ePrivacy and GPDR Cookie Consent by TermsFeed Generator

Časopis Myslivost

10 / 2011

STŘETY MOTOROVÝCH VOZIDEL SE ZVĚŘÍ

Myslivost 10/2011, str. 43  Ing. Bc. Jaroslav KREJČÍ
S fenoménem „smrti zvířat na silnici“ se setkáváme denně. Ať již to jsou mrtví drobní živočichové (ježek, křeček), zpěvní ptáci, domácí zvířata (kočky, psi, slepice, ovce, kozy, prasata, hovězí dobytek, koně), chránění živočichové a především lovná zvěř (zajíc, bažant, spárkatá zvěř) a v neposlední řadě také predátoři (liška, kuna). Dalo by se říci, že to kromě myslivců nikoho nezajímá, pokud při střetu nenastane zranění osádky či vážné poškození vozidla. Zvířata hynou na silnících po tisících a sdělovací prostředky se o toto téma zajímají sporadicky.
Začal jsem se tímto tématem zabývat. Není mi zcela lhostejné, když zvířata zbytečně hynou na silnicích. Jako řidič se snažím jezdit tak, abych střetu se zvířaty předcházel. Není to jednoduché, protože některá zvířata se dostávají na silnici v plném „kvaltu“ a některé srážce se prostě zabránit nedá. Chce to trochu myslet. Vyběhne-li srnčí nebo divoké prase, musí být řidič ve střehu a hodně zpomalit.
Vzpomínám si na jediného psa, který mi skončil pod koly škodovky. Projížděli jsme před lety podkrkonošskou vesnicí tehdy povolenou šedesátkou po kvalitní asfaltce. Asi sto metrů na pravé krajnici jsem zaregistroval osamoceně sedícího jezevčíka. Trochu jsem zvolnil rychlost. V duchu jsem si říkal, hlavně ať mi neskočí pod kola. Když se auto přiblížilo na pár metrů od psa, zvíře se rozeběhlo na druhou stranu silnice přímo pod kola. Zastavil jsem až po padesáti metrech, abych prohlédl škody na vozidle. Zvíře bylo mrtvé. Z protějšího svahu si majitel pro svého miláčka doběhl. Naštěstí se pes dostal v okamžiku střetu mezi kola a zabil ho náraz o spodek auta. V horším případě to mohl odnést i poničený blatník.
Oslovil jsem nedávno proto Českou pojišťovnu, která dopravní nehody se zvířaty řeší jako pojistné události. Pojišťovna detailněji nezkoumá příčiny srážky a netřídí nehody podle druhu zvířat, která je způsobila. Pokud se nestane nic vážnějšího osádce vozidla a pokud majitel vozu nemá uzavřené havarijní pojištění, nehoda není nikde hlášena. Proto je skutečný počet střetů se zvířaty mnohonásobně vyšší. Podle odborníků je v mnoha případech lepší do zvířete najet, než riskovat úhybným manévrem např. náraz do stromu či do protijedoucího vozidla. Pokud řidič zjistí pohyb zvěře v okolí vozovky, musí být ostražitější. Některá zvěř se pohybuje po skupinách – srnčí a především černá. Řidič sice zabrání střetu s prvním zvířetem, ale druhé mu může skončit pod koly. Toto se přihodilo i majiteli užitkového vozu Fiat, který jel po rychlostní silnici z Liberce do Prahy. U obce Brodce mu pod kola auta vběhlo celé stádo divočáků. Všech sedm prasat srážku nepřežilo. Za tyto „zvěřinové hody“ zaplatila Česká pojišťovna majiteli auta více než 40 tisíc korun.
Dopravní nehody se zvířaty mohou skončit i soudními spory. U domácích zvířat se jejich vlastníky většinou podaří dopátrat. U lesní zvěře se toto obvykle nepodaří. Příkladem je srážka řidiče Opelu se psím šampiónem, který utekl pánovi ze zahrady rodinného domku. Druhým příklad se stal na polní cestě, kde vedl majitel svého poníka na uzdě. Zvíře se najednou splašilo a vběhlo pod kola právě projíždějícího auta. V tomto případě nepožadoval náhradu škody majitel zvířete, ale vlastník vozu, kterému vznikla škoda vyšší než 50 tisíc korun.
Hlavní rozdíl mezi nehodou s lesním a domácím zvířetem je v určení viníka nehody. Za dopravní nehodu způsobenou domácím zvířetem (volně pobíhající kočky, psi, slepice, ovce, krávy) odpovídá jejich majitel, který je povinen škodu uhradit. Na lesní zvěř se zákaz volného pobíhání nevztahuje. Takže v tomto případě škody hradí motorista sám. Na tyto případy se nevztahuje povinné ručení ani žádné jiné odpovědnostní pojištění majitele zvířete. Nezbývá než uzavřít havarijní pojištění, které škody způsobené srážkou s divokou zvěří kryje. Zmatený kůň utekl z ohrady majitele na Českolipsku, vběhl do silnice, kde právě projížděla řidička Peugeotu. Vzniklá škoda byla za téměř 120 tisíc korun, kůň srážku přežil. Štěstí neměl divočák, který na Sokolovsku naboural čtyři vozy. Osádky naštěstí vyvázly bez zranění, divoké prase několikanásobnému střetu podlehlo.
Musíme se také uvědomit, že nebezpečná mohou být nejen zvířata na silnici, ale také i ta, která převážíme v autě. Kuriózní příčinou nehody se stal i rotvajler, kterého majitelka nechala ve voze, když si odeběhla nakoupit do nedalekého obchodu. Pes přeskakoval mezi sedadly tak nešťastně, že odblokoval ruční brzdu a vůz se z mírného kopce rozjel. Naštěstí nikdo ulicí neprojížděl, takže se auto zastavilo o první dodávku. Celková škoda byla 45 tisíc korun.
Chtěl bych se zmínit ještě o jedné pojistné události, jejichž viníkem se staly včely, do jejichž roje vjel majitel Toyoty. Většinu z nich setřel z předního skla stěračem. Otevřeným okénkem mu jich ale vlétlo několik do prostoru kabiny. Snažil se je vyhnat ven, ztratil kontrolu nad vozidlem, sjel do příkopu a narazil do sloupu elektrického vedení. Škoda na zcela novém voze se přehoupla přes 100 tisíc korun.
Celkovou bilanci střetů zvířat s vozidly za období 2006 – 2010 u České pojišťovny uvádí tabulka. Je to velké číslo. Musíme si uvědomit, že kdybychom sečetli řešené případy střetů u dalších pojišťoven, toto číslo by podstatně narostlo. Jedná se pouze o případy, kdy vozidlo bylo pro tento případ pojištěné. Počet usmrcených kusů zvěře a zvířat by byl několikanásobně vyšší. Netroufnu si odhadnout a nechám na uvážení čtenářů. Jen u České pojišťovny se po roce 2000 pohyboval roční počet škod způsobených zvířetem kolem 2000 – 2500. Během pěti let se tento počet zvýšil na 3500 střetů.
Například Allianz pojišťovna statistiku střetů vozidel se zvířaty nevedla a začala provádět evidenci až od října 2010. Od tohoto data až do 16. prosince 2010 zaevidovala zmíněná pojišťovna 42 střetů se zvěří.
Pojišťovny detailněji nezkoumají příčiny srážek a netřídí nehody podle druhů zvířat, která je způsobila. Nedá se zjistit, zda střet zvíře přežilo či uhynulo.
Motoristy a myslivce bude zajímat, který měsíc je z celého roku nejkritičtější. Je jím bezesporu měsíc říjen. Srnčí říje v letních měsících nelichotivou statistiku střetů také navyšuje. Dále víme, že spárkatá zvěř je nezranitelnější za šera nebo za tmy. V úsecích kde je výskyt této zvěře častý, je potřeba dávat obzvláštní pozor. Pojistné události jsou hlášené zpravidla v brzkých ranních hodin, zhruba kolem šesté hodiny a pozdních večerních hodin z lesních úseků. Podzimní situaci zhoršuje snížená viditelnost, častější mlhy a také mokrá vozovka. Podle statistik Centra dopravního výzkumu zahyne pod koly aut zhruba 8 až 9 tisíc kusů zvěře. Tato statistika je pouze hrubý odhad z jen evidovaných případů, skutečnost bude zcela určitě několikanásobně vyšší.
Shrnu-li závěry pojišťovny, řidiči by měli předvídat výskyt zvěře, věnovat se více řízení (zcela běžné telefonování a kouření za jízdy nehodě jen napomůže) a v úsecích s výskytem zvěře (lesní úseky, v polích úseky s nesklizenou kukuřicí) rychlost vozidla snížit. Pokud již ke střetu dojde, je lépe do zvířete narazit, než riskovat dopravní nehodu s horším následkem či nabourání dalšího automobilu do vás. Pokud provoz není silný, je možnost se vyhnout zvířeti v protisměru. Na závěr bych chtěl popřát všem řidičům šťastnou cestu bez nehody a střetu se zvířaty.
Poděkování patří PhDr. Dagmar Koutské z České pojišťovny za poskytnuté informace.
Ing. Bc. Jaroslav KREJČÍ

Přiložené dokumenty

tabulka tabulka (11,49 KB)
Zpracování dat...