Časopis Myslivost

Nejvyšší soud se zcela výjimečně vyslovil k problematice trestného činu pytláctví

Myslivost 8/2021, str. 30  Vladimír Rejmont
Vážená čtenářská obec již jistě zaznamenala mediální diskuse nad nedávno publikovaným usnesením Nejvyššího soudu České republiky, sp.zn. 3 Tdo 340/2020-762, ve kterém se NS v novodobé historii celkem výjimečně detailněji zabýval problematikou trestného činu pytláctví, a to paradoxně spáchaného držitelem příslušné veřejnoprávní licence, nikoliv snad klasickým pytlákem, jak ho známe ještě z historických filmů.
Vzhledem ke skutečnosti, že jsem vnukem jednatele mysliveckého spolku Ing. Bohuslava Bednáře, který působil v lokalitě Probluz, Bor, okres Hradec Králové, cítím se jaksi morálně povinován seznámit mysliveckou veřejnost s níže popsanou trestní kauzou.
 
Právní identifikace kauzy
 
Usnesení Nejvyššího soudu České republiky (dále též „NS“) bylo přijato již dne 24.9. 2020, rozhodovalo se jím o tzv. dovolání, které podal obviněný P.S., a o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněné K.S., směřujícím proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7.10. 2019 jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. 66 T 81/2017,  a zní (ve vztahu k obviněné  K.S.) takto: Podle § 265k odst. 1, 2 trestního řádu za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. ř. se z podnětu dovolání nejvyššího státního zástupce zrušuje rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 7.10. 2019, a to pod bodem II. týkající se obviněné K.S. jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Krajskému soudu v Ostravě přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
 
Dále se tedy budeme věnovat již jen kauze paní K.S., která měla tu smůlu, že se proti ní postavil nejvyšší státní zástupce a na základě jeho právní argumentace se její kauza vrací zpět ke KS v Ostravě a její příběh tedy neskončil pouze přestupkovým řízením. Podotýkám, že paní se k činu zdá se nikdy nedoznala, jelena evropského prý při onom honu dosledoval náhodně její lovecký pes.
 
Skutkové okolnosti kauzy 

Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 11.6. 2019, byla obviněná K.S. s další osobou uznána vinnou přečinem pytláctví podle § 304 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“).
Obviněná K.S. byla za uvedený přečin odsouzena podle § 304 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 tr. zákoníku a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku.
Další peripetie soudního procesu ponechme stranou, nás bude jistě extrémně zajímat skutek, pro který byla obviněná zažalována a posléze nepravomocně odsouzena.

Onen škodlivý skutek naší paní v zeleném je následující:
„Dne 9.1. 2016 kolem 14.30 hodin v honitbě XY, okres Bruntál, pronajaté Mysliveckým spolkem M. jako aktivní myslivec a členka Mysliveckého spolku M., ačkoli si byla vědoma faktického rozdělení účastníků na lovce a honce, kdy lovci byli rozmístěni na hranicích leče a honci s loveckými psy procházeli v pravidelných rozestupech lečí, zatímco vyháněli zvěř vstříc lovcům, což je charakteristické pro společný lov, přičemž J. K. v pozici hospodáře Mysliveckého spolku M. vysvětlil všem účastníkům, že lov bude probíhat právě výše uvedeným způsobem, nedbala podle § 45 odstavec 1 písmeno u) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti zákazu lovit na společném lovu zvěř spárkatou kromě laní a kolouchů jelena evropského a jelena siky, muflonek a muflončat, selete a lončáka prasete divokého, a v průběhu lovu, prováděného výše popsaným způsobem, v rozporu s § 45 odstavec 1 písmeno u) zákona č. 449/2001 Sb., K.S. ulovila samce jelena evropského s parožím ve vývojovém stadiu tzv. šesterák v hodnotě nejméně 29 300 Kč.“
Původně byla její kauza postoupena Městskému úřadu v Bruntále, odboru životního prostředí, silničního hospodářství a zemědělství, kterým by tento skutek mohl být posouzen jako přestupek, o němž je tento orgán příslušný rozhodovat.
Toto postoupení věci správnímu orgánu ovšem napadnul nejvyšší státní zástupce, a to v neprospěch obviněné, neboť měl za to, že napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí, a že toto rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
Povšimněme si též alibistické formulace soudu ve vazbě na výši způsobené škody – nejméně 29.300 Kč. A kolik asi nejvíce?

Právní argumentace veřejného žalobce, obrana obviněné
 
Nejvyšší státní zástupce poukazuje na to, že ustanovení § 304 odst. 1 tr. zákoníku výslovně neodkazuje na lov prováděný v rozporu s jiným právním předpisem, když protiprávnost jako obligatorní znak skutkové podstaty trestného činu vyjadřuje toliko výrazem „neoprávněně“.
Znak „neoprávněně“ je však podle nejvyššího státního zástupce nutno vykládat v kontextu příslušných ustanovení zákona o myslivosti. Při tomto výkladu je ovšem nutno vycházet z kontextu celého právního předpisu, nikoli pouze z § 48a zákona o myslivosti, na základě kteréhož soud druhého stupně dospěl k závěru, že ze strany obviněné nešlo o neoprávněný lov zvěře ve smyslu § 48a zákona o myslivosti, nýbrž o zakázaný způsob lovu podle § 45 odst. 1 písm. u) zákona o myslivosti, v čemž by případně mohl být spatřován toliko přestupek. Zde poukazuje na objekt chráněný tímto trestným činem.

Ve světle těchto úvah nejvyšší státní zástupce konstatoval, že pokud obviněná K.S. jako účastnice společného lovu, byť vybavená náležitostmi podle § 46 odst. 1 zákona o myslivosti, ulovila v rozporu s výslovným zákazem obsaženým v § 45 odst. 1 písm. u) zákona o myslivosti při tomto společném lovu samce jelena evropského ve vývojovém stadiu tzv. šesterák v hodnotě nejméně 29.300 Kč, učinila tak nad rámec povoleného rozsahu lovu zvěře.
Za tohoto stavu se jednalo o neoprávněný lov zvěře ve smyslu ustanovení § 304 odst. 1 tr. zákoníku.
NS poukazuje i na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci vedené pod sp. zn. 4 Tdo 158/2013 a na následné rozhodnutí Ústavního soudu vydané pod sp. zn. III. ÚS 1729/13, ve kterém Ústavní soud uzavřel, že neoprávněně loví zvěř ve smyslu § 304 odst. 1 tr. zákoníku nejen ten, kdo k tomu není povolán, a ani nemá k takové činnosti povolení, ale i ten, kdo takové povolení má, avšak jedná nad jeho rámec.
 
Obviněná se domnívá, že ji žádný důkaz neusvědčuje z ulovení jelena. K tomu předkládá vlastní verzi toho, co se v průběhu lovu stalo. Uvádí, že skutečnost, že jelena se svým psem dosledovala a provedla jeho vývrh, z ní ještě nedělá lovce takto dosledovaného jelena.
Obviněná souhlasí s argumentací nejvyššího státního zástupce, že znak skutkové podstaty trestného činu pytláctví podle § 304 odst. 1 tr. zákoníku „neoprávněně“ a jeho význam je nutno posuzovat podle zákona o myslivosti.
Nicméně zákon o myslivosti podle ní zřetelně odlišuje neoprávněný lov ve smyslu § 48a ve vazbě na § 46 odst. 1 od zakázaných způsobů lovů stanovených v § 45 odst. 1. Neoprávněný lov podle zákona o myslivosti je lovem bez tzv. lovecké licence, tj. povolenky lovu v honitbě, při splnění dalších náležitostí stanovených v § 46, zatímco zakázaný způsob lovu ve smyslu ustanovení § 45 odst. 1 písm. u) je pouhým porušením pravidel lovu, které může být postihováno jako přestupek podle zákona o myslivost.
Odkaz na rozhodnutí Ústavního soudu není podle obviněné přiléhavý, protože v tam řešené věci se jednalo o věc skutkově podstatně odlišnou, nikoliv porovnatelnou, neboť lov jelence virginského běloocasého v hodnotě 90.000 Kč nebyl v citované věci mysliveckému sdružení povolen. Proto v této věci lovec tohoto jelena lovil nad rámec povolení.
Obviněná odmítla jako nepodloženou argumentaci nejvyššího státního zástupce, že jako účastnice společného lovu, byť vybavena náležitostmi podle § 46 odst. 1 zákona o myslivosti, ulovila v rozporu s výslovným zákazem obsaženým v § 45 odst. 1 písm. u) zákona o myslivosti při tomto společném lovu samce jelena evropského ve vývojovém stadiu tzv. šesterák v hodnotě nejméně 29.300 Kč a učinila tak nad rámec povoleného rozsahu lovu zvěře. V této souvislosti poukazuje na to, že hodnota jelena nejméně 29.300 Kč nebyla v přecházejících stadiích trestního řízení žádným způsobem objektivizována. Sazebník Ministerstva zemědělství podle ní pro toto ocenění nelze použít.

Právní názor NS

Nejvyšší soud se neztotožnil s právními závěry krajského soudu, který jednání obviněné K.S. pro absenci naplnění znaku „neoprávněně“ a tím nenaplnění objektivní stránky skutkové podstaty přečinu pytláctví podle § 304 odst. 1 tr. zákoníku, neposoudil jako trestný čin, ale s (právním) názorem, že by tento skutek mohl být posouzen jako přestupek, věc obviněné postoupil příslušnému správnímu orgánu (Městskému úřadu v Bruntále, odboru životního prostředí, silničního hospodářství a zemědělství).

Skutkovou podstatu přečinu pytláctví podle § 304 odst. 1 tr. zákoníku naplní ten pachatel, který neoprávněně loví zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné nebo ukryje, na sebe nebo jiného převede nebo přechovává neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné. Neoprávněně loví zvěř nebo ryby ten, kdo k tomu není povolán a ani nemá k takové činnosti zvláštní povolení nebo povolení má a jedná nad jeho rámec.
I držitel loveckého lístku a povolenky k lovu se může dopustit trestného činu pytláctví, pokud nedodrží podmínky pro lov stanovené zvláštními předpisy, zejména uloví-li zvěř mimo dobu jejího lovu (pokud nebylo uděleno zvláštní povolení k jejímu lovu na základě § 40 zákona o myslivosti) nebo loví-li hájenou zvěř, případně uloví-li zvěř nebo ryby, jejichž lov je zcela zakázán (pokud nebyla k jejich lovu povolena výjimka podle zvláštních předpisů). V úvahu přichází i ulovení zvěře zakázaným způsobem lovu (§ 45 zákona o myslivosti).

Při vědomí toho, že judikatura uvedený problém významnějším způsobem doposud neřešila, lze na podporu závěru, že se přečinu pytláctví podle § 304 odst. 1 tr. zákoníku může dopustit i osoba, která v rámci jinak legálně prováděného lovu úmyslně loví zakázaný druh zvěře, poukázat na rozhodnutí Ústavního soudu, které přezkoumávalo rozhodnutí Nejvyššího soudu, ve kterém Ústavní soud ve skutkově podobné věci (pachatelem trestného činu pytláctví byla uznána vinnou osoba, která jako tzv. schválený host mysliveckého sdružení ulovila jelence virginského běloocasého v hodnotě 90.000 Kč, přičemž mysliveckému sdružení nebyl lov tohoto druhu zvěře povolen) konstatoval, že neoprávněně loví zvěř ve smyslu § 304 odst. 1 tr. zákoníku nejen ten, kdo k tomu není povolán, a ani nemá k takové činnosti povolení, ale i ten, který takové povolení má, avšak jedná nad jeho rámec.

Právní věta usnesení NS
 
Bývá dobrým zvykem jaksi „vypíchnout“ z komplikovaného textu NS tzv. právní větu. V dané kauze může znít následovně: Neoprávněným lovem ve smyslu skutkové podstaty trestného činu pytláctví podle § 304 tr. zákoníku jsou jednání, která se vymykají zákonným podmínkám lovu podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o myslivosti). Znak „neoprávněně“ je proto nutno vykládat v celém kontextu zákona o myslivosti. Platí tedy, že i osoba, která dodržela formální náležitosti § 46 odst. 1 zákona o myslivosti (má povolenku k lovu, lovecký lístek, zbrojní průkaz atd.) a loví zvěř v rozporu s výslovným zákazem podle § 45 zákona o myslivosti, jedná nad rámec vydaného povolení, a tedy neoprávněně ve smyslu skutkové podstaty trestného činu pytláctví podle § 304 tr. zákoníku.

Závěr
 
Pro mě osobně je rozhodnutí NS na pomyslné hraně. Již několik desetiletí se hlásá, zejména ze strany Ústavního soudu České republiky, a podává se i ze znění účinného trestního zákoníku, že trestní právo se má použít tzv. až na konec, kdy již nelze použít jiné prostředky právní represe, např. právo přestupkové, občanské apod. Paradoxně to ovšem pro paní obviněnou může nakonec vyjít relativně příznivěji, zejména levněji, pokud bude nakonec odsouzena za trestný čin, než kdyby byla uznána vinnou za přestupek. V tom je jedna z mnoho abnormalit a absurdit současného českého práva. Na další úvahy již bohužel nemám prostoru....
 
A poučení z judikátu do budoucna pro přátele myslivce? Zejména tedy velmi zbystřit, chovat se při výkonu své záliby spíše konzervativně, nenechat se unést loveckou vášní a v pochybnostech se spíše sporného, hraničního jednání zdržet. Žádnou přesnou „tabulkou“ risikového jednání bohužel nemohu posloužit!
 
JUDr. Vladimír REJMONT

Zpracování dat...