Na veletrhu IWA 2013 v Norimberku se představilo hned několik nových loveckých kulovnic. Dvě z nich pocházejí tak trochu z jednoho hnízda. Firmy Mauser a Sauer totiž dnes patří pod jednu skupinu vlastníků a navíc sídlí i ve stejném městě, v německém Isny im Ällgau.
S kulovnicí Mauser M12 jsme se již měli možnost seznámit (viz náš článek v čísle 9/2013), proto jsem s potěšením přijal nabídku zástupce firmy Sauer v ČR, firmy ARMS-CZ, otestovat i nový Sauer S 101.
Opět se jedná o opakovací loveckou kulovnici s válcovým odsuvným závěrem zásobovanou ze schránkového zásobníku. Bicí mechanismus se napíná při otevírání závěru. I Sauer S 101 má závěr uzamčený šesti ozuby ve třech řadách, i Sauer má příčně odpružený vytahovač a dva vyhazovače nesené na čele závěru. Podobně jako Mauser M12 se jedná tedy o kombinaci weatherbyovského víceřadého uzamčení s remingtonskou koncepcí suvného nabíjení.
Pouzdro závěru Saueru je ale podstatně uzavřenější než u M12. Na rozdíl od volně otevřeného prostoru mezi předním a zadním můstkem těla zbraně má Sauer pouze výhozné okénko. Okénko ale konstruktéři ponechali poměrně rozměrné, takže umožňuje i nabíjení přímo do komory, což závěry se suvným nabíjení snáší podstatně lépe než klasická mauserovské konstrukce řízeného nabíjení s dlouhým listovým perem vytahovače.
Zcela odlišná a velmi inovativně pojatá je matice závěru spojená s pojistkou zbraně a poněkud odlišně je koncipováno i ovládání závěru v závislosti na tom, zda je zbraň zajištěná nebo odjištěná.
Začnu tím nejzajímavějším, alespoň z mého hlediska a tím je pojistka. Pojistka je umístěná na temeni závěrové matice, tam, kde u klasického válcového závěru vyčnívá temeno úderníku. Má jenom dvě polohy: zajištěno – hmatník je stlačen dolů; odjištěno – hmatník je posunut nahoru.
Zbraň lze zajistit pouze pokud je napnutý bicí mechanismus. Na ploše hmatníku pojistky je tlačítko, které je nutné stisknout, pokud chcete odjistit. K zajištění stačí prostý tlak na hmatník směrem dolů. Pojistka je tedy chráněna před nechtěným nebo nevědomým odjištěním o oděv nebo nějaký předmět.
Pokud je napnutý úderník a zbraň je zajištěna, nelze závěr otevřít a zbraň vybít. Pokud chcete závěr otevřít, je třeba stisknout tlačítko na pravé straně pouzdra závěru, hned za klikou závěru.
Použití samostatného tlačítka na otevření zajištěného závěru je poměrně nová funkčnost, pokud si pamatuji, tak jako první s ní přišla firma Browning u kulovnic řady X Bolt před několika lety a řešení se poměrně ujalo. Má to smysl, dovolte mi odcitovat p. Gallega od firmy Browning, který mě kdysi s X Boltem seznamoval: „Chcete vybít zbraň, tedy uvést ji do toho nejbezpečnějšího stavu. A u mnoha kulovnic začnete tím, že ji odjistíte, tedy uvedete do toho nejnebezpečnějšího stavu. To je přece postavené na hlavu.“ Osobně se s jeho názorem ztotožňuji. Stejným tlačítkem se také ovládá uvolnění zarážky závěru a umožňuje vyjmutí závěru ze zbraně.
Pod spodním okrajem matice závěru se při napnutí bicího mechanismu vysouvá malý obdélník výstražníku, který vizuálně indikuje napnutí.
Kromě manuální pojistky je zde i samočinná pojistka, která blokuje pohyb úderníku mimo čelo závěru, pokud závěr není zcela uzavřen. Tohle je nová funkčnost, která se ale aplikuje dnes zcela běžně u samonabíjecích pistolí a samonabíjecích zbraní vůbec. Opět je to projev rostoucího důrazu na pasivní bezpečnost zbraně, který v poslední době pozoruji i u loveckých zbraní. Osobně jsem tomu rád a chtěl jsem se o funkci přesvědčit.
Ponechal jsem závěr napůl uzavřený (s prázdnou komorou, samozřejmě, nenechám si rozbít čenich) a stiskl spoušť. Hlasitě to cvaklo, výstražník zaskočil a klika spadla do stavu plně uzavřeného závěru. Kruci! Co to má být? Začal jsem bádat s různými úhly nedovření závěru, výsledek se pořád opakoval. Cvaknutí a dovření kliky závěru. Docela mě to znechutilo, ale pro pořádek jsem zavolal dovozci – odpověď mě překvapila: Výstražník sice zaskočí, ale pojistka nedovolí, aby úderník napíchl zápalku náboje v komoře. Test pomocí kousku papírového kapesníčku nalepeného na dno nábojnice potvrdil odpověď dovozce. Na kapesníčku jsou otisky vytahovače a vyhazovačů, ale prostor zápalky je nedotčený.
Takže výrobce nemluví do větru, pojistka tam opravdu je a funguje. Nenechte se zmást zaskočením výstražníku. Zbraň je pasivně hodně bezpečná, přesto nezapomeňte, hlavní, zásadní a zcela klíčová pojistka každé zbraně se nachází ve střelci, v prostoru mezi ušima.
Závěr je veden masivním válcovým povrchem těla závěru, chod byl trošku tužší, ale hladký a s žádným druhem munice jsem nezjistil příčení nábojů při podávání náboje do komory. Tuhost závěru je v pořádku, testovaná zbraň je nová a musí se napřed ještě zaběhnout. Klika závěru je ukončena kuličkou s výrazným radiálním vroubkováním, které skýtá dobrý a jistý úchop i pro zpocenou dlaň.
Zásobník je dvojřadý, plastový. Plast přináší úsporu hmotnosti a odolnost si v ničem nezadá s kovovými zásobníky. Moderní plasty už dokážou neskutečně mnoho a například v oblasti vývodek zásobníku, kritické pro spolehlivost podávání, kov většinou překonávaji. Záchyt zásobníku se ovládá tlačítkem na spodku předpažbí, před přední hranou zásobníkové šachty. Tlačítko je poněkud utopené pod povrch předpažbí, takže nehrozí nechtěného uvolnění zásobníku stlačením o oděv nebo nějakou větvičku.
Zbraň jsem dostal zapažbenou ve dřevě. Prodeje zbraní pažbených v plastu sice i ve střední Evropě rostou, přece jenom ve středoevropských podmínkách jsou lovecké zbraně tradičně pažbené spíš ve dřevě.
Americká pažba s pistolovou rukojetí a bez lícnice je prakticky zcela přímá, podélně symetrická a kolega levák neměl problém ji nahodit do levého ramene.
Zajímavé je uložení systému v pažbě. Pod předním kotevním bodem je v pažbě vlepen přesně opracovaný hliníkový blok. Ze spodní strany předního můstku vyčnívají dva ocelové kolíčky, které zajišťují přenos zpětnorázových sil. Upevnění systému v pažbě pak obstarává šroub s dlouhou šestihrannou hlavou, ve které uprostřed je ještě jeden závit. Do něj se zašroubuje šroubek s imbusovou hlavou, který drží štít zásobníkové šachty s lučíkem.
Mluvím o tom proto, že pokud to neznáte a po sejmutí imbusového šroubku a štítu zásobníkové šachty nevyšroubujete šestihranný šroub, nelze systém vyložit z pažby. Pokud použijete násilí, hrozí vám poškození celého uložení systému v pažbě.
Hlaveň je plovoucí, nikde se nedotýká hlavňového kanálu v pažbě. Způsob uložení sytému v pažbě pomocí vlepeného kovového bloku zajišťuje ideální přenos zpětnorázových sil a spolehlivě systém usazuje. Jedná se obdobu (či inspiraci) ukládání systému zbraně do pažby pomocí epoxydových bloků – tzv. glass beding – který vymysleli střelci přesnostních kulových disciplín v USA někdy kolem roku 1980 a čím dál častěji po něm dnes sahají v nějaké obměně i výrobci kvalitních zbraní. Takový způsob uložení také omezuje také vliv kroucení dřevěné pažby při změnách vlhkosti.
Pažba je osazena dvěma poutky na nosný řemen a jednoduchou botku z černé syntetické pryže. Na líci botky je logo výrobce, stejně jako na spodku pistolové rukojeti.
Zbraň, kterou jsem testoval, byla s hladkou hlavní, bez pevných mířidel. Na nízké montáži byla osazená optikou Swarovski Z4i 2,5 – 10 x 56 s přisvícením záměrného bodu a s velmi jemným nitkovým křížem. Pro testování přesnosti více než zcela vyhovující.
Zbraň jsem napřed prohlédl z hlediska kvality výroby – tady si není co řešit. Zbraň je čistě vyrobená, bez otřepů a vůlí. To platí jak pro pohledové části zbraně, tak pro části skryté v pažbě. Povrchová úprava kovových součástí je jednolitá, příjemně matná. Dřevo chrání polomatný lak, povrch je jednolitý a kvalitně zpracovaný. Jistě, není to kusová ruční výroba, S 101 je zbraň, která má být dostupná, ale na kvalitě prostě není co vytknout.
Vlastní rozborka zbraně je jednoduchá. Vyjměte zásobník a zkontrolujte nábojovou komoru. Stiskněte tlačítko zarážky závěru na pravé straně zbraně, za klikou závěru. Tahem vzad vyjmete závěr z pouzdra závěru. Pokud chcete sejmout závěrovou matici, pak na levé straně matice je západka, po jejímž stlačení lze matici pootočit o 90°. Tím se uvolní bajonetový spoj s tělem závěru a matici s úderníkem lze vyjmout. Sborka je identická, jen v opačném pořadí. Při sborce pozor – závěr lze zasunout do pouzdra zbraně pouze při napnutém úderníku.
Jako první krok jsem proměřil odpor spouště. Chod spouště je kratičký, prakticky bodový a zcela hladký. Odpor spouště výrobce deklaruje na 990 gramů. Moje proměření ukázalo s tímto prohlášením velmi dobrou shodu. Průměr deseti měření byl 9,3 N, s maximem 9,9 N a minimem 8,58 N při směrodatné odchylce 0,4.
Praktický test na střelnici
Nyní byl čas se odebrat na střelnici. Sám vlastním kulovnici ZKK 600 v ráži 7 x 64, takže jsem ji vzal s sebou a rozhodl se porovnat výsledky. Byl jasný letní den, teplota kolem 28 °C, prakticky bezvětří.
K testu jsem zvolil celkem čtyři druhy nábojů. Základ tvoří nejpopulárnější náboje v dané ráži, Sellier & Bellot SP s ogivální poloplášťovou střelou o hmotnosti 9,0 gramů a SPCE s poloplášťovou střelou se střižnou hranou o hmotnosti 11,2 gramu. K nim jsem přidal prémiový poloplášť Norma Vulkan se střelou o hmotnosti 11,0 gramu a svoji vlastní laboraci, tvořenou 52 grainy prachu Accurate 3100 a střelou Hornady SST s polymerovou balistickou špičkou o hmotnosti 10,5 gramu. Tuhle munici jsem si kdysi vyladil pro svoji ZKK 600, ne na maximální dopadovou energii, ale na přesnost. Byl jsem tedy zvědavý, jak se projeví v kulovnici S 101 s hlavní dlouhou 54 cm, tedy kratší oproti ZKK o 6 cm. Hradly Oehler 35 se třemi čidly na bázi 609,6 mm jsem měřil rychlosti v2,5. Výsledky tohoto měření opět přehledně ukazují přiložená tabulka a grafy.
Kromě měření rychlostí jsem porovnával i rozptyl pětiranných nástřelek z pušky S 101. Tradiční náboje Sellier & Bellot vycházely z testu poměrně vzájemně rovnocenně – rozptyl na 100 metrů byl kolem 3 cm, v případě tradičního lehkého ogiválního polopláště spíš 3,5 cm. To je pořád ještě výsledek, který bohatě stačí pro běžnou loveckou praxi i v případě střelby na větší vzdálenosti. Norma Vulcan vycházela výrazně lépe, kolem asi 2 cm i méně. Moje vlastní laborace byla v celku porovnatelná s Normou, ačkoliv jsem měl pocit, že zásahy jsou víc nahloučené k sobě, prokazatelné to ale nebylo.
Porovnání obou zbraní je z hlediska použité munice také zajímavé a dá se na něm hezky ilustrovat vliv délky hlavně. ZKK má hlaveň dlouhou 60 cm a když jsem kdysi ladil svoji laboraci, vědomě jsem obětoval část energie E2,5 na dosažení přesnosti. Použil jsem nakonec jeden z nejpomaleji hořících prachů na trhu, který vyplňuje prakticky úplně prostor nábojnice. Výsledkem je velmi uspokojivá přesnost, ať již vyjádřená formou rozptylu zásahů, nebo směrodatné odchylky rychlostí střel.
Sauer S 101 má hlaveň dlouhou 56 cm. Pomalu hořící prach Accurate 3100 zřejmě nestíhá tak dobře vyhořet a výsledkem je nejenom o něco pomalejší střela, ale výrazně vyšší rozptyl rychlostí střel. Na přesnosti v papíře se to kupodivu příliš neprojevilo.
K podobnému zvětšení směrodatných odchylek došlo i u obou nábojů z Vlašimi, ačkoliv tam nárůst nebyl tak dramatický. Naproti tomu Norma si udržela velmi nízké směrodatné odchylky rychlostí v2,5 v obou hlavních. Zajímavý je také pokles úsťových rychlostí střely. Tady poskytuje přehled další připojená tabulka.
Je vidět poměrně značné rozdíly, moje vlastní laborace si podržela rychlosti poměrně dobře, pokles u Normy ale je docela hodně výrazný. Rozdíly v míře poklesu rychlosti jsou dané tím, že každý z výrobců zřejmě používá prach s jinou rychlostí hoření.
Je přitom zajímavé si uvědomit, že Norma je laborovaná energeticky jednoznačně nejvýše a překonává ostatní náboje i z kratší hlavně Saueru S 101. Pokud se nad tím zamyslím, pak mi vychází, že asi nejlépe vyvážené vlastnosti měly náboje Norma Vulkan. Kromě vysoké energie, nejvyšší ze všech v testu použitých nábojů, se ukázala i jako velmi přesná. A nevadí mi ani pokles rychlosti při přechodu na kratší hlaveň Saueru S 101.
Faktem je, že dnes trend jde obecně ke kratším, kompaktnějším zbraní s kratší hlavní. A je také pravda, že i tyto krátké hlavně dovedou být velmi přesné, testovaný Sauer S 101 je toho myslím dalším, dostatečně přesvědčivým důkazem. Test prokázal, že má dostatečnou přesnost i pro střelbu na extrémní lovecké vzdálenosti, daleko za 250 – 300 metrů.
Co dalšího vyplynulo z testu?
Přímá pažba byla příjemná do ramene, chování zbraně při střelbě bylo snadno zvladatelné. Ačkoliv Sauer S 101 má do značné míry pouzdro závěru uzavřené, výhozné okénko je i při nízké montáži zaměřovacího dalekohledu natolik dostatečně rozměrné, že umožňuje nejenom nabíjení přímo do hlavně, ale dokonce i doplňování zásobníku bez jeho vyjmutí ze zbraně.
O spoušti již jsem mluvil, je kvalitní, čistá, na můj osobní vkus je až příliš lehká, ale seřízení je podle výrobce činnost nepříliš složitá či náročná. Přesto je vyhrazená pro odborníka, puškaře. Nijak mi to nevadí. Spoušť u pušky člověk seřizuje jednou za dobu jejího vlastnictví. Dosah na spoušť je dobrý, ani moje kratší prsty neměly problém. Pažba jako celek je prostá, ale dobrá. Přilícení je rychlé, nacílení pohotové.
Trochu jsem se potrápil s pojistnými mechanismy. Manuální pojistka na temeni matice závěru je na ideálním místě, je ovladatelná jak levou, tak pravou rukou. Polohy pojistky jsou jisté, odjištění je buď vědomé, nebo neodjistíte. Ovládání pojistky je tiché a intuitivní, možná bych se zamyslel nad úhly úchopové plochy pojistky. Podle mě nejsou ideální, sneslo by to nějaké zdrsnění (zbraň představená na IWA 2013 v Norimberku ho měla), ale kritické to není a až tak hrubě mi nevadily. A asi je to jediné, co jsem na zbrani našel. Ne snad úplně k vytknutí, spíš k překvapenému povytažení obočí.
O snadném plnění zásobníku jsem již mluvil, stejně jako o jeho jistém, hodně jistém uložení ve zbrani.
Za celou dobu testu jsem se nesetkal s žádnou závadou. Nápich zápalky byl silný, středový. Vyhazování bylo až nečekaně rovnoměrné. Při střelbě vsedě na zemi jsem prázdné nábojnice spolehlivě chytal do klobouku položeného vedle mě na zemi.
Pokud tedy shrnu všechno výše uvedené – Sauer S 101 je velmi dobře a přesně vyrobená zbraň. Pomocí nové koncepce závěru s automatickou pojistkou proti odpálení při nedovřeném závěru se podařilo posunout bezpečnost lovecké kulovnice zase o kousek dál, a to je něco, z čeho by měl mít každý radost. Přitom pořád ještě je v relativně dostupné cenové hladině a tedy nabízí velmi dobrý poměr ceny a výkonu. V široké nabídce kulovnic na našem trhu je Sauer S 101 zbraní, o které byste při rozhodování o koupi nové zbraně určitě měli popřemýšlet.
Takticko – technická data kulovnice Sauer S 101ve střední řadě ráží
ráže … 22-250 Remington, 243 Winchester, 6,5 x 55 SE, 270 Winchester, 7 x 64, 308 Winchester, 30-06 Springfield, 8 x 57 IS, 9,3 x 62
celková délka … 1095 mm
délka hlavně … 560 mm
hmotnost nenabité zbraně …3,0 kg
kapacita zásobníku … 5 nábojů