Za přírodou s myslivci 1.0 je název metodického DVD, které bylo pokřtěno na letošní výstavě Natura Viva v Lysé nad Labem. DVD je jedním z výstupů, které vznikly v rámci Koncepce práce s mládeží vytvořené Kulturně propagační komisí ČMMJ. Popudem k sepsání koncepce bylo to, že povědomí o myslivosti v očích veřejnosti se stále zhoršuje a navíc nám chybí nastupující mladá generace. Její tvůrci si velmi dobře uvědomují, že jedině působení na děti od útlého věku může prohloubit jejich vztah k přírodě a myslivosti.
Bohužel, myslivci jsou v práci s dětmi, v porovnání s jinými zájmovými organizacemi, pozadu a neumí svoje znalosti zvěře a přírody dostatečně prodat. Lesníci mají svoji Lesní pedagogiku, spoustu výukových programů nabízí i ekologické organizace, ale myslivcům tak trochu ujel vlak. Přitom poptávka od škol je velká, protože dle Školních vzdělávacích programů mají školy v rámci výuky nabídnout studentům environmentální vzdělání a výchovu. Tohle všechno si tvůrci DVD dobře uvědomují, a učinili proto první, ale velmi významný, krok a vytvořili metodické DVD, pomocníka pro všechny, kteří se chtějí do práce s mládeží zapojit.
Autoři DVD jej nazývají kuchařkou, avšak namísto surovin na něm najdete seznam pomůcek, které budete při výuce dětí potřebovat. Místo postupu vaření se dozvíte, jak se s dětmi přivítat, o čem jim povídat a jak dlouho má výuka trvat. Najdete zde i ukázkové prezentace, které vám velmi usnadní a urychlí přípravu na výuku, a řadu fotografií zvěře, rostlin, mysliveckých zařízení či krmiva, které výuku vhodně doplní.
Stejně jako každá kuchařka je DVD určeno zejména začátečníkům, kteří nejsou ve výuce příliš zdatní, nemají dostatečné zkušenosti, nebo mají obavy, protože neví, jak začít. DVD je přehledně rozděleno do složek. Každý se jednoduše „prokliká“ do kategorie, která ho zajímá. Zvolí si, zda jde vyučovat do mateřské školy či na základní školu, zda jde učit poprvé, nebo jestli se počítá s pravidelnou výukou. Návod doplňuje dlouhý seznam webových stránek, na kterých najde např. hry pro děti v přírodě, ale i celou řadu jiných zajímavých aktivit a odkazů. Na DVD jsou také rady, jak zorganizovat dětský den, myslivecké odpoledne, nebo jak vést kroužek.
DVD má číslo 1.0, z čehož můžeme usoudit, že práce na něm není zdaleka dokončena, i když už teď je v něm obsaženo obrovské množství hodin odvedené práce a neuvěřitelné úsilí a nadšení jeho autorů. V další fázi bude DVD doplněno např. o videa z přírody, hlasy zvěře a také o návody na výuku dětí na druhém stupni ZŠ.
Jednoho červnového dne jsem měla možnost setkat se v hájence za městem Vlašim s části tvůrčího týmu, s manželi Vaníčkovými z Vlašimi a s Ing. Petrem Smutným, který je zaměstnancem Českomoravské myslivecké jednoty, kde vykonává funkci tajemníka Střelecké komise a Komise pro mezinárodní spolupráci. Všechny je spojovalo neskutečné nadšení pro práci s dětmi a mládeží. V dnešní době je skoro neuvěřitelné, že je někdo ochoten strávit tolik ze svého volného času prací pro jiné, navíc bez nároků na finanční odměnu. Ale pro tyto nadšené lidi je touha předat mladé generaci svoje znalosti přírody a zejména velkou lásku k přírodě životním koníčkem a posláním.
Společně jsme zasedli a během příjemného rozhovoru jsem se dozvěděla, kolik už mají manželé Vaníčkovi za sebou vykonané práce a kolik dětí jim již prošlo „pod rukama“. Rozsah jednoho článku
v časopise by na to nestačil, tak jsem se zaměřila alespoň na jejich představení a hlavně na seznámení s DVD, které může být pro mnohé myslivce a milovníky přírody velkým pomocníkem.
Na úvod bych Vás ráda představila. Jaké je Vaše zaměstnání? Vím o Vás také, že již řadu let organizujete pro OMS Benešov mysliveckou výchovu mládeže a soutěž o Zlatou srnčí trofej.
Ing. Jaroslav Vaníček:
Pracuji jako lesní správce u firmy Sellier a Bellot Vlašim, kam jsem nastoupil v roce 1983 po absolvování lesnické fakulty v Brně. Myslivost je mi povoláním i koníčkem, takže když otevřu okno, tak jsem v lese, v práci a ve zvěři. Stále mi však zbývá dost času na to, abych se mohl věnovat práci s mládeží. Velkou výhodou je zdejší obora, kam chodí děti z mateřských, základních i středních škol na přednášky spojené s pozorováním zvěře. Mnozí z nich vyrůstali ve Vlašimi a do té doby ve zdejší oboře nebyli. Tyto návštěvy splňují náplň environmentální výchovy na školách, děti si je velmi oblíbily a my máme možnost ovlivnit jejich pohled na přírodu a myslivost. Už na studiích od roku 1978 jsem začal dělat oddílového vedoucího národních kol soutěže Zlatá srnčí trofej. Posléze hlavního vedoucího a od té doby, s výjimkou krátkých přestávek, jako byla vojna, jsem se věnoval soustředěním Zlaté srnčí trofeje až do roku 2000, kdy jsme oficiálně skončili na 30. ročníku ZST na Křivoklátě jako hlavní vedoucí, ale nadále spolupracujeme s našimi nástupci. Pravidelně navštěvujeme celostátní setkání, občas pomáháme vedoucím korigovat testy nebo organizaci a oni se na nás obracejí, když chtějí poradit či pomoci. Dnes už děti, se kterými jsme pracovali, dělají vedoucí a vychovávají další generace, protože vlastní soutěží prošli. Jako dlouholetý člen ústřední Kulturní komise, poté předseda a dnes opět člen okresní KPK jsem si na práci s mládeží čas vždy udělal a měl jsem možnost ovlivnit dění v této oblasti myslivecké činnosti.
Mgr. Jarmila Vaníčková:
Po přestěhování na hájenku vlašimské obory jsme začali intenzivně pracovat s mládeží. V dědině byla spousta dětí, pro které jsme dělali např. Den dětí, a záhy jsme založili myslivecký kroužek. V rámci OMS se nám podařilo podpořit několik dalších kroužků, a tak jsme obnovili Zlatou srnčí trofej na okrese Benešov.
Ing. Jaroslav Vaníček:
Okresním kolům soutěže jsme dodali pravidelnost, letošní jsme zajišťovali ve třech lidech, takže to bylo dost náročné. Absolvent našeho mysliveckého kroužku Ing. Zdeněk Kůta je náš blízký spolupracovník, který k nám chodil odmalička na hájovnu a nyní nám velmi usilovně pomáhá. Z pozice vedoucích v národních kolech jsme naše vysoké nároky přenášeli i do vedení místních mysliveckých kroužků a okresních kol. Naši žáci se potom úspěšně umísťovali i v národních kolech jak v kategorii A, tak B. Nám za tu dobu prošlo pod rukama tisíc dětí a stovky z nich získaly na přírodu zcela jiný pohled, než jim dá základní škola. Kdyby jen třetina z nich byla myslivci, tak by to bylo velmi dobré. Když zkouším adepty u mysliveckých zkoušek, tak vím, že lidé, kteří prošli soutěží, mají daleko lepší znalosti než mnozí, kteří projdou kurzem, obdrží doporučenou literaturu, „přečkají zkoušky“, koupí si flintu a jdou lovit. Děti, které projdou přípravou na soutěž, mají daleko hlubší vztah k přírodě a myslivosti.
Paní Vaníčková, vy také děláte aktivně myslivost?
Mgr. Jarmila Vaníčková (směje se):
U mě to bylo velmi komplikované vzhledem k tomu, že jsme po ukončení fakulty žili v Brně a já jsem se věnovala hlavně sportu jako tělocvikář. Přestěhovali jsme se na hájenku a nastala změna životního stylu naší rodiny. Ze sportovišť jsem byla přestěhována do lesa. Já jsem do té doby pořád něco zařizovala a organizovala. Najednou mě posadili do ticha lesa. Tady projely dva autobusy za den, my jsme ještě neměli auto a já jsem nevěděla, co na zahradě, jak se zavařuje, jak sázet kytky, to mě učili sousedé. Jednou přišel manžel a zeptal se, co dělám v sobotu a že prý jedu na kurz uchazečů o první lovecký lístek, že tam jedou dva kluci z dědiny a ti mě budou vozit, tak jsem opravdu začala jezdit, ale pro mě zkouška z myslivosti byla horší než maturita, byla to pro mě velká neznámá. Já jsem byla jako ty děti, které nerozeznají lípu od břízy, natož zvěř. Já vám řeknu všechny výsledky sportovního dění, ale myslivost byla pro mě opravdu těžká. Ve finále to ale dopadlo dobře a myslivost je ten můj pravý koníček.
Mám dlouholeté zkušenosti s dětmi, dělala jsem už střední pedagogickou školu. Pracovala jsem s dětmi v dětských domovech, v družinách, na základní, střední i vysoké škole. Odborné znalosti manžela a moje zkušenosti s dětmi přispěly k tomu, že jsme udělali dobrý tým pro práci s mysliveckou mládeží i na Zlaté srnčí trofeji. Fungovalo to dobře. Chlapi měli jasno v odbornosti a já jsem je usměrňovala, aby myslivecké znalosti byly dětem předávány poutavou formou či hrou. Změnili jsme systém průběhu soustředění, vymysleli jsme nové úkoly, hry, doplňkové soutěže.
V současné době učím na střední odborné škole ve Vlašimi, jsem neustále mezi mladými a vnímám vývoj dětí v současné době. Výhodou je, že odborná myslivecká a pedagogická činnost se prolínají. Spolupracovali jsme např. s ČSOP. Podařilo se nám je přesvědčit, že myslivci přírodě neškodí, ale pomáhají jí. Měli jsme tady i mladé ekology, provedli jsme je po oboře, vyplnili zkušební test, prošli poznávací stezku, vyslechli si zajímavou prezentaci s přednáškou o historii a významu myslivosti. Stačili dva dny a zjistili, že nejsme jen ti, kdo střílí v lese po psech. Proto se stále snažíme být v kontaktu se širokou veřejnosti, se školami, propagovat mysliveckou činnost a dělat myslivosti dobré jméno.
Ing. Petr Smutný:
Já jsem Zlatou srnčí trofej jako dítě neabsolvoval, k myslivosti mě přivedl táta asi ve 12 letech, ale od začátku jsem si uvědomoval, že s mládeží je potřeba pracovat. S Vaníčkovými jsem se setkal, až když jsem byl na vysoké škole, kde jsem měl bakalářskou a diplomovou práci zaměřenou na práci s mládeží. Takže i studium jsem tomu podrobil. S Vaníčkovými nás spojovala myšlenka, že bez mládeže to nejde. A dospělo to až k tvorbě DVD a celé koncepce. Myslivců, kteří chtějí něco dělat, je málo. Někteří se chtějí zapojit, ale neví, jak na to, takže my jim chceme první krok usnadnit. Já jsem po střední škole založil myslivecký kroužek, který vedu už asi šest let. My jsme se dali dohromady přes Kulturně propagační komisi, začali jsme připravovat koncepci a z té koncepce vyšlo první dítě, zmíněné DVD.
Co na DVD je a jak funguje?
Ing. Petr Smutný:
DVD je součást koncepce práce s mládeží, která byla přijata v září 2010 Mysliveckou radou ČMMJ. Koncepce měla nějaký řád a posloupnost, jak s mládeží pracovat. Mělo se začít od škol, navázala by myslivecká odpoledne, myslivecké dny, výlety a tábory měly být takovou třešničkou na dortu. Pak jsme si říkali, že to, co je potřeba udělat, musíme mít napsané na papíře. My jsme do té doby měli jen zápisník a metodický pokyn pro vedoucí kroužků, ale pro zájemce, kteří chtěli jít do škol, jsme neměli nic. Proto jsme chtěli zpracovat multimediální materiál, ve kterém by byly návody, jak postupovat, ukázková prezentace, kterou si může každý upravit, a spousta materiálu ohledně kroužků, Zlaté srnčí trofeje – pravidla a přihlášky, dále autorsky ošetřené fotografie, takže je možné je vytisknout a ukazovat, DVD se může kopírovat. V druhé sekci jsou na DVD rady a internetové adresy, odkazy na dětské weby, kde jsou hry pro děti, dětská pedagogika. DVD každému velmi usnadní cestu. Pracovali jsme na něm více než rok.
Mgr. Jarmila Vaníčková:
Na začátku všeho byla bezradnost lidí, která se projevila hlavně na výstavách, např. na Natura Viva v Lysé, kam za námi chodili lidé do dětského koutku a žádali nás o radu, jak mají dělat myslivecký den. Chtěli poradit, co tam mají dát, jak to mají udělat. Lidé nás také žádali o materiály do mysliveckého kroužku. Nebo za námi přišel mladý myslivec, kterého požádala paní učitelka jeho dítěte, aby přišel do mateřské školy povědět něco o myslivosti, o přírodě a on vůbec nevěděl, jak to udělat, co má říkat, jak se k dětem chovat, co by měl tak malým dětem přinést. To byl ten prvopočátek, kdy jsme zjistili, že nám ujel vlak, že všechny organizace (např. ČSOP) už pracují na určité úrovni, mají vydané metodické a pracovní listy, vyrobené úžasné pomůcky, a my jsme přešlapovali na místě, takže to byl ten impuls – záměr udělat metodiku pro ty, kdo neví, jak na to, mají obavu udělat první krok. DVD mělo být také pro pedagogy na pomoc při naplňování klíčových kompetencí v environmentální výchově.
Ing. Petr Smutný:
Absolvovali jsme dva semináře v Plzni a Olomouci, kde nám lidé řekli, že potřebují něco metodického, co jim poradí, jak mají vést výuku, co si můžou dovolit, co mají říkat, jestli jejich výklad pochopí malé děti. Já jsem dělal kurz lesní pedagogiky a myslím si, že u lesníků i myslivců je největší problém z odborné úrovně spadnout na dětskou. Často začnou házet latinské termíny a kvantum znalostí, které dětem nic neříkají. Spousta lidí má strach a my jsme se jej zpracováním DVD snažili odbourat. V manuálu je to rozdělené tak, že si může každý vybrat dle toho, jestli jde do MŠ, na první stupeň ZŠ nebo na druhý stupeň, zda jde do školy poprvé, nebo chodí pravidelně. DVD dnes ještě není úplně dodělané, není tam např. druhý stupeň, ale bude se samozřejmě doplňovat. Takže pro zájemce je to naservírované. Jednoduše si nakliká kategorii, která mu vyhovuje. DVD pomůže lidem, kteří chtějí jít např. jednou za rok přednášet do školy, aby se nemuseli chystat dopředu, aby nad přípravou netrávili čas, takto budou mít dopředu připravenou prezentaci, obrázky, do budoucna i videa. Už teď máme přislíbená tři videa od pana Koldy, budou tam i zvuky zvěře. DVD může být i inspirace pro zkušenější, jak dodat do výuky něco nového.
Mgr. Jarmila Vaníčková:
Navíc jsou tam návody, co dělat s dětmi, pokud jdou s nimi do lesa na procházku – sběr kaštanů, příprava letniny atd. Nejvíce se bojím toho, jak DVD dostaneme mezi lidi.
Ing. Petr Smutný:
My chceme DVD ještě nahrát na web, aby bylo volně ke stažení. DVD je zdarma, nebudeme ho prodávat.
Jaké jsou Vaše dosavadní plány na šíření DVD?
Ing. Petr Smutný:
Něco jsme rozdali v Lysé, dáme je také na okresní myslivecké spolky. Dále budeme DVD distribuovat na Mysliveckých slavnostech na Ohradě, zašleme je účastníkům seminářů v Plzni a Olomouci.
Konzultovali jste obsah DVD s dětskými psychology? Jsou tam totiž i podrobné návody, jak dlouho mají různé fáze výuky trvat, aby děti dokázaly udržet pozornost, jak se má myslivec obléci, jak se s dětmi pozdravit?
Mgr. Jarmila Vaníčková:
Tyto části jsem zpracovávala já. Pracuji ve školství 33 let, takže zkušenosti nějaké mám. Dávala jsem dohromady koncepci, strávila jsem nad tím spoustu času. Samozřejmě jsem si i zjišťovala, jak má výuka vypadat, aby odpovídala Školnímu vzdělávacímu programu. Prostudovala jsem opravdu spoustu programů ve všech typech škol. Začala jsem od Rámcových programů, které vydalo MŠMT, prošla jsem vzdělávací programy škol z malých i velkých měst, z mateřských škol a nejzajímavější poznatky jsem vybrala. Bylo to hodně čtení - stovky hodin práce! A to nejdůležitější jsem se snažila zahrnout do DVD.
Kdo, kromě Vás, na DVD pracoval?
Ing. Petr Smutný:
Ing. Jiří Kasina, šéfredaktor našeho časopisu, který byl vůbec první, kdo s touto myšlenkou přišel, Ing. Svatava Holubová, my tři, Mgr. Miroslav Wolf, předseda Kulturně propagační komise ČMMJ, ti na tom měli největší podíl. V závěru nám hodně pomáhala Ing. Pavla Přikrylová, lesní pedagožka, dodala nám spoustu věcí, zejména fotografií, udělala na náplni DVD kus práce.
Už máte nějaké ohlasy, zda DVD někdo použil?
Mgr. Jarmila Vaníčková:
Ne, je venku týden, uvidíme na Ohradě, na Národních mysliveckých slavnostech. Ale máme už odezvu od naší známé, která vede dva kroužky. Už to zhlédla a opravdu nám potvrdila, že je to vhodné pro lidi, kteří jdou do škol poprvé a chtějí se naučit „jak na to“. Kvitovala množství odkazů na ostatní organizace a společnosti, které pracují s dětmi a mládeží na různých úrovních. DVD tedy není primárně určeno lidem, kteří už s výukou mají zkušenosti. Je potřeba říct, že to není výukové DVD, je to zejména návod, metodika.
Nezbývá než popřát DVD úspěšný start do jeho života. Nechť se stane pomocníkem pro všechny, kterým není lhostejné, jak veřejnost nahlíží na myslivce, a kteří mají touhu na tom zapracovat. Ať je oporou pro všechny, kteří chtějí pracovat s dětmi a předávat jim své znalosti a zkušenosti. Nemusí nutně ze všech vychovat myslivce, ale odchovají generaci lidí, kteří budou rozumět mysliveckému hospodaření a u kterých myslivci jednou najdou oporu při prosazování svých zájmů. V první řadě to však budou lidé, kteří budou milovat přírodu a pomůžou nám vytvářet její podobu tak, abychom se nemuseli stydět předat ji dalším generacím.
Manželům Vaníčkovým, Petrovi i dalším členům tvůrčího týmu potom náleží obrovský dík za jejich úsilí a práci a zejména za to, že právě oni jsou ti, kteří se nebojí jednat a učinit první krok…
Připravila Martina HARTOVÁ