Rychlý rozvoj pozemní dopravy s sebou v posledních letech přináší významné dopady na přírodu a její jednotlivé složky. Bezpečnost na pozemních komunikacích ovlivňuje znatelným způsobem pohyb živočichů v krajině.
Tahové trasy jsou dlouhodobé, těžko změnitelné a jejich umístění není náhodné. Člověk silniční a železniční dopravou výrazně ovlivňuje jak přirozenou populaci volně žijících živočichů, tak také ohrožuje sám sebe.
Policie ČR zaznamenává ročně kolem dvou set tisíc dopravních nehod a asi na necelých pěti procentech z nich se podílí srážky vozidel s volně žijícími živočichy. Tyto statistické ukazatele dokazují, že v řadě honiteb, kterými prochází tyto liniové stavby, vznikají výrazné ztráty na zvěři a na ostatních volně žijících živočiších, ale také dochází i k přímému ohrožení uživatelů komunikací.
Přitom jsou často evidováni jen živočichové, kteří zůstanou ležet přímo na vozovce nebo v její těsné blízkosti, a ti, kteří odchází dál od komunikace do krytu, či které řidič naloží a odveze (byť je to jednoznačné protiprávní jednání!), nikde zaznamenáni nejsou. I když policie vede statistiku srážek lesní zvěře a domácích zvířat s vozidly, lze jen těžko s určitou přesností kvantifikovat, kolik živočichů opravdu na komunikacích zahyne.
Proto jsme se rozhodli provést monitoring mortality živočichů v konkrétní honitbě (MS Bolina), aby byla získána skutečná data z konkrétních podmínek. Na základě provedeného monitoringu byla vytipována exponovaná místa a aplikována mitigační opatření – pachové ohradníky.
Cílem bylo zjistit skutečnou efektivitu přípravků, které mají za úkol snížit mortalitu zvěře na pozemních komunikacích. Dalším cílem bylo vyhodnotit ekonomické ztráty na zvěři za monitorované období a navrhnout případnou korekci opatření vedoucí ke snížení těchto ztrát.
Monitoring a aplikace pachových repelentů byla provedena v honitbě MS Bolina, která se nachází asi 60 km jihovýchodně od Prahy ve Středočeské pahorkatině nedaleko Vlašimi.
Aplikace pachových repelentů a monitoring proběhl od března do listopadu v letech 2011 a 2013 na komunikaci II. třídy č. 112 a na místní železnici.
Silnice č. 112 byla rozdělena na tři úseky o celkové délce 4,2 km, kde byly umístěny tzv. pachové ploty a každý týden (převážně o víkendu) byla provedena pěší pochůzka v obou směrech, kde se zaznamenávali všichni nalezení usmrcení živočichové.
Úsek železnice byl rozdělen na dva úseky o celkové délce 3,3 km, kde byly zjišťovány stejné informace jako u komunikace č. 112.
Po skončení sledovaného období došlo ke zpracování a vyhodnocení dat a k návrhu dalších opatření. Výsledky byly porovnány s daty o úhynech živočichů z roku 2011, kdy zde monitoring také proběhl a žádná mitigační opatření zde aplikována nebyla.
Na základě provedeného monitoringu a zjištění míst, kde dochází k nejčastějším střetům, a tudíž k největším ztrátám, jsme vytipovali nejrizikovější úseky. Tyto rizikové úseky jsme ošetřili pachovým ohradníkem, především v nepřehledných místech v zatáčkách a terénních zlomech, tj. v místech, kde zvěř ani řidič nemá dostatek času na potřebnou reakci k zabránění střetu. Celkově bylo ošetřeno 1,8 km komunikace.
Náklady spojené s aplikací pachového ohradníku činily 15 000 Kč. Jedná se o náklady minimálně nutné pro aplikaci pachového ohradníku a nezahrnují v sobě náklady na pořízení dřevěných kolíků, na které byla aplikována pěna s repelentem, nezahrnují dopravní náklady na rozvoz kolíků a jejich instalaci. Finanční prostředky byly naše vlastní, i když jsme se opakovaně snažili získat dotaci z KÚ Středočeského kraje i z Odboru životního prostředí města Vlašim.
Vytíženost sledované komunikace č. 112 dle výsledků celostátního sčítání dopravy 2010, které provádělo Ředitelství silnic a dálnic, bylo průměrně 3032 vozidel za 24 hodin. Další sčítání jsme provedli vlastními silami v dubnu 2014 s výsledkem 3181 vozidel za 24 hodin, což znamená nárůst oproti roku 2010 o 5 %. Za posledních 10 let do 31. března 2014 policie ČR v monitorovaném úseku silnice č. 112 evidovala 4 nahlášené dopravní nehody zapříčiněné srážkou se zvěří.
Vlastní pozorování mortality proběhlo během devíti měsíců v roce 2011 až 2013, a to od 1. března do 30. listopadu. V tomto období jsme provedli každý rok 40 převážně víkendových pochůzek v obou směrech komunikace II. třídy č. 112 a na železniční trati č. 222. Za 24 měsíců provádění monitoringu jsme nachodili více než 1800 km.
Celkově bylo nalezeno a zdokumentováno 1246 živočichů, kteří uhynuli následkem střetu s dopravním prostředkem. Co se týká druhového složení, tak nejvíce bylo nalezeno jedinců skokana hnědého (550 ks), hraboše polního (75 ks), obou druhů ježků (61 ks), kosa černého (49 ks), neidentifikovatelných pěvců (46 ks), vrabce polního (45 ks), slepýše křehkého (39 ks), myši domácí (39 ks), kočky domácí (36 ks), zajíce polního (29 ks), ještěrky obecné (24 ks), zvonohlíka zahradního (22 ks), ropuchy obecné (20 ks), červenky obecné (20 ks), krtka obecného (18 ks), sýkory koňadry (18 ks), srnce obecného (17 ks), veverky obecné (14 ks), užovky obojkové (12 ks), skokana zeleného (11 ks), rejska obecného (11 ks), drozda kvíčaly (8 ks), kuny skalní (7 ks), hryzce vodního (8 ks), myšice lesní (7 ks), pěnice černohlavé (7 ks), lasice kolčavy (4 ks), bažanta obecného (4 ks), lasice hranostaje (4 ks), ťuhýka obecného (4 ks), hrdličky zahradní (4 ks). Po třech jedincích bylo nalezeno lišky obecné, sýkory modřinky, strakapouda velkého, skřivana polního a stehlíka obecného. Po 2 jedincích bylo nalezeno: kuňky obecné, zvonka zeleného, puštíka obecného, vlaštovky obecné a netopýra večerního. Po jednom jedinci bylo nalezeno tchoře tmavého, králíka domácího, kuny lesní, vydry říční, kuru domácího, koroptve polní, holuba domácího a drozda zpěvného. Jedince prasete divokého jsme v monitorovaném období nenalezli.
Nutno říci, že se jedná o data z tří čtvrtin roku 2011 až 2013 – pokud bychom chtěli roční úhyn, tak by byl o jednu čtvrtinu vyšší. Do monitoringu byli zahrnuti jen prokazatelně nalezení jedinci a jedná se o čísla skutečných nálezů. Druhá věc je, kolik živočichů opravdu zahyne v průběhu roku na pozemních komunikacích a které tento monitoring nepostihl.
Většina získaných dat jednotlivých nalezených živočichů nevykazuje signifikantní – statisticky významnou odchylku od normálního rozdělení. Výjimkou jsou data skokana hnědého, hraboše polního a ptáků (celkem). U skokana hnědého může být odchylka způsobená sezónní migrací (s těžištěm v září) na zimoviště a u hraboše polního (s těžištěm v říjnu) intenzivní přípravou na zimu a tvorbou zásob. U ptáků největší mortalita byla zaznamenána od května do července s těžištěm v červnu. Odchylka může být způsobená velkým množstvím narozených mláďat, která se často stávají obětí dopravy.
Nejrizikovějším úsekem z hlediska počtu nalezených jedinců (nejenom zvěře) byl úsek č. I, dále úsek č. III následovaný úsekem č. II. Všechny tyto úseky jsou silniční. Čtvrtý v pořadí byl úsek č. IV a poslední úsek č. V. Oba tyto úseky jsou železniční.
Celkové vyčíslené ztráty na zvěři činily 448 000 Kč. Pokud provedeme přepočet na celé roky, tak se jedná o částku 597 333 Kč. Největší ekonomické ztráty na zvěři byly v úseku č. II (142 600 Kč), dále v úseku č. III (105 400 Kč), na třetím místě je úsek č. I (105 100 Kč). Největší ekonomická ztráta vznikla na srnčí zvěři (244 100 Kč) a zvěři zaječí (113 100 Kč). Při kalkulaci ekonomické ztráty na zvěři jsme využili „Sazebník minimálních hodnot upytlačené zvěře podle druhu, pohlaví a věku“.
Podle dostupných přípravků na trhu byly použity přípravky Hagopur, Kornitol, Armacol a Hukinol. Tyto přípravky jsme kombinovali, aby nedošlo k návyku zvěře. Instalace ohradníků proběhla v březnu 2012. Po dvou letech opatření došlo k poklesu počtů sražených živočichů i zvěře oproti roku 2011, kdy opatření nebylo aplikováno.
Ztráta na zvěři za období březen až listopad v roce 2011 činila 185 tis. Kč, v roce 2012 149,1 tis. Kč a v roce 2013 113,9 tis. Kč, z čehož vyplývá, že ztráta na zvěři v době aplikovaného opatření poklesla o 107 tis. Kč za oba roky, což je na 71 % původní ztráty.
Pokud analogicky vezmeme v úvahu pouze „hlavní“ druhy zvěře (srnec, zajíc, prase a bažant), tak ve sledovaném období roku 2011 ztráta na těchto druzích činila 156,2 tis. Kč, v roce 2012 120,3 tis. Kč a v roce 2013 93,1 tis. Kč, z čehož plyne, že ztráta na těchto druzích při aplikovaném opatření poklesla o 99 tis. Kč za oba roky, což je na 63 % původní ztráty.
Aplikovaná opatření vedla ke snížení ekonomických ztrát na zvěři v průměru za rok o 53,5 tis. Kč na 71 % původních ztrát.
U hlavních druhů opatření vedla ke snížení ztrát v průměru za rok o 49,5 tis. Kč na 63 % původních ztrát.
Pokud uvážíme investici do opatření v hodnotě 15 tis. Kč, tak stále je zde ochráněná zvěř v hodnotě 92 tis. Kč. Do ceny opatření nejsou započítané náklady na kolíky, cestovní náklady a čas, který jsme tomuto výzkumu věnovali.
Otázkou zůstává, zda lze toto brát jako dobrý výsledek, když výrobce např. Hagopuru uvádí snížení mortality až o 70 % a v našem případě se jednalo jen o 30 %. Výsledek považujeme za dobrý, ale pro efektivnější využívání pachového ohradníku je nutné objektivně zhodnotit faktory, které zapříčinily právě tento výsledek.
Negativním faktorem v roce 2012 byla uzavírka komunikace III. třídy č. 11215 mezi Bolinou a Zdislavicemi. Objížďka trvala od 1. 8. do 30. 11., tzn., že 4 z 9 měsíců byla objízdná trasa vedena přes úsek č. II a č. III. Vzhledem k tomu, že všechna srnčí zvěř byla sražena až po 1. 8. 2012, a to 3 kusy v úsecích č. II a č. III, lze důvodně předpokládat, že zmíněná uzavírka měla zásadní negativní vliv na srnčí zvěř.
Negativní dopad na účinnost opatření mělo také to, že v roce 2013 proběhla pouze jedna seč příkopů, a to 30. a 31. srpna, takže zvěř mohla před sečí přijít nepozorována ke krajnici vozovky (neplatilo pravidlo vidět a být viděn) a řidič ani zvěř neměli čas na reakci a mohlo dojít snáze ke srážce.
Jedna seč za rok přináší i to negativum, že při seči ne všechny kolíky s pěnou a repelentem jsou dobře viditelné a došlo k posekání těchto kolíků. Po této seči jsme museli obnovit 40 % všech aplikovaných kolíků. Negativní zkušenost s krádeží kolíků s repelentem jsme za dva roky nezaznamenali.
Další negativum spatřujeme ve špatném managementu holé srnčí zvěře, kde se zašetřují i staré kusy a ty právě vzhledem ke svému věku mají větší predispozici být sraženi na komunikaci, což jsme si mohli v průběhu monitoringu opakovaně ověřit (z 9 sražených srn bylo 5 ve věku okolo 10 let).
Účinnost opatření v roce 2013 se jeví jako efektivnější než v roce 2012, což může být zapříčiněno i již nasbíranými zkušenostmi ve střídání přípravků. Pachové ohradníky jsou užitečné, ale nárůst dopravy se musí řešit jako celospolečenská otázka se zainteresováním co největšího počtu dotčených organizací včetně pojišťoven, státní správy, subjektů hospodařících na přilehlých pozemcích apod.
Stejně tak by měly existovat dotační pobídky, ať už od pojišťoven, nebo od státní správy, k aplikaci ochranných opatření a i legislativní rámec by měl lépe řešit tuto problematiku. Místní myslivci jsou těmi, kteří vědí, kde jsou největší migrační tahy zvěře a kde je riziko střetu se zvěří největší, proto je třeba jejich znalosti nabídnout veřejnosti.
Veřejnost často nemá představu, o jak vysoké počty uhynulých živočichů se jedná, a často tuto aktivitu ani příliš kladně nehodnotí, protože nevidí všechna ta rozbitá auta a všechnu sraženou zvěř. Přesto si myslíme, že instalace pachových ohradníků může být dobrou, společností kladně přijímanou, aktivitou myslivců.
Ing. et Ing. Zdeněk KŮTA, DiS.
MS Loreta Bolina
Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Tomáš Kušta, Ph.D.
Katedra myslivosti a lesnické zoologie
Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze