Časopis Myslivost

 
Jak tedy vypadá situace tři měsíce od zjištění nákazy?
Ke dni 14.9.2017 evidovala Státní veterinární správa 101 kusů uhynulé černé zvěře, u kterých byl potvrzený africký mor prasat. Všechny tyto pozitivní kusy byly nalezeny uvnitř tzv. vysoce rizikové oblasti, ohraničené pachovými, resp. elektrickými ohradníky. Celkem bylo v této oblasti nalezeno 132 uhynulých kusů prasete divokého.
Příčiny úhynů u divočáků, negativních na AMP, nejsou předmětem sledování. U části kadáverů v pokročilém stádiu rozkladu, u kterých nebyl AMP laboratorně potvrzený, nelze vyloučit možnost úhynu právě v důsledku tohoto onemocnění.
V rizikové oblasti – vně ohradníků – bylo nalezeno 30 kusů uhynulých prasat divokých a u všech těchto kusů bylo vyšetření na AMP negativní.
V rámci zamořené oblasti (zelená zóna) bylo ke dni 14.9.2017 uloveno 483 kusů černé zvěře a všechny tyto kusy byly při vyšetření na AMP negativní.
V oblasti s intenzivním lovem, vymezené dálnicí Lanžhot-Brno, Brno-Ostrava a dále polskou a slovenskou státní hranicí bylo ke stejnému dni uloveno 3507 kusů černé zvěře a také tyto kusy byly při vyšetření na AMP negativní.
 
Při zpětném pohledu na vývoj nákazové situace ve výskytu afrického moru prasat v České republice lze jednoznačně konstatovat, že opatření, přijatá Ministerstvem zemědělství ČR, Státní veterinární správou a vedením Zlínského kraje v souvislosti s výskytem AMP na okrese Zlín, plní hlavní cíl, kterým je zamezení šíření této nákazy na další území státu a minimalizace nebezpečí zavlečení AMP do chovů domácích prasat.
Přes ne právě ojedinělé odborné i laické kritiky prokazují přijatá opatření požadovaný efekt – nákaza zatím zůstává lokalizována na relativně minimální plošné území a zákaz lovu, zákaz vstupu nepovolaných osob a ponechání části zemědělských plodin na polích této oblasti umožňují setrvání místní populace černé zvěře ve vymezené oblasti a dosud nedošlo k nežádoucí migraci infikovaných kusů vně tohoto území.
Obdobně, jako u jiných nákaz, nedochází ani u afrického moru prasat k úhynu sto procent infikovaných zvířat. Po prvotním perakutním a následně akutním průběhu onemocnění AMP lze očekávat, že určité procento (5-10 %) jedinců prasete divokého v zamořeném území bude schopné infekci přežít a následně se mohou na různě dlouhou dobu stát vylučovateli viru. Migrace těchto kusů do okolí by znamenala vznik nových ohnisek a také jejich lov a následná manipulace s těmito kusy a produkty jejich zpracování by představovaly obdobné riziko, jako to, které stálo u vzniku současného ohniska AMP na okrese Zlín. Proto je nutné využít všech prostředků mimořádných veterinárních opatření k depopulaci zamořené oblasti od černé zvěře.
Dne 11.9.2017 vydala Státní veterinární správa pro Zlínský kraj mimořádné veterinární opatření, umožňující výjimku ze zákazu lovu divokých prasat v zamořené oblasti, tvořené všemi katastrálními územími obcí na okrese Zlín. Toto mimořádné veterinární opatření umožňuje vně vysoce rizikové oblasti, ohraničené ohradníky, lovit individuálním lovem všechny kategorie černé zvěře a ve vysoce rizikové oblasti uvnitř ohradníků lze lovit výhradně dospělou zvěř.
Lov zvěře mohou provádět pouze proškolení lovci a ulovená zvěř bude asanována prostřednictvím asanačního podniku AGRIS Mankovice.
Lov nesmí být prováděný v nesklizených polních plodinách a v blízkosti odchytových zařízení, denně mohou v jedné honitbě lovit maximálně tři proškolení lovci a mezi jednotlivými lovy je nutné dodržovat minimálně jednodenní přestávku za účelem zklidnění stávající populace divokých prasat v honitbě. Jedná se o další krok v sérii opatření, jejichž cílem je depopulace zamořené oblasti od černé zvěře.
 
Pro uživatele honiteb v celé České republice stále platí mimořádná veterinární opatření k zamezení šíření nebezpečné nákazy afrického moru prasat na území České republiky, která všem uživatelům honiteb nebo oprávněným účastníkům lovu nařizují intenzivní celoroční lov prasete divokého bez ohledu na věkové kategorie a pohlaví s možností využit i způsoby lovu, které dosud nebyly povolené (umělé zdroje světla, zařízení pro osvětlení terče, noktovizory, lov při sklizni zemědělských plodin, lov na čekané blíže než 200 m od hranic honitby, střílení černé zvěře v odchytových zařízeních a lov dospělé zvěře na společných lovech jednotnou střelou).
Všichni uživatelé honiteb s černou zvěří si musí uvědomit, že pokud nedojde v krátké době k výraznému snížení početních stavů černé zvěře v rámci celé České republiky, je hrozba dalšího šíření AMP vysoce aktuální. Nelze akceptovat tvrzení o nutnosti zachovat stavy černé zvěře, neb jsou zdrojem financí pro placení nájemného z honitby či dokonce v současné době prosazovat lovecké či chovatelské záměry s černou zvěří.
Zajímavý je v tomto směru červencový výrok N. Lebeděva, ruského specialisty pro problematiku AMP: „Tentokrát byl virus zavlečen do státu (ČR) s jednou z nejvyšších populací divokých prasat v Evropě, avšak Rosselchoznadzor o vysoké pravděpodobnosti zavlečení viru do tohoto státu informoval již v létě 2015. A pokud Evropská komise, národní veterinární služba a uživatelé honiteb i tentokrát budou jednat ve prospěch ekonomických zájmů a nepodniknou reálné akce pro kontrolu šíření viru ve volně žijící zvěři, může evropské chovy prasat, a v první řadě farmáře, postihnout katastrofa“.
 
Dosavadní výsledky protinákazových opatření Ministerstva zemědělství ČR, Státní veterinární správy i vedení Zlínského kraje vykazují pozitivní výsledky. Doufejme, že stejný bude i přístup uživatelů honiteb.
Podle současných odborných informací dochází k výraznému snížení rizika přenosu onemocnění AMP ve volně žijících populacích prasete divokého při populační hustotě 3-5 kusů na 1000 ha. Současný odhad populační hustoty prasete divokého v České republice ale činí 44 kusů na 1000 ha!!
Zvýšení odlovu černé zvěře o několik procent proti předcházejícímu roku je pouze alibistickým řešením k prokázání „snahy“. Naopak využití všech možností lovu odstřelem a odchytem skýtá možnost dosáhnout skutečně významných změn v početních stavech černé zvěře.
Zatím neexistuje možnost, kterou by orgány státní správy mohly uživatelům honiteb nařídit početně definovaný a hlavně následně kontrolovaný lov černé zvěře. Nezbývá než doufat, že myslivci sami pochopí vážnost situace a maximálně zvýší lovecké aktivity, směřující ke skutečnému a výraznému snížení početních stavů prasete divokého.
 
Závěrem omluva autora za nepřesně uvedené pokyny k možnostem vnadění černé zvěře na vnadišti, uvedené v zářijovém čísle Myslivosti.
Pro vnadění platí mimořádná veterinární opatření k zamezení šíření nebezpečné nákazy – afrického moru prasat na území České republiky. Všem uživatelům honiteb nebo oprávněným účastníkům lovu se zakazuje přikrmovat prasata divoká, vyjma obor uznaných pro chov prasete divokého; povoluje se pouze vnadění, a to tak, že na vnadišti se nesmí najednou nacházet více než 5 kg krmiva, přičemž na 100 ha honitby smí být umístěno 1 vnadiště. Pouze v honitbách, nacházejících se v zamořené oblasti africkým morem prasat, se na vnadišti nesmí najednou nacházet více než 10 kg krmiva, přičemž na 50 ha honitby smí být umístěno 1 vnadiště; povoluje se do substrátu na vnadění přidávat nejvýše 5% rybí moučky.
 
MVDr. Pavel FOREJTEK, CSc
Středoevropský institut ekologie zvěře
Brno-Vídeň-Nitra