V následujících řádcích bych jménem Státní veterinární správy (SVS) coby ředitel Krajské veterinární správy pro Liberecký kraj (KVSL) chtěl informovat o tom, jak africký mor prasat (dále AMP) u volně žijících prasat ovlivňuje lov a zacházení s ulovenou, příp. uhynulou zvěří.
Nejdříve však obecně a stručně shrnu to, co je o nákaze či jejím původci známo. Tou zásadní informací snad je, že se jedná o virové vysoce nakažlivé onemocnění zvířat čeledě prasatovitých (mohou se nakazit tedy volně žijící i chovaná prasata všech věkových kategorií), že se jedná o nákazu povinnou hlášením (místně příslušné KVS) a nákazu nepřenosnou na člověka.
Samotný virus se řadí mezi viry z čeledi
Asfirviridae a po nakažení prasete může vyvolat v jeho organismu horečku (až 42
oC), malátnost, nechutenství, krváceniny na sliznicích a vnitřních orgánech (srdce, plíce, ledviny), krváceniny v mízních uzlinách, ložiskové zmodrání kůže, průjem, zvětšení sleziny a následný úhyn. V nakaženém organismu se virus nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech, sekretech a exkretech.
Virus je vysoce odolný vůči nízkým teplotám (v sušeném mase přežívá i půl roku a ve zmrazeném mase až několik let).
K šíření viru dochází přímým stykem nemocného a zdravého prasete, krmivem, vodou, předměty, hmyzem, ptáky, hlodavci i špatně tepelně ošetřenými potravinami pocházejícími z nakažených prasat.
Z hlediska průběhu nákazy rozlišujeme formu perakutní, akutní, subchronickou, chronickou a asymptomatickou (bez klinických příznaků).
Formu chronickou mohou nakažená zvířata přežít a virus do okolního prostředí vylučovat ještě dalších 15 měsíců. Úmrtnost u nakažených zvířat je velice vysoká a pohybuje se mezi 90 – 95 %, a to většinou do 6 až 9 dnů od nakažení. Nicméně je nutné přihlédnout k tomu, že podle formy nákazy se mění doba od nakažení k úhynu a v návaznosti na to i charakter změn u nakaženého jedince.
Krváceniny na srdci
Krváceniny na ledvině
Krváceniny v mízní uzlině
Pravidla a postupy
O postupu SVS při potvrzení nákazy a o regionalizaci jsem psal v našem minulém příspěvku do vašeho časopisu. Zaměřím se tedy spíše na
obecná pravidla a postupy u volně žijících prasat.
Nejprve ale několik vět k odběru vzorku k laboratornímu vyšetření na AMP a zacházení s ním, jelikož níže uvedená pravidla platí pro odběry vzorků na AMP mimo i v uzavřených pásmech:
Co dělat při:
Nalezení uhynulého volně žijícího prasete v uzavřeném pásmu I
Uzavřené pásmo I je potřeba vnímat jako pásmo oddělující pásmo infekce nebo uzavřené pásmo II od ostatního území, resp. od území prostého nákazy, tedy jako pásmo, kde existuje riziko, že se v něm může nákaza již vyskytovat.
Při manipulaci s uhynulým prasetem je tedy na místě, aby každý, kdo manipuluje s kadáverem používal osobní ochranné prostředky (jednorázové rukavice, holínky, pracovní oděv, příp. jednorázovou kombinézu TYVEC).
Místo nálezu je vhodné vydezinfikovat, k čemuž lze využít běžně dostupné dezinfekční prostředky (Savo, Biocid, Virkon S apod.) a pomůcky (např. ruční postřikovač).
Byly-li použity jednorázové osobní ochranné prostředky, je potřeba je na místě svléknout a vložit do PVC obalu. Postup svlékání jednorázových ochranných pomůcek by měl být logický, to znamená nejdříve se sejmou návleky, poté jednorázová kombinéza (je-li použita) a na závěr jednorázové rukavice.
V uzavřeném pásmu I jsou přípustné také dvě možnosti „likvidace“ kadáveru a odběr vzorku na AMP, jak jsem uvedl v předchozí kapitole. Předává-li se kadáver asanačnímu podniku, je nutné, aby v potvrzení o převzetí kadáveru byla informace, že kadáver pochází z uzavřeného pásma I a je vhodné s kadáverem předat i použité jednorázové ochranné prostředky.
Nepředává-li se kadáver asanačnímu podniku, je možné jednorázové osobní ochranné prostředky v případě obdržení negativního laboratorního vyšetření na AMP likvidovat jako běžný komunální odpad. V případě pozitivního vyšetření na AMP je lovec kontaktován KVS, jsou přijatá opatření k likvidaci vývrhu, případně a jednorázových osobních ochranných pomůcek.
Nalezení uhynulého volně žijícího prasete v uzavřeném pásmu II
Při nálezu je nutné kontaktovat místně příslušnou KVS, nahlásit ji GPS souřadnice a dohodnout s ní další postup zacházení s uhynulým prasetem.
V uzavřeném pásmu II se vzorek k vyšetření na AMP neodebírá (je odebrán veterinárními pracovníky SVS v asanačním podniku), ale kadáver je nutné označit plombou (umožňuje to MVO), vložit do nepropustného obalu (PVC pytel – nejlépe dva, příp. BigBag), pytel důkladně uzavřít, připevnit na obal jeden lístek o původu zvěře vyplněný podle pokynů v MVO (druhý lístek o původu zvěře s identickými informacemi je třeba předat mysliveckému hospodáři), místo nálezu vydezinfikovat, sundat si jednorázové osobní ochranné pomůcky stejným postupem, který je uveden v předchozí kapitole, a vložit je do PVC obalu.
Poté zabalený kadáver i zabalené jednorázové osobní ochranné pomůcky přemístit na místo vhodné k předání asanačnímu podniku nebo na tzv. svozné místo (je-li na základě MVO zřízeno) a následně kontaktovat asanační podnik určený v MVO, se kterým se dohodnou okolnosti předání kadáveru.
Nalezení uhynulého volně žijícího prasete mimo uzavřená pásma
Volně žijící prase může uhynout v důsledku srážky s vozidly, přirozeným úhynem nebo v důsledku onemocnění. Ať je nálezcem kdokoli (osoba z řad veřejnosti, městská policie, státní policie, funkcionáře obce) nebo myslivec, o nálezu uhynulého prasete (dále kadáveru) by měl být uvědomen myslivecký hospodář (platí i pro nálezy v uzavřeném pásmu I a uzavřeném pásmu II).
Z každého kusu je nutné odebrat vzorek na vyšetření AMP.
Nabízejí se dvě možnosti. První možností je na místě nálezu z uhynulého prasete odebrat vzorek k vyšetření na AMP a zlikvidovat kadáver v souladu s mysliveckou praxí nebo kus do hmotnosti 15 kg odevzdat k vyšetření celý.
Druhou možností je kadáver vložit do nepropustného obalu a nechat zlikvidovat prostřednictvím asanačního podniku, kde veterinární pracovníci Státní veterinární správy vzorek odeberou.
Ulovení volně žijícího prasete (mimo uzavřená pásma)
Pro území, která nejsou uzavřenými pásmy, platí pravidla všeobecně známá, daná veterinárním zákonem, případně upravená celorepublikově platnými Mimořádnými veterinárními opatřeními (jsou-li vyhlášena). Laboratorní vyšetření na AMP se v tomto případě neprovádí, vzorek k vyšetření se tedy neodebírá. To neplatí v případě, kdy jsou na uloveném kusu jeho prohlídkou proškolenou osobou či lovcem zjištěny příznaky AMP a v tento okamžik musí být kontaktována místně příslušná krajská veterinární správa.
Po obdržení negativního výsledku laboratorního vyšetření na Trichinelly může lovec nebo myslivecký spolek s kusem nakládat podle vlastního uvážení (osobní spotřeba, prodej malého množství konečnému spotřebiteli, prodej do zařízení stravovacích služeb registrovaného k nakládání se zvěřinou v kůži nebo prodej zpracovatelskému zařízení).
Ulovení volně žijícího prasete v uzavřeném pásmu I
Máme-li si připomenout situaci při ulovení prasete v uzavřeném pásmu I, tak pro tento případ MVO stanoví lovci, který byl proškolený k odběru vzorků, povinnost vzorek k vyšetření na AMP odebrat a ulovený kus včetně orgánů uskladnit do výsledku laboratorního vyšetření v souladu s MVO. Další manipulace se zvěřinou se může provádět až po obdržení negativního výsledku laboratorního vyšetření na Trichinelly a AMP.
Ulovený kus je možné využít pro vlastní spotřebu nebo dodat do registrovaného maloobchodního zařízení nebo ke zpracování do schváleného a registrovaného zařízení, přičemž bude-li ulovený kus přesouván mimo pásmo I, musí se zažádat místně příslušná KVS o vystavení veterinárního osvědčení na přepravu (dále jen VO) způsobem uvedeným v MVO.
Nakládání se zvěřinou je povoleno až po obdržení negativního výsledku vyšetření na AMP.
Je-li laboratorní vyšetření na AMP pozitivní, místně příslušná KVS nařizuje likvidaci pozitivního kusu v asanačním podniku, včetně vedlejších živočišných produktů a orgánů, z něho pocházejících a také např. dalších ulovených kusů, které byly společně skladovány s pozitivním kusem.
Ulovení volně žijícího prasete v pásmu infekce/uzavřeném pásmu II
Při ulovení prasete v uzavřeném pásmu II MVO stanoví lovci, který byl proškolený k odběru vzorků, rovněž povinnost odebrat vzorek a ulovený kus uskladnit do výsledku laboratorního vyšetření v souladu s MVO.
Na rozdíl od pásma I nelze v pásmu II vyvrhovat ulovený kus na místě lovu, vývrh musí být uskladněn do výsledku vyšetření.
V tomto uzavřeném pásmu je spotřeba uloveného kusu možná pouze v domácnosti lovce nebo účastníka lovu nebo jeho dodání do schváleného zařízení pro nakládání se zvěřinou nacházejícím se v uzavřeném pásmu II. Ulovený kus tak musí být do výsledku laboratorního vyšetření rovněž uskladněn v souladu s MVO.
Manipulaci se zvěřinou je možné provádět až po obdržení negativního výsledku laboratorního vyšetření na Trichinelly a AMP, přičemž je nutné zažádat místně příslušnou KVS o vystavení VO (způsobem uvedeným v MVO).
Je-li laboratorní vyšetření na AMP pozitivní, místně příslušná KVS nařizuje likvidaci kusu v asanačním podniku, včetně vedlejších živočišných produktů a orgánů z něho pocházejících a včetně všech dalších společně skladovaných kusů ulovené volně žijící zvěře. Vzhledem k uvedenému je doporučené oddělené skladování.
Něco málo vět ke „Svoznému místu“
Vybudování svozného místa bývá nařízeno mimořádnými veterinárními opatřeními a slouží k uskladnění zabalených kadáverů a použitých jednorázových ochranných pomůcek do doby předání asanačnímu podniku. Charakteristika místa je uvedena jako příloha MVO.
Svozné místo zřizuje uživatel honitby na místě dobře přístupném vozidlu asanačního podniku.
Zřízení svozného místa včetně GPS souřadnic se hlásí místně příslušné KVS, která tomuto místu přidělí identifikační číslo sloužící k snadné orientaci jak pro uživatele honitby (honitba může mít více svozných míst), tak pro asanační podnik i KVS.
Nejedná-li se o místo v areálu nepřístupném veřejnosti, tak se jedná zpravidla o místo provizorně zřízené, oplocené (např. dočasným oplocením či mobilními zábranami), vybavené uzavíratelnou nádobou nebo kontejnerem k uložení menších kadáverů (označenou podle MVO) a o místo dobře dezinfikovatelné, protože je nutné jej po každém předání kadáveru a balených jednorázových osobních ochranných pomůcek asanačnímu podniku řádně vydezinfikovat.