Česká myslivost 2006
Mgr. Miroslav WOLF
Začal rok 2006 a je už šestnáctým po sametové revoluci, která změnila život občanů České republiky takříkajíc ve všem. Mnoho lidí začalo podnikat, mnoho lidí přišlo o zaměstnání, mnozí se rekvalifikovali a nyní dělají něco úplně jiného. Došlo k mnoha změnám, některé byly dobré jiné méně.
Lidé žijí dál zaměstnáni svými starostmi o práci, o rodinu a také o svoje koníčky. My myslivci máme naši zálibu uloženou pod srdíčkem a většinou každý se snaží dělat svoji práci co nejlépe. Všude existuje něco, co lze vylepšovat, co lze dělat jinak, efektivněji. Tak je tomu i v naší organizaci ČMMJ.
Českomoravská myslivecká jednota po změně režimu zažila mnohé a udržela si svoje postavení ve společnosti, i když jsou neustále snahy činnost mysliveckých spolků a myslivců bagatelizovat a neustálým zlehčováním jejich práce se mnozí snaží dosáhnout svého zviditelnění. Ti normální myslivci, kteří dávno před tím, než vznikly nevládní ekologické organizace a další spolky na ochranu zvířat a já nevím čeho všeho, ti pracovali a pracují na tom, aby zvěř přežila strasti zimy a strádání. A je jim úplně jedno, zda je někdo napadá nebo ne, oni si dělají to, co se naučili a o čem jsou přesvědčeni, že je správné.
ČMMJ na podzim 2005 si na svém sjezdu zvolila nové vedení, které se nyní snaží pracovat tak, aby bylo schopno práci všech myslivců sdružených v dobrovolném sdružení uchránit od všech nespravedlivých výpadů a věřím tomu, že valná většina členů Myslivecké rady je přesvědčena o tom, že se musí práce naší organizace zlepšit.
To však nenastane jen tím, že byla zvolena nová patnáctičlenná Myslivecká rada. Za jeden z hlavních úkolů považuji zlepšit a mnohde nově navázat komunikaci s okresními mysliveckými spolky. Na okresech je obrovský potenciál lidí, kteří dělají mnoho práce a není o nich ani slyšet.
Sjezd byl mimořádně rušný a bylo vidět, že nespokojenost v našich řadách roste. Pražské centrum ČMMJ má svoje nezastupitelné postavení, pracuje mnohdy ve velmi obtížných podmínkách a postavení. Není ani možné, aby se nenašel kritik počínání sekretariátu a vedení celé organizace. Je to naprosto normální a je to dobře. Vše se však musí odehrávat v duchu fair play a mělo by to mít svoji úroveň. Často slyším, jak si naši politici nevidí do úst, nadávají si do lhářů a používají mnohdy obraty, že by se za ně nemusela stydět ani hokynářka.
A co se odehrává mimo politické prostředí? Je to skoro to samé, ale je to trochu záludnější, používají se k tomu anonymní metody, internetové stránky, smyšlená jména i ty nejvulgárnější výrazy. Často nad tím přemýšlím, proč mezi myslivci je taková nenávist, averze jednoho vůči druhému. Je to touha po penězích nebo po slávě anebo je to ta naše nešťastná povaha česká.
Myslivost je na okraji zájmu politiků a vysoce postavených úředníků. Mnozí z nich se dokonce stydí za to, že jsou myslivci. A do tohoto prostředí si dovolí myslivec myslivce napadat, urážet a kritizovat při minimálních znalostech problémů a šířit názory svého JÁ na stránkách novin či časopisů. Nemyslím, že je to rozumné počínání, komu může takový stav vyhovovat? Jedno vím zcela bezpečně - myslivosti a ČMMJ určitě ne.
Postavení české myslivosti ve společnosti můžeme zlepšit pouze dobrou komunikací se všemi, kteří o to stojí, dobrou spoluprácí se všemi spolky a organizacemi, které mají blaho naší přírody za ten nejkrásnější cíl svého počínání. Je zapotřebí tradice české myslivosti, které jsou tak bohaté a na něž by měl být tento stát pyšný, nejenom udržet, ale využít je ke zlepšení vztahů mezi lidmi, ke zlepšení jejich postavení ve společnosti. Když budeme připraveni na zlepšení vztahů mezi námi, myslivci, pak stoprocentně dojde k pozitivním výsledkům i v našem okolí a to vzájemné osočování přestane nejen v časopisech, ale i na internetu a ve společnosti.
Mgr. Miroslav WOLF
předseda KPK ČMMJ