Časopis Myslivost

Další okolností je skutečnost vyplývající ze zákona o myslivosti č. 449/2001 Sb., v platném znění, kdy dle § 10, odst. 3, písm. a) jsou vlastníci, popřípadě nájemci honebních pozemků k zabránění škod působených na zvěři povinni oznámit s předstihem uživateli honitby dobu a místo provádění zemědělských prací v noční době, kosení pícnin a použití chemických přípravků na ochranu rostlin. Dále podle téhož §, odst. 3, písm. b) jsou provozovatelé mechanizačních prostředků na kosení pícnin povinni používat účinných plašičů zvěře, a pokud je to možné, provádět sklizňové práce tak, aby zvěř byla vytlačována od středu sklízeného pozemku k jeho okraji. Až potud dikce zákona o myslivosti, ale v praxi sami víme jaká je obvyklá skutečnost. A k tomu také ochota myslivců, resp. uživatelů honiteb, zda mají o spolupráci s vlastníky zemědělských pozemků a vůbec o ochranu zvěře zájem a něco pro to jsou ochotni udělat. Myslím si, že iniciativa a počátek spolupráce by měl ve značné míře vyjít ze strany myslivců, uživatelů honiteb a předpokládám, že většina vlastníků zemědělských pozemků by byla ochotna spolupracovat (zvláště když by je to finančně nic nestálo) - především v hlášení termínů těchto prací, kdy samozřejmě i my by jsme si mohli tyto termíny sami operativně zjišťovat. I ze strany uživatelů honiteb lze vyvinout účinná opatření k záchraně značného počtu zvěře při zemědělských pracích, zvláště kosení pícnin.
V minulosti byla zkoušena řada způsobů a různých zařízení na zemědělské technice, případně různých blikacích světelných a zvukových zařízení umísťovaných do pícnin před sečením apod. Pomiňme zemědělskou techniku a při ochotě, že chceme sami něco účinného k záchraně zvěře podniknout, jsou zde vysoce účinné metody s minimálními finančními náklady, pokud nebudeme kalkulovat vložený čas (brigády). Ale to byla vždy přednost myslivců, že byli dobré věci ochotni svůj osobní čas věnovat.

Použití foliových zradidel.
Jako nejúčinnější a v praxi ověřená je metoda použití foliových zradidel. Tuto metodiku jsem publikoval v časopise Myslivost, rok 1981, č. 3., strana 59 - Použití foliových zradidel k ochraně zvěře. V tomto článku byly zpracovány zkušenosti s využitím foliových zradidel v řadě honiteb v okrese Šumperk. V současnosti se použitím těchto zradidel zabývají podle dostupných informaci např. v okrese Žďár nad Sázavou. Účinnost těchto foliových zradidel je velmi vysoká se snížením ztrát na srnčatech až o 90 % a vysoká je účinnost i na dospělé zajíce a zajíčky od věku okolo 3 měsíců. Omezená účinnost je na zvěř pernatou (bažanti, koroptve) a to pouze na zvěř vodící již kuřata, na hnízdící slepice je účinnost prakticky nulová. Tato zradidla lze používat i před aplikací chemických prostředků a k ochraně zemědělských kultur proti škodám působených černou zvěří, zvláště v kombinaci s pachovými zradidly. A to zvláště na malých pozemcích soukromníků umístěných různě v enklávách na okraji, či uvnitř lesů, především na ochranu obilnin a okopanin. Účinnost s použitím jen foliových zradidel u velkých lánů kukuřice není ale prakticky žádná.


Tři typy v praxi ověřených foliových zradidel.
Z role hliníkové folie je nejvhodnější nastříhat, či natrhat přes ostrou hranu např. stolu 60cm kousky a tyto podélně ještě rozdělit na 3 až 4 pásy. Z nich lze vyrobit zradidla několika typů.
Prvním typem zradidla je, že při výrobě zradidla pásek hliníkové folie na jednom konci několikrát omotáme okolo špejle nebo tenké lískové větvičky, uprostřed pod špejlí propíchneme a přivážeme slabým motouzem o délce přibližně 50 cm. Tato zradidla velmi výrazně ve větru kovově chrastí, blýskají se, ale mohou být v trvalém a silném větru po několika dnech poškozena tím, že folie se přelomí a odtrhne. Jejich záblesky při otáčení ve větru jsou viditelné pouhým okem až na kilometrovou vzdálenost a kovové chrastění je slyšitelné i pro člověka na vzdálenost přes 100 m. Náklady výroby jednoho zradidla jsou přibližně 1,50 Kč.
Druhým typem zradidla je, že při jeho výrobě pásek folie vložíme do pásku silného igelitu. Pro tyto účely je nejvhodnější rozstříhat silný igelitový pytel mající obvykle rozměry 118 x 60 cm (cena 27 Kč) a lze z něho nastříhat 30 přibližně 4 cm širokých proužků. Proužek umístíme na prostředek zradidla (hliníková folie je umístěna v igelitu), několikrát po obou stranách vnějšího okraje igelitu sešijeme sešívačkou a motouz upevníme opět přes špejli a igelit. Tato zradidla tolik kovově nechrastí, blýskání je zachováno, ale vydrží na několikeré opakované použití. Náklady výroby jednoho zradidla jsou přibližně 2,50 Kč.
Třetím typem zradidla je, že lze hliníkovou folii celou umístit do silného igelitu. Výhodou je, že zradidlo je prakticky nezničitelné, ale vůbec nechrastí a je částečně omezeno jeho blýskání. Náklady výroby jednoho takového zradidla jsou také znatelně vyšší a to 5,50 Kč.
Možná by se našel i komerční výrobce těchto zradidel, ceny by byly zřejmě ale podstatně vyšší a záleželo by na rozsahu poptávky z praxe.

Výrobce hliníkové folie
Pro výrobu zradidel je nejvýhodnější silná hliníková folie. Nejlepší pro tyto účely, jak jsem si v praxi ověřil, je hliníková folie tloušťky 0,030 mm. Tuto folií vyrábí např. AL INVEST Břidličná a.s., Bruntálská 8, 793 51 Břidličná, telefon 554 221 111, E-mail : info@alinvest.cz
Nevýhodou je, že tato technická hliníková folie o šířce 500 mm se vyrábí v rolích ve kterých je 840 m této hliníkové folie a cena role je 8000 Kč. Z role lze vyrobit v závislosti na velikosti od 4200 do 5600 zradidel šířky od 12,5 do 16,5 cm a délky 60 cm. Mám ověřeno, že v této velikosti jsou nejúčinnější. Pro výrobu foliových zradidel není vhodné používat tenké hliníkové folie, např. běžně dostupný potravinářský Alobal z důvodu jeho brzkého odtržení ve větru.

Umístění zradidel v terénu.
Zradidla je nejvhodnější v honitbě umístit dva dny před kosením pícnin. Nejvhodnější je přivázat je na asi 2 m dlouhé, tenké a šikmo po směru obvyklého proudění větru do země zapíchnuté lískové pruty v kosené pícnině. Zradidlo by mělo být co nejvýše nad sečenou pícninou nebo trávou na lukách - alespoň půl metru nad ní. Není vhodné zradidla umisťovat na nějaké kovové konstrukce, či silné tyčky. V případě, že by se ze země zradidlo vylomilo (např. po dešti) a zapadlo do kultury a bylo by přehlédnuto, mohlo by dojít k poškození strojního zařízení. Stane li se to s tenkým lískovým prutem, k poškození žací lišty by nemělo dojít. Zavěšovat je lze navíc také na okrajové větve lesního porostu pokud na sečenou kulturu takový navazuje.
Zradidla velikosti přibližně 60 x 14 cm stačí rozmístit ve sponu asi 100 x 100 m po celé ploše kosené pícniny. Čím jich je více, tím bude účinnost vyšší, ale je zbytečné je umisťovat ve sponu menším než 50 x 50 m. Mám zkušenosti, že na zradidla zvěř reaguje delší dobu a ne jak je často tvrzeno, že jen krátkodobě; pokud se z důvodu změny počasí nepodaří uskutečnit posečení v stanoveném termínu, že ztrácí účinnost. Srny odvedou z ošetřené plochy srnčata, stejně tak z ní odejdou dospělí zajíci, vyspělejší zajíčci a pernatá zvěř vodící kuřata. Zradidla jsou běžně účinná i týden a i po delší době po jejich umístění sice srny do kultury začínají vycházet, ale v každém případě odloží svá srnčata mimo ošetřenou plochu a nezůstanou v ní ani zajíci a pernatá, vyjma hnízdících slepic pernaté zvěře. Mám zkušenost, že tak týden na ošetřené ploše nelze zvěř spatřit a jen se v podvečer a v noci ozývá v okolí bekání srnčí zvěře.
Jedná se jen o to, zda chceme ochraně zvěře věnovat svůj čas a se stovkou vyrobených zradidel za asi 250 Kč nákladů za sezónu zachránit v honitbě často desítky srnčat a zajíců. Někdo ochotný z honitby pro komunikaci s vlastníky pozemků a zjišťování termínů kosení by se v každé honitbě jistě našel. A v každé honitbě by předpokládám bylo několik ochotných starších myslivců - důchodců, kteří by se rozmisťováním zradidel a jejich sběrem před započetím kosení mohli v rámci brigád zabývat a jejich činnost by byla pro honitbu vysoce významná.

Použití foliových zradidel v kombinaci s pachovými zradidly
Foliová zradidla lze používat i k ochraně zemědělských kultur při jejich dozrávání před sklizní a k ochraně okopanin, zvláště pak na menších plochách, kde obvykle bývají největší problémy s drobnými pěstiteli pro vlastní spotřebu, když vzniknou škody. Vlastní působení těchto optických foliových zradidel je však krátkodobé a pak je třeba zvláště v ochraně proti černé zvěři je vhodně kombinovat se zradidly pachovými. Prakticky bez nějakých nákladů a nebo jen minimálních je vhodné přivázat ještě na lískovém prutu s foliovým zradidlem např. proděravělý igelitový sáček s velkým chomáčem vlasů. V tom případě je potřeba je umístit v hustějším sponu a počítat s tím, že účinnost bude nejdéle 14 dnů a je potřeba vlasy vyměnit.
Snížená účinnost může být také při deštích, kdy se voda dostane do sáčku a lidský pach se ztratí vyloužením. Lze používat a zavěšovat k foliovému zradidlu také např. vlasy zamotané v jedné vrstvě plošné gázy velikosti asi 40 x 40 cm, do které umístíme větší chumáč vlasů a zavážeme ve smotek. Gáza je plně prodyšná a pach je intenzivní. V současné době s pokrokem v oblasti ochrany zemědělských kultur lze využívat i preparát HUKINOL. Pro tyto účely by bylo vhodné např. do různých umělohmotných zkumavek s více provrtanými otvory s odnímatelnými či zašroubovatelnými uzávěry umístit vatu (gázu) a na ní dokapávat uvedený přípravek umělohmotnou pipetou. HUKINOL by se zde dlouhou dobu udržel a nedocházelo by k jeho vyplavení deštěm. Tyto zkumavky by se daly zavěšovat jen samostatně, nebo jako součást foliového zradidla, kdy by se kombinoval odpuzující efekt optický a pachový. Možná by mohl také výrobce přípravku (či někdo jiný) uvažovat o tom, že by k přípravku dodával nějaké technicky jednoduché zařízení pro jeho aplikaci v obdobě uvedených umělohmotných zkumavek.
Teď už je jen na nás, zda při nepatrných nákladech jsme ochotni zachránit v honitbě možná i značné počty zvěře a ostatních zde žijících živočichů.
Snímky Martin Knápek