu na používání veškerého střeliva obsahujícího olovo a také jeho držení. Je potřeba proti tomuto aktivně bojovat, což dosud ČR, jako jedna z mála zemí EU, prováděla.
 
Za KSČM odpovídal kandidát do PS Jiří Šír
 
1. Jsme pro novelizaci zákona o myslivosti, nejsme ale pro novelu v současné podobě vládního návrhu, který zavádí nesmyslnou digitální mysliveckou evidenci, která pro praxi přinese nemalé finanční náklady nejenom ze státního rozpočtu, ale i pro uživatele honiteb.
Ohledně snižování výměr honiteb jsme zásadně proti, jelikož současných 500 ha je vhodných například pro drobnou zvěř, ale nikoliv pro spárkatou. Tedy pokud má být se spárkatou zvěří rozumně hospodařeno, což také znamená udržovat ji v únosných početních stavech, je třeba tuto výměru spíše navýšit. To je dáno především biologií a hlavně etologii jednotlivých druhů zvěře. V některých státech jsou právní normy ohledně myslivosti koncipovány jako právní normy, jejichž cílem je ochrana životního prostředí, jehož součástí je zvěř. A tam je také minimální výměra honiteb větší než v České republice, přičemž tyto zákony nejsou postaveny na vlastnictví.
V České republice máme zákon postaven na vlastnictví podle Rakouského vzoru, který vychází z Císařského patentu z roku 1849, což je ale v dnešní době naprosto zastaralý přístup. Při změně zákona o myslivosti musí být skutečným důvodem především současná nevyhovující právní úprava myslivosti, postavená na schvalování výše lovu zvěře mezi držiteli a uživateli honiteb, která se za 19 let účinnosti tohoto zákona neosvědčila. Důkazem je skutečnost, že přispěla k navyšování počtu spárkaté zvěře. Nelze tedy při novelizaci prosazovat zájmy jednotlivých skupin, ale naopak prosazovat celospolečenský zájem.
2. Změny s ohledem na předešlou otázku zcela jistě prosazovat budeme. Jak bylo již řečeno, jedná se o celospolečenský zájem, tudíž diskuze k novele zákona musí proběhnout v rámci celého spektra, i když najít řešení jistě nebude lehký úkol.
Co se týče Českomoravské myslivecké jednoty, snad nemůže být pochyb o tom, že tato naše největší myslivecká organizace musí být jedním z klíčových partnerů při přípravě změn zákona o myslivosti. Vždyť tato organizace, jak je v otázce uvedeno, disponuje nejenom odborníky, ale především praktiky, kteří vědí, jak se myslivost v praxi dá či nedá provozovat.
3. Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Určitě zavedení tohoto seznamu má své opodstatnění, a tudíž bychom jej podpořili. Vždyť jsme již podpořili odstranění některých sporných bodů při projednávání zákona o nepůvodních druzích.
Při vytvoření tohoto seznamu také musí být uvedeno, kde a za jakých podmínek je určitý druh nežádoucí. Tedy jednoduše řečeno, jaký druh škodí a kdy, dále pak to, kdy se jedná o druh, který neškodí a je pouze nepůvodní. Nicméně je nutné bránit tomu, aby se na tento seznam dostaly všechny druhy pouze proto, že jsou nepůvodní. Zde lze uvést například kamzíka nebo muflona. Paleontologické nálezy dokazují, že kamzík na našem území kdysi žil. Proč je tedy považován za nepůvodní druh? Jenom z toho důvodu, že byl do Jeseníku a na Českokamenicko opětovně dovezen?
Stejně tak je to u muflona, který je původně z Korsiky a Sardinie. Nicméně existují archeologické doklady o přítomnosti divokých ovcí na našem území již v interglaciálních (meziledových) dobách. Přičemž muflon patří mezi nejjakostnější trofejovou zvěř.
Tedy u takového seznamu bude muset být vedena široká odborná diskuze a nesmí tento seznam připomínkovat a sestavovat pouze skupiny ochranářů, ale musí být konzultován i s myslivci, rybáři a lesníky.
4. Určitě ano, alespoň do doby, než by mohlo dojít k náhradě olova materiály, které by mohly být použity místo olova s tím, že budou mít podobné balistické vlastnosti a budou finančně únosné. Asi všichni víme o výhodách a nevýhodách neolovněných hromadných střel, či kompozitních střel, které v dnešní době nemohou plnohodnotně nahradit střely s obsahem olova.
Ohledně omezení zbraní jsme v Poslanecké sněmovně hlasováním podpořili Ústavní právo bránit sebe i jiné se zbraní. Další omezování držení zbraní je již nadbytečné, jelikož Česká republika má již tuto oblast dostatečně zajištěnou zákonem o zbraních, který v Evropě patří asi k nejkvalitnějším zákonům v této oblasti.
 
Za ANO odpovídal Michal Kopenec z PR týmu strany
 
1. Zcela podporujeme novelu zákona z pera Ministerstva zemědělství. Ministr Toman velmi dbal na vyslyšení všech relevantních stran a tomu i odpovídala novela zákona. Jsme pro zachování velikosti honiteb tak, aby lov nebyl brzděn a komplikován.
2. Rozhodně, bylo tomu tak celé volební období, kdy novela je vydiskutovaný kompromis mezi ministerstvem a všemi mysliveckými organizacemi, ale i například se SVOL, Hnutím Duha, Zemědělským svazem, Agrární komorou a podobně. Na celém zákonu se pracovalo skoro dva roky.
3. Nepodporujeme. Podporujeme jen, co je na evropském seznamu, což je ve shodě s Ministerstvem životního prostředí.
4. Dlouhodobě podporujeme právo na držení legální zbraně, proto i naše Vláda podporovala a Sněmovna zdárně schválila změnu Ústavy, do které je zakotveno právo sebeobrany s legálně drženou zbraní. Je to zcela klíčové a konečně bylo vyslyšeno přání od tisíců našich lidí. Prostě, pokud je napadený nevinný člověk a je ohrožen na životě, tak musí mít ústavou zaručené právo, aby se mohl bránit, a to třeba i za použití zbraně.
Proti zákazu olova jsme od samého začátku bojovali, sám ministr Brabec dlouhou dobu vzdoroval, sám premiér Babiš petici podepsal. Je neuvěřitelné, že zákaz užití olova postihne nejen myslivce, ale i rybáře, sportovní střelce, jsou ohroženy i olympijské disciplíny. Děláme vše proto, aby tento nesmyslný zákaz v EU neprošel.
Dostáváme se do absurdní situace, kdy svrchovaný stát si nemůže rozhodnout o věci, jako je užívání olova. Evropští úředníci a eurohujerské strany v čele s Piráty by prostě nejradši o všem rozhodovali v Bruselu. Oni vidí jen mrtvá zvířata a jedovaté olovo.
 
Ukázaná platí:
Kdo jak hlasoval?
 
Zdržet se je při schvalování zákona efektivně totéž jako být Proti.
 
Třetí čtení balíku zákonů o invazních druzích včetně návrhu na zrušení vyvlastňovacího přílepku
 
ANO: Pro
ODS: Zdrželi se
Piráti: Zdrželi se
SPD: Pro
ČSSD: Pro
KSČM: Pro, Ondráček se zdržel
KDU-ČSL: Pro
TOP09: Zdrželi se
STAN: Gazdík, Pávek Pro, Kovářová, Krutáková se zdržely
Nezařazení: Nevludová Pro, Bojko, Klaus se zdrželi
 
Hlasování o balíku zákonů o invazních druzích ve znění vráceném Senátem
 
ANO: Pro
ODS: Pro
Piráti: Zdrželi se
SPD: Pro
ČSSD: Pro
KSČM: Pro
KDU-ČSL: Zdrželi se
TOP09: Zdrželi se, Schwarzenberg Pro
STAN: Pro
Nezařazení: Bojko, Nevludová Pro, Hyťhová se zdržela

Hlasování o zákonu o zbraních a střelivu
– implementace evropské odzbrojovací směrnice
 
ANO: Pro
ODS: Proti
Piráti: Pro
SPD: Proti
ČSSD: Pro
KSČM: Zdrželi se
TOP09: Pro
STAN: Pro
Nezařazení: Bojko, Hyťhová Proti
 
Ústavní právo na obranu se zbraní
 
ANO: Pro
ODS: Pro
Piráti: Elfmark, Holomčík, Kolářík, Michálek, Pikal, Pošvář, Vymazal Pro, ostatní se zdrželi
SPD: Pro
ČSSD: Pro, Gajdůšková Proti
KSČM: Pro, Dolejš se zdržel
KDU-ČSL: Benešík, Golasowská, Juránek Pro, ostatní se zdrželi
TOP09: Pro
STAN: Pro, Farský se zdržel
Nezařazení: Bojko, Hyťhová, Klaus, Majerová Zahradníková, Volný – všichni Pro
 
Hlasování českých europoslanců Pro námitky Proti zákazu olova v mokřadech
 
SPD: Pro
ANO: Pro
KSČM: Pro
STAN: Pro
KDU-ČSL: Pro
ODS: Pro
TOP09: Proti
Piráti: Zdrželi se
 
Druhé hlasování českých europoslanců Pro námitky Proti zákazu olova v mokřadech
 
SPD: Pro
ANO: Pro
KSČM: Pro
STAN: Proti
KDU-ČSL: Šojdrová Pro,
            Zdechovský se zdržel
ODS: Pro
TOP09: Proti
Piráti: Zdrželi se