ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Sluka lesní

Myslivost 4/2012, str. 14  Ing. Karel KLUSÁK
Sluka lesní se pomalu vytrácí ze zájmu našich myslivců. Jako zvěř v zákonu o myslivosti sice stále ještě zůstává, avšak vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 se dostala do seznamu zvláště chráněných živočichů jako ohrožený druh, a tak vyhlášky č. 245/2002 sb. a 480/2002 sb. o době lovu, sluku lesní vůbec neuvádí. Lov sluky lesní je možný pouze na zvláštní povolení odboru životního prostředí příslušného okresního úřadu, a pokud myslivci o povolení lovu zažádali, zpravidla jim nebylo vyhověno, a proto již o lov ani nežádají.

 

Jak to tedy se slukou lesní vypadá?

U nás ohrožený druh a našim myslivcům postupem času stále vzdálenější a méně známý druh zvěře. Co víme o této krásné a tajemné pernaté zvěři? V současné době, pokud se o slukách objeví nějaký článek, jedná se zpravidla jen o nostalgické vzpomínky starších myslivců na jarní tah, kterým dříve začínala lovecká sezóna. Musím však přiznat, že i tehdy, kdy doba lovu sluky byla od 1. září do 15. dubna, se chodilo na sluky poměrně málo, a bylo dost myslivců, kteří sluku vůbec neznali. Přesto si pamatuji, bylo to ještě před válkou, snad v roce 1939, jsme s tatínkem jednoho jarního večera poslouchali vysílání brněnského rozhlasu o tom, jak si vyšel na jarní tah sluk do příměstských lesů „stréček Křópal a Jozéfek Melhoba“ (v té době dost populární postavičky). Bylo dobře slyšet kvorkání a pískání sluk a samozřejmě i vystřelené rány a vše bylo doprovázeno zajímavým komentářem.

Jako průměrný lov v bývalé ČSR za léta 1924 - 1929 uvádí Farský (1935) 7525 sluk lesních a Vach (1997) pro období 1985 - 1989 uvádí pro Českou republiku 1500 – 3000 hnízdících párů. V tomto století je ve statistickém výkazu Mysl 1 01 vykazován lov sluky lesní jen v roce 2001, a to 8 kusů a v roce 2002 celkem 24 sluky.

V současnosti jsme jediná země v Evropě, která „zachraňuje“ tento ohrožený druh zvěře, ale jak? Největším predátorem sluk je černá zvěř a ta se nám neutěšitelně množí tak, že hnízdění sluk téměř vylučuje a k tomu má ještě armádu dalších pomocníků - lišky, jezevce, kuny, ježky a výry. V dnešní době dá se říci, že „sluku viděti = mimořádné štěstí míti“. A tak u nás, snad v jediné evropské zemi, o sluku ztratili zájem nejen myslivci, ale také ornitologové a ochranáři. Domnívám se, že je vhodné, zvláště mladší myslivce, seznámit se jak to se slukou lesní vypadá jinde.

 

V současnosti se sluka lesní loví ve všech evropských zemích a doba lovu je hlavně v podzimních měsících od září do konce roku, v Irsku, Velké Britanii a Itálii až do konce ledna a prodloužená doba lovu až do konce dubna je v Rusku, na Ukrajině, Polsku a Řecku. V Maďarsku a na Slovensku je možno lovit i na jarním tahu od poloviny března do půli dubna, v Rakousku je doba lovu 1. 9. - 30. 4.

Kde se loví sluky nejvíce? Z průměrného ročního úlovku sluky lesní v evropských zemích asi 3 - 4,5 milionu kusů nejvíce připadá na Francii 1,1 mil. ks, Itálii 1 mil. ks, evropskou část bývalého SSSR 1,2 mil. ks, Velkou Britanii 150 000 ks a Španělsko 75 000 ks.

 

Britové a sluky

Pro britské lovce je sluka lesní přímo ikonickým ptákem a o její lov je mimořádný zájem, o čemž svědčí i to, že otec současné královny Alžběty II., král Jiří VI.(*1895 + 1952), patřil k nejvýznamnějším anglickým lovcům sluk, svou první sluku ulovil, když mu bylo 15 let a poslední v roce 1952 (v tom roce také zemřel), a byla to jeho 1055. sluka!

V Britském království je sluce lesní věnována mimořádná pozornost, a to nejen lovem, ale též výzkumem. Nejvýznamnější britský lovecký časopis, týdeník Shooting Times & Country Magazine (dále jen ST) v uplynulém roce věnoval sluce opět velkou pozornost a uveřejnil velmi zajímavé poznatky z její biologie.

Hlavním střediskem výzkumu zvěře v Britanii je Game & Wildlife Conservation Trust -GWCT (Ústav pro ochranu zvěře a životní prostředí) se sídlem ve Fordingbridge, jehož ředitelem je profesor Nick Sotherton PhD., a kde výzkum zabývající se slukou lesní vede Dr. Andrew Hoodless.

 

Kroužkování sluk.

ST ze dne 14. dubna 2010 uveřejnil zprávu skupiny britských ornitologů zabývajících se výzkumem biologie sluky lesní, že byla okroužkována tisící sluka. Tato akce kroužkování sluk začala v roce 2008 v prostoru od ostrova Rum na severu Skotska až po Dorset na jihu Anglie. Kroužkování prováděla skupina 14 britských ornitologů a 4 amatérů, z nichž mnozí jsou aktivními lovci a s velkou oblibou loví právě sluky. Nejvíce sluk, a to 677, bylo okroužkováno v období listopadu až března.

Díky kroužkování bylo také zjištěno, že sluky mají tendenci se držet i v hejnech, jak zjistil Owen Wiliams, když se mu podařilo opětovně chytit v noci 13. března mezi 20,30 a 22 hod. sedm sluk, které na stejném místě okroužkoval v listopadu minulého roku.

Zajímal mne i způsob, jakým chytají sluky. Odchyt se provádí na vlhkých lokalitách, kde je vysoký výskyt žížal a kam sluky přilétají v noční době žížaly sbírat. Na těchto místech jsou sluky chytány do přiměřeně velkých, dvoustranných sklopců, umístěných těsně vedle delších přirozených nebo uměle vytvořených překážek, které jsou alespoň 20 cm vysoké a dlouhé 10 i více metrů. Hledající sluka, když narazí na takovou překážku, postupuje podle ní a poté se chytne do sklopce. Chytání ještě napomáhá i chytač tím, že opatrně šoulá tak, aby sluky neplašil, ale dal je do pohybu směrem ke sklopcům.

Kroužkování sluk je rozšířeno i ve skandinávských zemích a v zemích bývalého SSSR, kde hnízdí velké množství sluk. Díky kroužkování bylo zjištěno, že do Britanie na přezimování přitahují sluky z Ruska, Běloruska a také ze Skandinávie, podíl ulovených sluk z těch okroužkovaných je jen do 15 %.

 

Identifikace původu sluk pomocí spektrometrie

Každý rok přitáhne z kontinentu do Británie na přezimování přibližně 750 000 sluk, domácí populace sluk je odhadována na 10 až 25 tisíc kusů. Jak zatím naznačily výsledky kroužkovaných sluk, na přezimování do Anglie přitahuje značné množství sluk, které hnízdily v Rusku, zatímco do Skotska, severní Anglie a Irska přitahují sluky převážně z hnízdišť ve Švédsku, Norsku a Dánsku a jen malá část z Východu.

Adele Powelll z GWCT, tvrdí, že sluky hlavně přitahují v době úplňku měsíce, a to v říjnovém a nejvíce v listopadovém, jemuž britští lovci říkají slučí úplněk. Adele Powelll uvádí, že ve spolupráci s Dr. Andrew Hoodlessem jsou schopni pomocí přesného spektrometrického rozboru stabilních izotopů z peří sluk určit, kde tyto sluky vyrůstaly. Je to na základě konzumované potravy sluk, kdy jsou do rostoucího peří ukládány izotopy z přijímané potravy. Proto žádá britské lovce o zaslání vzorku peří z každé ulovené sluky spolu s uvedením data a místa ulovení. Nejvhodnější vzorek je celé křídlo a část peří, které se nachází pod křídly, použitelné je však i jiné peří.

 

Sčítání sluk

V roce 2003 byl proveden výzkum počtu hnízdících sluk v Británii, protože byly obavy, že stavy sluk dosti poklesly, zjistilo se však, že populace sluk je mnohem lepší a zdravější než se předpokládalo. Na rok 2013 Andrew Hoodless organizuje další sčítání sluk za pomoci asi 1000 dobrovolníků. Tok sluk probíhá od března do července, nejvhodnější doba pro sčítání je v květnu a červnu. Dobrovolníci budou třikrát v tomto období počítat tokající kohoutky na tokaništích. Z počtu sčítaných kohoutků se dá odvodit počet hnízdících sluk a také očekávaný přírůstek. Toto sčítání bude provedeno na 40 lokalitách rozmístěných po celé Britanii. Z dosavadního výzkumu ulovených sluk vyplývá, že 51 % sluk má svůj původ v Rusku, 32 % je ze Skandinávie a 17 % je z domácí populace.

 

Sluky jsou vybavovány geolokátory

Novým pomocníkem při výzkumu sluk se staly geolokátory. Díky finanční podpoře klubu „Shooting Times Woodcock Club“ bylo na poloostrově Lizard v hrabství Cornwall v jihozápadní Anglii vybaveno 23 sluk geolokátory. Geolokátor připevněný na zádech sluky dokáže poměrně velmi přesně zaznamenat data a místa přistání sluky. Tři z použitých geolokátorů byly již získány zpět, a tak bylo zjištěno, že dvě sluky odtáhly hnízdit do Ruska.

Celé putování těchto dvou sluk pak probíhalo následovně. Geolokátory byly umístěny na slukách v březnu 2010 v Cornwallu. V době 5. až 16. dubna byly tyto sluky v Rakousku asi 50 km jižně od Grazu, 22. dubna byly již v Rusku poblíž Volgogradu a mezi 23. dubnem a 1. listopadem se zdržovaly asi 200 km severovýchodně od Nižného Novgorodu, kde zřejmě také zahnízdily.

Na zpáteční cestě mezi 2. až 16. listopadem byly na Ukrajině asi 80 km severně od Rivna, 20. listopadu pak v Belgii asi 20 km jižně od Lutychu, od 24. listopadu do 1. prosince v jižní Anglii v Kentu a 2. prosince zpět v Cornwallu.

Třetí sluka měla úplně jinou trasu svého putování, a zpět do Cornwallu se vrátila z Norska přes Skotsko. Zbývajícících 20 geolokátorů se zatím nepodařilo získat zpět.

Dr. Hoodless chce v příštích létech vybavit geolokátory každý rok 100 sluk a tak doplnit poznatky z migrace, hnízdění a přezimování sluk. Dále plánuje vybavit 10 sluk satelitními vysílačkami, jaké se používají zatím u velkých ptáků jako jsou labutě nebo čápi, a které díky mnoha zlepšením jsou zmenšeny už natolik, že mohou být použity i na slukách.

 

Shooting Times Woodcock Club

Shooting Times Woodcok Club je exkluzivní organizace britských lovců, které spojuje intenzivní zájem o lov a nové poznatky z biologie sluky lesní. Pro vstup do tohoto klubu je stanovena jedna zvláštní velmi náročná podmínka, a to je ulovení dvojstřelem dvou sluk doložené svědectvím dvou očitých svědků.

Angličtí lovci mají také svou mluvu, ta je však mnohem spořejší než naše myslivecká, a tak zpočátku jsem dobře nerozuměl termínu „the achievement of a right-and-left at woodcock before two witnesses“ co to je pravá a levá na sluku. Právě v té jejich mluvě to znamená úspěšné odpálení z pravé a levé hlavně brokovnice bez odlícení tedy stručně dvojstřel, po našem „tuplátko“. Lovci, kteří splní tuto podmínku, jsou pak pozváni na slavnostní večeři, která se každoročně pořádá na některé významné destinaci, v roce 2011 to bylo 16. dubna na zámku Powderham v hrabství Devon. Tam pak noví členové dostávají klubový odznak, na němž jsou zobrazeny čtyři zlaté slučí paletky na zeleném podkladě, přepásané červenou paspartou s nápisem SHOOTING TIMES WOODCOCK CLUB, klubovou kravatu a od sponzora klubu, likérky Glenfarclas, láhev desetileté Single Highland Malt Whisky.

Při večeři jsou předneseny nejnovější výsledky z výzkumu biologie sluky, a pak probíhá dražba dodaných obrazů a jiných výtvarných děl s motivem sluky, darovaných od umělců, kteří mají užší vztah ke slukám. Polovina výtěžku dražby je věnována na výzkum sluk a druhá polovina jde pro zraněné válečné veterány. Letos tak bylo získáno pro výzkum sluk 5000 GBP, tedy asi 140 000 Kč. Klub byl založen již v roce 1949 a jeho prvním sponzorem byla holandská likérka Bols, poté to byla J&B Rare whisky, v současnosti je to Glenfarclas. Jen na doplnění - v sezóně 2010 - 2011 splnilo klubovou podmínku 65 lovců.

Ing. Karel KLUSÁK

karel.klusak@email.cz

Zpracování dat...