Časopis Myslivost

Puškař A. V. Lebeda pocházel ze selské rodiny z Černošic u Prahy. Na Smíchově se vyučil puškařem a odešel, podle tehdejšího zvyku, na zkušenou do světa. Jako tovaryš pracoval v několika puškařských dílnách v Německu a Rakousku a ve Vídni dokonce u vrchního cechmistra J. Contrinera. V roce 1820 se vrátil do Prahy, kde převzal dílnu po Matěji Brandejsovi. V roce 1821 se podrobil mistrovským zkouškám a předložil svůj mistrovský kus, kterým byl pár křesadlových zámků, které se zachovaly do dnešních dnů a jsou v depozitáři Národního muzea.
Lebeda se při výrobě zbraní soustředil na prvotřídní kvalitu za velmi přijatelnou cenu a navíc dbal na estetický vzhled zbraně. Jeho zbraně kromě skutečně výjimečně vysoké kvality, oplývaly i velmi estetickým řešením a patřily k nejelegantnějším zbraním své doby. Pro své vynikající vlastnosti a dobrou cenu tvrdě konkurovaly i známějším zbraním francouzským a anglickým. Ručnice "Lebedovky" se staly pojmem. Jeho zbraně získaly oblibu u šlechticů ve většině evropských zemí, zejména v Polsku a Rusku a i v zámoří. Lebeda své kvalitní zbraně dodával také císařskému dvoru a v roce 1835 dosáhl významného jmenování císařského a královského dvorního dodavatele s povolením používat spolu s označením firmy i rakousko- uherský symbol - dvouhlavého orla.
V roce 1852 navštívil císař František Josef I. Prahu, kde na jeho počest byly na Střeleckém ostrově uspořádány střelecké závody. Zde byl A. V. Lebeda osobně představen císaři, kterému předvedl své zbraně. Císař byl úrovní Lebedových zbraní zcela unesen, proto pro svoji zbrojnici přímo na místě objednal dvanáct stejných dvojek, šest dvojáků a tři kozlice, což byla úctyhodná objednávka. Lebeda dodával zbraně ale i dalším významným členům Habsburgského rodu.

Lebeda uplatnil řadu svých vlastních zlepšení a dokonce vlastnil i patent na originální skříňový perkusní zámek, který byl tak úspěšný, že řada jiných dílen se jej snažila napodobovat a po skončení pětileté patentové ochranné lhůty ho i úspěšně aplikovala na své zbraně. K nejtypičtějším výrobkům Lebedovy dílny patřily brokovnice s nádherně vzorovaným hlavňovým damaškem a kulové dvojáky. Byl tvůrcem i takových raritních zbraní jako čtyrák se dvěmi brokovými a dvěmi kulovými hlavněmi. Přesnost výroby a zejména přesné sestřelení hlavní bylo velkým Lebedovým uměním. Kromě loveckých zbraní Lebeda vyráběl také luxusní jednoranné pistole a perkusní revolvery.

Lebeda věnoval velkou pozornost vkusné výzdobě zbraní a celkovému designu, protože pochopil, že zbraň musí být nejen funkční, ale musí svému majiteli přinášet i estetický zážitek na úrovni výtvarného vkusu a chápání doby. Také z dnešního pohledu jsou Lebedovy zbraně velmi elegantní, a to jako celek, tak i v každém detailu. Styl osobitého designu lze vidět jak na zámkových deskách, na horních plochách hlavňových komor, tak zejména na kohoutech. Na výzdobě zbraní spolupracoval s tehdejšími moderními umělci Josefem Mánesem, Josefem Navrátilem, Václavem Sekalem a dalšími. Dnes zbraně, zejména s rytinami s charakteristickým rukopisem podle návrhu Josefa Mánesa, jsou velmi ceněny. Zbraně, na nichž pocházejí návrhy rytin prokazatelně od Navrátila nebo Mánese mají velmi vysokou aukční a sběratelskou hodnotu.
Ve spolupráci s umělci a na popud Bedřicha Brandejse, začal Lebeda vyzdobovat zbraně typickým způsobem, čímž založil tradici tzv. "Pražské rytiny", která kombinovala motivy ornamentálních vzorů arabesky se zvířecími, květinovými a figurálními reliéfy. Rostlinné motivy několika typů byly kombinovány s arabeskami a náměty lovné zvěře a ptactva a ke zvýšení estetického efektu byly doplněny inkrustacemi ze zlata a stříbra. Jednalo se o druh technicky velmi náročné rytiny, která vznikala přímo v dílně A. V. Lebedy a neměla žádný vývojový stupeň podobného typu práce v jiných nebo i starších dílnách a nevycházela z žádného dosud používaného vzoru. Výsledkem byla velmi harmonická, originální a vysoce estetická výzdoba zbraně spočívající v nenapodobitelné dekoraci precizním a jemným zpracováním detailů. Některé prvky z dekorace Pražské rytiny byly kopírovány a zaváděny i u jiných puškařů u nás i v zahraničí. Jednalo se zejména o jemné až drobnohledné motivy rytin květin a dalších výjevů. V zahraničí dostaly podobné styly různé názvy (například jemná rytina s motivy růžových květů je známá jako anglická), ale lze jednoznačně konstatovat, že začátek uvedeného stylu výzdoby byl právě u zbraní od Lebedy.

Tak jako A. V. Lebeda byl průkopníkem v rozšíření perkusních zbraní, byl jeho syn Antonín, který spolu s bratrem Ferdinandem později převzal otcovu dílnu, propagátorem novinky, zbraně na jednotný náboj systému Lefaucheux (lefoš). Oba synové pokračovali v otcově tradici a i jejich pušky na náboje "lefoš" byly na vysoké úrovni. V systému Lefaucheux vyráběli brokovnice, kulovnice s jednou hlavní i kulové dvojáky, které byly tradičně velmi dobře zpracovány a pokračovaly v "lebedovské" vysoké kvalitě zbraní. Z této doby existuje několik zbraní, kde byly použity hlavňové damaškové oceli s obzvláště krásnou kresbou.

Poslední výrobky z Lebedovy dílny byly moderní konstrukce na jednotný náboj se středovým zápalem. Byly to brokovnice dvojky a zejména jednohlavňové kulovnice s lankasterovým zámkem a závěrem podobným typu Roux vlastní Lebedovy konstrukce. Některé z nich měly luxusní a velmi blahobytnou výzdobu rytinami, reliéfy a zlatem. Zajímavé jsou zachované brokovnice s damaškovými hlavněmi a kulové dvojáky různých ráží včetně nejsilnějších k lovu africké zvěře.

Lebedův závod se po všeobecné krizi a krachu na vídeňské burze v roce 1873 dostal, tak jako i jiní puškaři, do problémů. Firma stále orientovaná na řemeslnou ruční výrobu nestačila dostatečně čelit tlaku modernizované poloprůmyslové výroby zbraní domácích výrobců ani dováženým zbraním z Korutan a Německa, takže v roce 1888 podnik definitivně zaniká.

Antonín Vincenc Lebeda byl bezesporu nejvýraznější postavou v historii českého puškařství, vysokou úrovní technického řešení zbraní, vlastními konstrukcemi a dokonalým řemeslným zpracováním s originální výzdobou vytvořil vrchol našeho puškařství 19. století a patřil k tehdejší světové špičce. Zbraně od A. V. Lebedy jsou i na zahraničních aukcích nejhledanějšími a nejoceňovanějšími exempláři z celé historie české produkce zbraní.

Ze zachovaných zbraní Lebedovy dílny je naprosto unikátní jednohlavňová kulovnice na náboj se středovým zápalem ráže 10 x 60 R. Náboj vzniknul v 80. letech 19. století jako obdoba anglického náboje .400 Espress a tedy v době výroby zbraně se jednalo o naprostou novinku. Kulovnice je provedena v nejluxusnějším možném provedení, vykládaná zlatem a datovaná 10. srpna 1872. Měla být určena pro knížete v srbské Crebrenici. Z neznámých důvodů nebyla nikdy dodána a zůstala na našem území a je naštěstí v držení soukromého sběratele.
Jedná se o kulovnici na tehdejší dobu velmi moderní náboj se středovým zápalem. Lůžkový závěr s jedním hákem, klínem a pomocným čepem. Ovládání závěru je řešeno originálním způsobem, kdy se uvolňuje uzamčení a otevření závěru posuvným pohybem přední části lučíku, který je dělený. Bicí mechanismus je systému Lancaster lebedovy původní konstrukce s německým spoušťovým napínáčkem a otočnou pojistkou, která zajišťovala kohout v napnuté poloze, což je u systému Lancaster velmi neobvyklé. Hlaveň je osmihranná s vývrtem s osmi hlubokými drážkami, které svědčí o používání neplášťované olověné střely. Mířidla muška a hledí s možností připevnění dioptru, který se upevňoval na montáž na krku pažby. Na spodní straně hlavně je uvedeno české signum "Lebeda v Praze".
Úrovni cílového uživatele odpovídá výzdoba zbraně, která je naprosto výjimečně bohatá a svým luxusem i cenou ojedinělá. Dominantním prvkem výzdoby je inkrustace zlatem, kterým výzdoba zbraně doslova blahobytně hýří. Hlaveň je v místě nábojové komory a ústí inkrustována do orientálních vzorů a zámkové desky jsou osazeny zlatými zvířecími motivy. Inkrustace jsou také na kohoutu, lučíku a botce pažby a všech kovových detailech zbraně. V boční straně pažby je ukryta důmyslná schránka na dioptr, jejíž víčko je, kromě inkrustace zlatem, osazeno reliéfem podobizny muže, pravděpodobně budoucího majitele zbraně, v uniformě připomínající styl uniformy janičářů, s bambitkou a tureckou šavlí. Botka pažby kovová, rytá a inkrustovaná zlatem. Rozměrná rukojeť pažby je řezaná z rohoviny do orientálního vzoru. Do spodní strany předpažbí je vsazen medailon s bohatou zlatou inkrustací a hlubokou rytinou erbu s korunkou, zřejmě znaku budoucího majitele zbraně.
Tato zbraň, která je na fotografiích, je vrcholným, unikátním a zcela ojedinělým dílem Lebedovy dílny svědčící o špičkovém puškařském a uměleckém mistrovství a je důkazem vynikající úrovně českého puškařství. Unikátnost zbraně podtrhuje její naprosto zachovalý, původní stav, bez známek jakéhokoliv opotřebení, protože zbraň za více jak 130 let nebyla, kromě zkušebních výstřelů, zřejmě vůbec použita.
Řemeslná, historická a umělecká cena zbraně je nezměrná a aukční cena této zbraně může dosáhnout až několika milionů korun.