Časopis Myslivost

Červen / 2011

Proč nestřílet potichu, aneb, jak zmenšit hluk výstřelů

Myslivost 6/2011, str. 40  Ing. Radim PLHAL a Doc. Ing. Jiří KAMLER, Ph.D.
V předchozím příspěvku jsme se zamysleli nad problematikou hluku vznikajícího při výstřelu a popsali, co hluk je, jak vzniká, jak se šíří a měří a jak škodí živým organismům. V tomto pokračování bychom se pokusili rozvést možnostmi tlumení hluku.
 
Omezit intenzitu hluku, který působí na sluchové orgány osob či zvířat, je možné dvěmi hlavními cestami. První je utlumení hluku přímo u jeho zdroje použitím tlumiče hluku výstřelu a případně i subsonického (podzvukového) střeliva.
Druhou možností je použití ochrany pro sluchové orgány použitím klasických mušlových chráničů (sluchátek) nebo zátkových chráničů (špunty). Určité snížení hluku působícího na střelce je možné dosáhnout i optimální volbou střeliva a zbraně, pozicí při střelbě, místa střelby apod.
Klasické mušlové chrániče sluchu jsou široce dostupné a vyrábějí se v různých tvarových, barevných i materiálových modifikacích a mohou se lišit frekvenčním spektrem tlumených zvuků. Pro praktické použití při lovu jsou ale poněkud nevhodné, a to nejen z důvodu jisté vzhledové nesourodosti s mysliveckým odíváním, ale především z důvodu utlumení veškerých zvuků většiny frekvencí a intenzit a tedy i zvuků, jejichž slyšitelnost je pro lov důležitá či dokonce nezbytná (lovecké povely či signály při společných lovech, pohyb či hlasové projevy zvěře, atd.). Pro střelbu na střelnicích či jiné sportovně laděné lovecké a střelecké účely však není problém tento druh ochrany používat.
Cena těchto prostředků se pohybuje v průměru od 100 do 700 Kč. Snížení hladiny hluku pomocí sluchátek se liší podle jejich typu, intenzity hluku a zvukové frekvence a běžně činí 15 - 35 dB.
Velmi podobně lze používat i běžné zátkové chrániče. Označení jako „běžné“ již není v současnosti zcela na místě. Jednotlivé zátkové chrániče se od sebe mohou lišit především použitým materiálem. Pak se rozlišují jako jednorázové pěnové, či plastové (omyvatelné) pro opakované použití. Dále se mohou lišit tvarem od válcového, přes kuželovité, hřibovité a speciálně tvarované (anatomické), až po různě ventilované a profilované. Dále si můžeme vybírat z různých typů způsobů nošení a instalace – zátkové chrániče na šňůrkách, s páskem (na hlavu, či kolem krku), zátkové chrániče s plastovými úchyty apod. Důležité je, že většina těchto výrobků poskytuje porovnatelnou ochranu jako mušlové chrániče, tzn. tlumí všechny zvuky a snížení hladiny hluku je také porovnatelné (15 - 40 dB). Jejich pořizovací cena se pohybuje od 3 do 150 Kč.
Je příjemné vědět, že někteří výrobci ochranných pomůcek se již zamysleli i nad specifiky ochrany sluchu střelců a lovců a přizpůsobili jejich požadavkům svoje výrobky. Jako příklad lze uvést firmy E-A-R či Peltor, které vyrábí celé kolekce ochranných pomůcek pro lovecké, střelecké, armádní a další outdoorové použití.
Pro lovce mohou být zajímavé speciální zátkové chrániče sluchu 3M™ E-A-R™ Combat Arms™, které jsou speciálně navrženy pro ochranu před impulsním hlukem výstřelu, při zachování slyšitelnosti řeči. Tyto chrániče mají oboustrannou konstrukci. Jedna strana se používá k bezpečnému utlumení zejména proměnlivého a impulsního hluku, přičemž řečové frekvence a méně hlasité zvuky jsou tlumeny jen zcela minimálně. Použití je všude tam, kde je třeba komunikovat a být chráněn před občasným hlukem. Druhá strana tohoto chrániče funguje jako běžný zátkový chránič a tlumí vše. Tyto speciální zátkové chrániče jsou odolné a omyvatelné, tedy vhodné pro opakované použití. Jejich cena je ovšem také speciální, asi 550 Kč.
Dalším ochranným prostředkem pro lovecké použití jsou elektronické mušlové chrániče sluchu. Tyto chrániče jednak pasivně tlumí všechny zvuky z okolí, ovšem navíc obsahují vyspělou elektroniku s vestavěnými mikrofony a reproduktory. Běžné okolní zvuky z prostředí jako řeč, lámání větviček či hlasové projevy zvěře jsou tak přenášeny dovnitř a mohou být i zesíleny, což dává lovci ještě lepší sluch než jindy.
Naopak při výstřelu elektronika okamžitě reaguje a tento impulsní hluk výrazně utlumí. S touto ochranou lze tedy slyšet až desetkrát lépe, než s běžnými pasivními chrániči sluchu a zároveň být chráněn. Zvuky jsou navíc reprodukovány stereo, díky čemuž přesně víte, odkud přicházejí. Nejvyspělejší modely navíc umožňují přímé spojení s externí vysílačkou či mobilním telefonem, což usnadňuje komunikaci s ostatními lovci a zvyšuje bezpečnost. Takováto sluchátka nemusíte vůbec sundávat a vystavovat se riziku působení hluku. „Poněkud zajímavá“ je i jejich cena, která opět odpovídá provedení a pohybuje se přibližně od 4 do 22 tis. Kč.
 
Využití různých ochranných pomůcek je nejčastější možností zmenšení hlukové zátěže střelců. Druhou je přímo utlumení hluku, který při výstřelu vznikne. Je nutné si připomenout, že se skládá ze tří hlavních složek: supersonický (balistický) třesk nadzvukové střely, svist střely a rána výstřelu.
Třesk vzniká v souvislosti s pohybem střely vzduchem rychlostí převyšující rychlost zvuku a jak již bylo uvedeno, nelze jej nikterak utlumit. Závislost třesku na rychlosti střely je vidět na grafu, ze kterého jasně vyplývá, že v určitém intervalu okolo rychlosti zvuku (mezi 310 - 380 m/s, na grafu označeno jako transsonic), hluk třesku prudce narůstá a od rychlosti zhruba 400 m/s se již prakticky nezvyšuje. Všimněte si, že autoři experimentu, ze kterého graf pochází, nechali střelu ráže .308 Win. létat v extrémním rozmezí rychlostí od 200 do téměř 1200 m/s.
Třesk prakticky nezávisí na velikosti, hmotnosti a tvaru střely. Jediným východiskem, jak tento jev při střelbě eliminovat, je použití subsonického střeliva. Takové střelivo se laboruje na úsťovou rychlost střely 310 - 330 m/s a lze jej sehnat pro brokové, malorážkové i kulové zbraně. Obecně se vzhledem ke snížení rychlosti střely projevuje nižší energií střely a mnohdy (zejména u kulových zbraní) nižší přesností střelby. Například firma SAKO udává pro subsonické střelivo ráže .308 Win. vertikální rozptyl 10 - 15 cm/100 m. Pokud je zbraň této ráže nastřelena na 100 m, bude propad (vertikální ztráta) subsonického střeliva ve 150 m přibližně 40 cm a ve 200 m to už bude 1 m. Je zřejmé, že toto střelivo by z hlediska přesnosti bylo možné v lovecké praxi využívat k lovu maximálně do vzdálenosti 100 m, nejlépe však do 50 - 70 m. Přesných balistických informací a zkušeností s použitím při lovu je ovšem málo.
Lze však snadno spočítat, že většina běžných ráží by v subsonickém provedení byla pod hranicí hodnoty dopadové energie střely 1500 J ve 100 m, jež je u nás dnes požadovaná k lovu většiny spárkaté zvěře (bylo by nutné používat střely o hmotnosti min. 21 g). Požadovaných 1000 J pro lov srnčí zvěře by se u ráží s průměrem nad 7,62 mm dalo dosáhnout relativně snadněji, stačily by střely přes 14 g. Z hlediska účinnosti střelby by tedy subsonické střelivo nebylo žádnou výhrou z důvodů nízké energie, horší přesnosti a také velkého rozdílu v nastřelení oproti standardnímu střelivu. Přesto je jeho použití zajímavé zejména na společných lovech, a to nejen ve vztahu ke snížení hlučnosti výstřelu vůči sobě samému či vůči ostatním účastníkům lovu, ale také vůči loveckým psům a samotné zvěři. Při dostřelných ranách na blízko by byla přesnost dostatečná a i odchylka zásahu od normálního střeliva by byla snesitelná.
Svist subsonické střely je zvuk, jehož slyšitelnost se omezuje pouze na nejbližší okolí trajektorie letu střely a závisí na ráži a rychlosti střely. U podzvukového střeliva, je tento zvuk natolik slabý, že jeho hlučnost není třeba nikterak řešit a u nadzvukového je zcela přehlušen třeskem.
Posledním akustickým jevem je rána výstřelu, jejíž vznik a popis byl uveden v předchozím článku. Tuto část hluku výstřelu lze velmi účinně utlumit použitím tlumiče hluku výstřelu. Hned na začátku je nutné připomenout, že dle našeho zákona o střelných zbraních a střelivu se jedná o zakázaný doplněk zbraně. O jeho používání pro lovecké účely v ČR tak dnes můžeme hovořit pouze v teoretické rovině.
 
Co to tedy tlumič je a na jakém pracuje principu?
Tlumič hluku výstřelu je zařízení, které se upevňuje na hlaveň palné zbraně, či je do této zbraně zcela integrováno a slouží k potlačení akustického a optického povýstřelového efektu. Podle způsobu utlumení akustického efektu se rozlišuje několik typů.
První úspěšné tlumiče byly patentovány v roce 1910 americkým vynálezcem Himarem P. Maximem (synem Himara S. Maxima, vynálezce slavného kulometu). Šlo o zařízení přepážkového typu, která jsou běžně používána dodnes. Přepážkový tlumič je obvykle tvořen kovovým válcem, který je většinou rozdělen na dvě části. První část, která obvykle představuje zhruba třetinu délky tlumiče, obsahuje „expanzní komoru“, v níž mohou expandovat horké spálené plyny, které se z ústí hlavně ženou za střelou. Tento prostor může být částečně vyplněn nějakým absorpčním materiálem (železná vlna, pletivo, tekutina,...), jež pohltí sloupec plynů a ochladí ho odvodem tepla.
Druhou část tvoří série 4 - 15 kovových přepážek. Přepážky oddělující komory mají uprostřed otvor pro průchod střely a mohou být kontaktní a bezkontaktní. Funkcí přepážek je postupně odklánět a zpomalovat tok plynů vystupující z expanzní komory, takže když plyny opouštějí tlumič, jejich proud je chladnější a pohybují se nižší rychlostí. U bezkontaktních tlumičů jsou otvory mezi jednotlivými komorami o minimálně 1 mm větší, než je ráže zbraně. Kontaktní tlumiče mají otvory v přepážkách obvykle vyrobené z gumy, plastu nebo pěny a při výstřelu se o ně projektil otírá. Přepážky nemusejí mít vyvrtaný otvor - ten se vytvoří při prvním výstřelu. Bezkontaktní tlumiče nemají žádný vliv na přesnost střelby a jejich životnost je teoreticky neomezená. Kontaktní tlumiče mohou mít vliv na přesnost střelby a jejich životnost je omezena jen na několik málo výstřelů (5 - 10).
Extrémním typem tlumičů jsou tzv. improvizované tlumiče. Mezi ně lze zařadit veškeré předměty, které mohou utlumit výstřel. Tyto tlumiče jsou především charakteristické tím, že je lze použít pouze na jeden až dva výstřely a dochází k jejich nevratné deformaci. Zároveň se málokdy uchycují na zbraň (obvykle je střelec drží před ústím hlavně v ruce). K nejčastějším předmětům tohoto typu patří PET lahev, jejíž hrdlo je nasazeno na hlaveň. Existují i další typy, ale pro lovecké účely se v praxi používají mohutné ocelové bezkontaktní přepážkové tlumiče. Tyto tlumiče jsou na loveckých kulovnicích pevně našroubovány na konec hlavně, přičemž hlaveň končí ve zhruba polovině jejich délky (viz obrázek).
Efekt kvalitního tlumiče je výrazný, ovšem u nadzvukových střel je omezen třeskem. Aby tlumič skutečně účinně zabraňoval hluku, musel by být používán v kombinaci se subsonickým střelivem. V takovýchto případech je hluk výstřelu omezen výrazně a nemusí být vůbec znát, že se ozvala střelná zbraň. Z hlediska přesnosti střelby je použití kvalitních tlumičů bezproblémové a při běžných loveckých vzdálenostech je přesnost zbraně ovlivněna jen minimálně. Naopak vzhledem k menšímu zpětnému rázu a nepříjemnému hluku mají méně zkušení a zdatní střelci často výrazně lepší výsledky s tlumičem než bez něho, protože se vyvarují strhávání rány. Cena kvalitního tlumiče začíná na zhruba pěti tisících korun.
 
Další možnosti snížení hluku
Pokud připustíme nebezpečnost hluku a budeme se něco snažit udělat, narazíme na překážky v podobě konstrukce našich zbraní, potřebě používat výkonné střelivo, finanční náročnosti a také legislativy, která nám dnes tlumič nedovolí pořídit, ani kdybychom byli ochotní takto investovat do zdraví svého a ostatních. Přesto je možné alespoň trochu omezit dávky hluku, které obdržíme. Při lovu například v bažantnicích je zcela na místě používání ochrany sluchu. Kvalitní špunty na provázku lze rychle zasunout do uší a zase vyndat, nemusíme je hledat po kapsách a prakticky nic neváží. Sluchátka jsou o něco větší, ale poskytnou ještě lepší ochranu. Když budeme střílet bez ochrany sluchu, tak bychom se v každém případě měli vyvarovat výstřelu, pokud před námi někdo stojí a vyhýbat se místům, kde takové situace hrozí (běžné na společných lovech při střelbě v tlaku, kdy se často střílí souběžně s řadou honců). Intenzita hluku významně klesá se vzdáleností od zdroje a v tomto ohledu se často vyplácí zůstat vzadu. Čím delší hlaveň bude naše zbraň mít, tím lépe z důvodu lepšího shoření prachu a odvedení hluku dál od naší hlavy. Naopak, pokud zbraň vybavíme úsťovou brzdou, která prachové plyny přesměruje šikmo dozadu, budou na náš výstřel všichni okolo stojící dlouho vzpomínat. S takovouto zbraní bychom rozhodně neměli střílet tam, kde jsou kolem nás osoby bez ochrany sluchu (např. pokud lovíme s průvodcem).
Uvědomme si také, že hluk je mechanické vlnění, které je možné dobře odstínit, ale také odrazem zesílit. Nejlepší by proto bylo hlaveň a puškohled prostrčit úzkou štěrbinou ve stěně kazatelny či záštity. I obyčejná deka, porost křovin či přízemní vegetace a další možné bariéry hluku udělají obrovskou práci.
Naopak bychom se měli vyvarovat střelby v uzavřených prostorech. To platí i o kazatelnách u kterých si otevřeme přední okno po celé délce stěny a ostatní okna budou zavřená. Hluk, který vstoupí dovnitř budeme slyšet vícekrát. Správný postup je takový, že okno pro střelbu zmenšíme závěsem, nebo alespoň otevřeme i na druhé straně a hlaveň vystrčíme co nejdále to jde.
Dostřelné rány na zvěř, kterou drží psi, jsou jednoznačným týráním, které bychom se měli snažit omezit, například zakoupením subsonického střeliva pro tento účel, zárazem tam, kde je to možné. Z tohoto výčtu možností je zřejmé, že zmenšit hlukovou zátěž je částečně možné i při dnešní omezující legislativě a prakticky bez investic. Jedná se především o to, na tento faktor brát při používání zbraně ohled.
 
Jsme si vědomi, že v tomto a předcházejícím příspěvku, jsme se dotkli do určité míry diskutabilní oblasti myslivosti, kterou je riziko poškozování zdraví hlukem a možnosti jeho tlumení. Spousta myslivců nebezpečnost hluku podceňuje a tlumič vnímá jako zbytečné příslušenství, vhodné jen pro pytláky. Také naši poslanci mají na tlumiče jednoznačně negativní pohled a myslí si, že normálním lidem nepatří do rukou. Možná by stálo za to je pozvat na střelnici, aby na vlastní uši slyšeli, co zažívají psi, když někdo dostřeluje jimi drženou zvěř při dodržení schválených zákonů.
Všichni bychom si měli uvědomit, že používání zbraní představuje obrovské riziko nejen z důvodu možnosti někoho postřelit, ale také z důvodu možného poškození sluchu hlukem. Všimli jste si třeba toho, že řada starších myslivců slyší mnohem hůře na levé ucho? Vysvětlení je jednoduché. To pravé je totiž částečně natočeno pryč od směru střelby a je i trochu kryto pažbou a rukou. Je zajímavé, že například v Británii jsou tlumiče při lovu povinné z důvodu zmenšení hluku při lovu, zatímco u nás jsou zakázány.
Rádi bychom zdůraznili, že snížení hluku výstřelu na úroveň, kdy je slyšet jen v nejbližším okolí, přináší obrovská omezení pro použitelnost takových zbraní a pytlačení s nimi by bylo velmi obtížné. Tlumiče tak hlučnost sice pouze sníží, ale přesto přinášejí znatelnou úlevu uším a také zvěř na takový výstřel téměř nereaguje. Sami tuto problematiku považujeme za významnou a byli bychom rádi, kdyby uvedené informace byly využity alespoň tak, že začneme být ohleduplní k sluchu jiných účastníků lovu. Zároveň jsme jednoznačně pro to, aby se rozšířilo spektrum možností, pro které je možné vydat výjimku pro držení a používání tlumičů hluku o lov. Zejména pro psovody a jejich psy by to přineslo obrovskou úlevu a zabránilo týrání.
Ing. Radim PLHAL a Doc. Ing. Jiří KAMLER, Ph.D.
Autoři působí na Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně
 
V článku byly použity informace, materiály a diskusní příspěvky z http://forum.mujglock.com a http://www.specnaz.cz, http://guns.connect.fi/rs/, http://zajimavost.webnode.cz, http://cs.wikipedia.org/wiki a nabídkových a reklamních katalogů firmy E.A.R a Peltor.
vychází v 7:09 a zapadá v 17:19 vychází v 13:22 a zapadá v 4:43 Nákupní košík 0
 
Zpracování dat...