Agrární komora ČR (AK ČR) byla zřízena zákonem č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR, úplné znění – zák. 259/1996 Sb. Vznikla k podpoře podnikatelských aktivit v zemědělství, lesnictví a potravinářství, k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů.
Je to nevládní agrární organizace, která na principu dobrovolnosti sdružuje většinu právnických i fyzických osob podnikajících v agrárních odvětvích. Děje se tak prostřednictvím 60 okresních, 14 krajských a regionálních komor a 36 členských odborných společenstev.
Agrární komora a její funkce
Nejvyšším orgánem Agrární komory ČR je sněm delegátů, který se schází zpravidla jedenkrát za rok a rozhoduje o nejzákladnějších otázkách. Skládá se ze 2 sněmoven, sněmovny všeobecné, kde jsou delegáti okresních a regionálních komor a ze sněmovny společenstev, kde jsou delegáti členských svazů pěstitelů, chovatelů, rybářů, včelařů, lesáků, potravinářů, zemědělců, zemědělských služeb, odborného školství apod. Mezi sněmy řídí komoru 29členné představenstvo volené v tajných volbách sněmem vždy na 3 roky. Celkem 14 členů představenstva je z všeobecné sněmovny a každý zastupuje jeden kraj, 14 členů je ze sněmovny společenstev a každý zastupuje určitou skupinu odborností, rostlinná, živočišná apod. společenstva. Dvacátý devátý člen je prezident, kterého sněm volí přímo. Sněmovny také volí předsedy sněmoven, kteří jsou zároveň viceprezidenty komory. Na chod komory dohlíží 11členná dozorčí rada.
Kromě prosazování obhajoby zájmů svých členů komora organizuje poradenskou činnost, rozsáhlou informační činnost, je členem evropských agrárních organizací COPA/COGECA, má stálé zastoupení u evropských struktur v Bruselu a odborné zastoupení v pracovních skupinách těchto organizací i poradních výborech Evropské komise. Spolu s Hospodářskou komorou má zřízen nezávislý Rozhodčí soud pro rychlé rozhodování hospodářských sporů.
Pořádá odborné mezinárodní konference i kulturní akce jako jsou Národní dožínky a Agrární ples. K prosazení zájmů členstva organizuje mnoho jednání včetně protestních akcí.
Za 19 let existence si Agrární komora ČR vydobyla postavení rozhodující nevládní organizace uznávané v ČR i na evropské scéně. Byla přímým účastníkem bouřlivých přeměn při transformaci a privatizaci agrárních odvětví, při vstupu do Evropské unie a zasazuje se o vyjednávání příznivějších podmínek Společné zemědělské politiky EU od r. 2014.
Snaha o vliv v myslivosti
S probíhajícími změnami v zemědělském majetku a pozemkové držbě po roce 1990 postupně narůstal zájem zemědělců o myslivost. Nárůst zájmu byl způsoben i zvyšováním rozsahu škod na polních kulturách zejména černou zvěří. Snaha o vliv Agrární komory v myslivosti pak počátkem roku 2010 vedla ke vstupu do Myslivecké unie, což je volné sdružení bez právní subjektivity. Členy jsou menší myslivecké organizace a Asociace soukromých zemědělců.
Po krátkém čase však představenstvo komory rozhodlo o ukončení členství v této organizaci pro odlišné názory na některé záležitosti a zejména způsoby jakými se prosazovaly včetně snahy o zneužívání vyjednávací síly Agrární komory ČR. Současně rozhodlo o vytvoření samostatné myslivecké komise podřízené představenstvu stejně jako je to u komise ekonomické, životního prostředí, pro chov skotu apod. Lze to chápat i jako vyjádření postavení myslivosti v činnosti členstva na roveň ostatních hospodářských aktivit.
Myslivecká komise Agrární komory
Nejobecnějším a hlavním posláním komise je pomáhat v prosazování většího vlivu zemědělců na myslivost. Bezprostředním úkolem je pak v souvislosti s ukončením platnosti většiny smluv o pronájmu honiteb v roce 2013 zabezpečit ve spolupráci s krajskými agrárními komorami a Ministerstvem zemědělství proškolení všech zainteresovaných subjektů. Jedná se především o majitele a nájemce zemědělských a lesních pozemků i vodních ploch, honební společenstva, nájemce honiteb, příslušné pracovníky Krajských úřadů i obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Příslušné semináře již proběhly v krajích Středočeském, Jihočeském, Plzeňském a v Ostravě. Pro Pardubický kraj je seminář 4.10. v Českých Heřmanicích, 15.11. v Chebu pro Karlovarský kraj a 1.12. pro kraj Vysočina. Další semináře budou v lednu pro Olomoucký kraj, v únoru pro Zlínský a v březnu pro Jihomoravský. Ve zbývajících krajích by se měly uskutečnit do konce roku 2012. Semináře se těší velkému zájmu všech zainteresovaných.
Dalším zřejmě dlouhodobějším úkolem je prosazení reálnější metodiky náhrad škod a opatření k omezení škod zvěří zejména na polních plodinách i v lesích. Úkolem je také připravovat záměry pro budoucí právní úpravu myslivosti.
Složení myslivecké komise bylo zvoleno tak, aby kromě zemědělců a lesáků, majitelů i nájemců pozemků a vodních ploch, byli zastoupeni i odborníci z výzkumných ústavů a zemědělských univerzit, Krajských úřadů i úřadů obcí s rozšířenou působností i Českomoravské myslivecké jednoty jako největší myslivecké organizace. Vedením komise představenstvo pověřilo viceprezidenta Ing. Jindřicha Šnejdrla, místopředsedou byl jmenován člen představenstva AK ČR Ing. Jiří Neudőrfl a tajemníkem se stal Ing. Jan Záhorka poradce prezidenta AK ČR.
Z činnosti Myslivecké komise AK ČR
Myslivecká komise se zatím sešla třikrát. Projednala ustavující dokumenty, řády a náplň činnosti. Bylo dohodnuto vytvořit návrh monitorovacího systému škod na zemědělských kulturách, organizační zabezpečení krajských seminářů a vytvoření kulatého mysliveckého stolu při Ministerstvu zemědělství ke komentování mysliveckých aktivit a jako platformu k přípravě novely zákona o myslivosti po roce 2013.
Byly projednány iniciativní návrhy Okresní agrární komory Trutnov na opatření k regulaci stavů černé zvěře a byly přijaty následující závěry a doporučení:
- nedoporučuje se lovit na pozemcích, kde probíhá sklizeň, lovit mimo pozemek nebo sklizeň přerušit,
- k povolení zákonem zakázaných způsobů lovu se odkazuje na §42 odst. 2 zákona o myslivosti. V rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o povolení, popřípadě uložení úpravy stavu zvěře v honitbě nebo o zrušení chovu určitého druhu zvěře může být uvedeno, že při této úpravě stavu zvěře neplatí některé zakázané způsoby lovu uvedené v odstavci 1 písmeno g), jde-li o lov v noci, a dále v odstavci 1 písmeno m), t) a u),
- změnit ustanovení § 45 odst. 1 písm. s) o zákazu lovu na čekané do 200 m od hranic honitby se nyní neodporučuje, ale naopak se doporučuje zařadit do diskuse k novele zákona o myslivosti,
- navrhuje se upravit vyhlášku MZe o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu č. 245/2002 Sb. ve znění vyhlášky č. 480/2002 Sb. tak, aby bylo možné v polních honitbách lovit bachyně v době jejich lovu bez omezení, selata a lončáky bez omezení celoročně – v současné době berou orgány státní správy myslivosti takový postup na vědomí,
- navrhuje se MZe zvážit prodloužení doby lovu černé zvěře z 31.12. na 15. 1. běžného roku.
Doporučení pro praxi:
- uživatel honitby – požádat o povolení zakázaných způsobů lovu orgán státní správy myslivosti a oznámit tomuto úřadu, že bude lovit bachyně v době jejich lovu,
- zemědělský podnik – motivovat lov bachyň přenecháním obilného odpadu ke krmení, pokud to nezabere, důsledně vymáhat škody,
- státní orgán řízení myslivosti při výskytu nad 50 ks černé zvěře v běžné polní honitbě doporučit umístění odchytovho zařízení, jeho pořízení MZe dotuje.
Se Státní veterinární správou byla projednána možnost zvýšení počtu pracovišť určených k vyšetření na trichinelu. K tomu AK ČR provádí průzkum potřeby proškolení odborných pracovníků.
Byla také připomínkována vzorová smlouva LČR o pronájmu honitby a bylo dohodnuto dát k dispozici členské základně více variant vzorové smlouvy.
Začala také diskuse k základním atributům myslivosti pro budoucí právní úpravu. Komise se shoduje na tom, aby se více zdůrazňovala hospodářská stránka myslivosti a souvislosti s hospodařením na zemědělských a lesních pozemcích i vodních plochách. Přitom ponechat všechny zákonem vyjmenované funkce myslivosti v platnosti.
Dále bylo doporučeno požadovat uplatnění podporovaných opatření například biopásy, meziplodiny, ve všech výrobních oblastech a využívat pro podporu myslivosti i možnost vyplývající z členství v místních akčních skupinách.
Komise se také jednoznačně shodla na udržení minimální výměry honitby 500 ha. Diskuse k dalším otázkám bude pokračovat
Součástí jednání myslivecké komise jsou i prezentace poznatků z výzkumných pracovišť.
Za dosud krátké působení komise lze říci, že svou funkci dávat představenstvu Agrární komory ČR doporučení a stanoviska k vrcholovým jednáním o otázkách souvislostí mezi myslivostí a podnikáním v agrárních odvětvích a další uložené úkoly plní.
Ing. Jan ZÁHORKA
poradce prezidenta AK ČR