ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

Srpen / 2023

Jelení zvěř ve volných honitbách Lesů ČR

Myslivost 8/2023, str. 8  Petr Smutný
Lesy České republiky (dále jen Lesy ČR) obhospodařují přibližně 45 % celkové rozlohy lesů v České republice. V rámci této rozlohy jsou v současné době držiteli 971 vlastních honiteb.
K 31. 3. 2023 Lesy ČR hospodařily ve 123 honitbách ve vlastní režii a zbylých 848 honiteb pronajímaly. Na základě rozhodnutí vedení podniku převezmou během tohoto roku dalších 106 dosud pronajímaných honiteb na rozloze 99 321 ha. K převzetí bude docházet postupně na základě ukončení platnosti nájemních smluv. Cílem je zlepšit stav lesa, snížit tlak zvěře na porosty a naplňovat programové prohlášení vlády k podpoře přirozené druhové skladby lesů.
Z celkového počtu přibližně 5770 honiteb v ČR se pozemky Lesů ČR vyskytují ve 4200 honitbách, jedná se však často o nepatrné výměry přičleněných pozemků v honitbách. Rozhodující vliv na myslivecké hospodaření či úpravu početních stavů zvěře tak mají Lesy ČR především ve vlastních honitbách, tedy 17 % honiteb v ČR.
 
Obr. 1 Honitby Lesů ČR a dalších držitelů k 31. 3. 2023
image002.jpg

 
Hospodaření s jelení zvěří v honitbách Lesů ČR
 
Z celkového počtu 971 vlastních honiteb se jelení zvěř pravidelně loví, či byla jednotlivě ulovena v přibližně v 560 honitbách (58 %). Ve vlastních honitbách Lesů ČR se ročně uloví okolo 73 tis. ks spárkaté zvěře. Jelení zvěře se ročně uloví okolo 12 tis. ks, což představuje 16 % z celkového počtu lovené zvěře a zároveň se jedná o 40 % celkového lovu jelení zvěře v ČR.
Z dat myslivecké statistiky je zřejmé, že stavy jelení zvěře v ČR každoročně stoupají v lineárním charakteru. Neúměrné stavy nejen jelení zvěře komplikují obnovu porostů, zvyšují náklady a na některých lokalitách jsou dokonce limitním faktorem obnovy vůbec.
Prvořadým úkolem Lesů České republiky je tlak na uživatele honiteb vedoucí ke snižování početních stavů zvěře na únosnou mez, a to při zachování optimální věkové a pohlavní struktury zvěře.
Příkladem dobré praxe je například režijní honitba Studený Vrch na Lesní správě Rumburk, kde i při vysokém tlaku na lov dosahují každoročně výborných výsledků v chovu a lovu trofejové zvěře. Dobrých výsledků v chovu zvěře ale také dosahuje např. Lesní závod Kladská či Lesní správa Křivoklát, Železná Ruda a další.
Vývoj plnění plánu lovu jelení zvěře v režijních honitbách Lesů ČR je patrný z připojeného grafu.
Z grafu lze vyčíst několik skutečností. Jednak že za celé sledované období byl vždy plán lovu v režijních honitbách splněn či překročen. Odlov jelení zvěře se pohybuje v rozmezí 1900 až 3300 ks a je v přímé souvislosti s počtem režijních honiteb, která je znázorněna oranžovou barvou čáry na vedlejší ose.
 
Obr. 2 Vývoj plnění plánu lovu jelení zvěře v režijních honitbách Lesů ČR.
image004.png

 
Obr. 3 Procentuální vyjádření plánu lovu a skutečného lovu jelení zvěře v režijních honitbách Lesů ČR.
image006.png

 
Při detailnějším pohledu na procentuální vyjádření rozdílu mezi plánem lovu jelení zvěře a jejím lovem v režijních honitbách je patrný jeho nárůst. Je způsoben jednak tlakem na vyšší intenzitu lovu, ale také vyjadřuje, že se stále častěji loví jelení zvěř jako zvěř nenormovaná, tedy neplánovaná, či nezohledněná v plánech lovu v nových lokalitách.
Problém s přemnoženou jelení zvěří však nelze paušalizovat na celou působnost Lesů ČR. Mezi tradiční problémové lokality s neúměrnými stavy zvěře lze zařadit zejména oblast Krušných a Lužických hor, Jeseníků a části Beskyd, ale i dalších menších – lokálních území
.
Výsledky chovu zvěře
 
Chovatelské zásady a podmínky průběrného lovu nejsou s ohledem na celorepublikovou působnost Lesů ČR nastaveny jednotně. Každá organizační jednotka přizpůsobuje zásady průběrného lovu místním podmínkám či pravidlům. Průběrný lov trofejové zvěře II. a III. věkové třídy je řešen buď poplatkovým lovem, nebo je brán jako motivační nástroj ke snižování stavů – odměna úspěšnému lovci za lov holé zvěře.
Lesy ČR nedisponují jednotnou evidencí významných trofejí. Evidence je na každé organizační jednotce. V připojené tabulce je možné doložit, že dobrých výsledků dosahují trofeje v tradičních lokalitách chovu jelení zvěře.
V rámci kontroly ulovené zvěře z pronajatých honiteb a povinnosti zasílání každoměsíčního hlášení lovu Lesy ČR smluvně nepožadují dodání informací o bodových hodnotách trofejové zvěře.
 
Tab. 1 Významné trofeje 2016 – 2021 v režijních honitbách Lesů ČR (dodané k příležitosti konání Mezinárodní výstavy myslivosti v Lysé n. L. v roce 2022)
Tabulka-trofeji.jpg

 
Péče o zvěř
 
V rámci režijních honiteb je péče o zvěř povinností každé příslušné organizační jednotky, která každoročně plánuje potřebu a dostatečné množství krmiva pro dobu nouze. V pronajatých honitbách je tato povinnost zakotvena v nájemní smlouvě.
V rámci péče o zvěř a eliminace škod Lesy ČR dále využívají celkem 38 přezimovacích obůrek, ve kterých ročně přezimuje okolo 1500 ks vysoké zvěře. Podle způsobu využití honitby provozují buď ve vlastní režii, nebo je provoz smluvně zajištěn v rámci nájemní smlouvy na honitbu.
 
Škody působené nejen jelení zvěří
 
Podle současné právní úpravy je vyčíslování škod zvěří právem, nikoliv povinností vlastníka lesa. I přesto k této činnosti Lesy ČR přistupují dlouhodobě velice aktivně a zodpovědně. Díky vlastnictví téměř poloviny všech lesů v ČR se často i dovozují škody zvěří pro celou republiku. Nutno podotknout, že vyčíslená každoroční částka za škody zvěří není reálným obrazem škod zvěří. Slouží tak často jako nástroj k demonstraci vývoje výše škod v rámci dané honitby.
Roční náklady na ochranu lesa proti zvěři zdaleka převyšují vyhláškou č. 101/1996, Sb. stanovené 1 % výměry vlastníka, které má vlastník ochránit proti zvěři. I s vývojem kůrovcové kalamity Lesům ČR náklady na ochranu lesa proti zvěři neustále stoupají. Za poslední tři roky stouply náklady na ochranu lesních porostů proti zvěři z 600 mil. Kč na téměř 900 mil. Kč ročně.
Z pohledu jednotlivých druhů škod zvěří patří jelení zvěř mezi druhy, které mohou způsobit téměř všechny sledované typy škod. Lesy ČR však dále nevylišují, od kterého druhu zvěře byla škoda způsobena. Následně uváděné hodnoty v připojeném grafu tak jsou za všechny druhy zvěře.
 
Vývoj škod zvěří
 
Z grafu je patrný rostoucí trend celkového vývoje škod zvěří, ale také i v rámci jednotlivých typů škod. Za posledních 23 let došlo k celkovému nárůstu škod zvěří o 44 %.
Fenoménem posledních let je bohužel skutečnost, že se mnohem častěji setkáváme se škodami zvěří v nových lokalitách, kde dříve problém nebyl. Typicky právě v případě ohryzu a loupání. Přisuzovat to lze jednak kůrovcové kalamitě, kdy se zvěři rychle mění životní podmínky, je rušena zvýšeným pohybem lesní mechanizace, ale i době „covidové,“ kdy docházelo k enormní vysoké návštěvnosti lesa, či nárůstu populace vlka, kdy je zvěř vytlačována do nových lokalit, kde se dříve vůbec nenacházela. Kromě toho samozřejmě dochází k přirozenému šíření jelení populace s nárůstem početnosti stavů zvěře v některých lokalitách.
V posledních deseti letech  též významně narůstá početnost daňčí zvěře, která působí obdobné škody jako zvěř jelení.

Obr. 4 Vývoj škod zvěří za posledních 22 let
image007.png

 
jelen-lesni33-Robert-Hlavica-1.jpg

Diskuze a závěr
 
Od roku 1950, kdy máme první údaje myslivecké statistiky, stavy nejen jelení zvěře neustále narůstají. Za posledních třicet let se lov jelení zvěře zdvojnásobil.
Jelení zvěř obsazuje nové lokality, kde se úspěšně usazuje a působí škody ohryzem a loupáním na porostech dříve vůbec nepoškozených tímto typem škody.
Probíhající kůrovcová kalamita a vznik rozsáhlých holin, poskytnou do několika málo let zvěři dokonalý kryt. Lov zvěře bude čím dál obtížnější. Lze tedy předpokládat, že stavy jelení zvěře budou i nadále stoupat.
Na některých lokalitách je již nyní zvěř limitujícím faktorem jakékoliv obnovy lesa. Na druhou stranu v některých lokalitách již nyní do stavů zvěře významně zasahuje vliv predace vlkem a těchto lokalit bude jistě přibývat.
K výše uvedenému se dále přidává špatné hospodaření se zvěří. Lovecká aktivita je zaměřena často do lovu samčí zvěře, ovšem tak, že se jelenům nedává možnost zestárnout. Samičí zvěř se často ani „nedoloví“. Vzniká tak významný nepoměr pohlaví ve prospěch samičí zvěře.
Vzhledem k výše uvedenému budou Lesy ČR i nadále vyvíjet zvýšený tlak na lov a redukci nejen jelení zvěře. Samozřejmě při zachování správného poměru pohlaví a věkové struktury a taktéž etiky při lovu. Tak aby se dosáhlo pokud možno vyrovnaného stavu mezi stavem lesa a zvěří, která bezesporu do lesa patří.
 
Ing. Petr SMUTNÝ
Lesy České republiky, s.p.
 
 
 

Zpracování dat...