Virus slintavky a kulhavky se může přenášet buď přímo mezi zvířaty prostřednictvím sekretů nebo výkalů nebo nepřímo prostřednictvím vozidel, vybavení, obuvi a oděvů. Nejčastěji se zvířata nakazí
inhalační cestou – tedy přímým přenosem viru mezi zvířaty.
Možný je také přenos vzduchem, prostřednictvím větru je možný zejména za vhodných m
eteorologických/klimatických podmínek v případě vysokých koncentrací viru v ovzduší, zejména v případě infikovaných prasečích farem, neboť infikovaná prasata vylučují výrazně větší množství virových částic ve vydechovaném vzduchu než ostatní vnímavá zvířata. Velkokapacitních chovů prasat je už u nás minimum, na druhé straně je třeba mít
obavy z možného přenosu černou zvěří.
Nelze vyloučit přenos viru slintavky a kulhavky na zvířata
prostřednictvím krmiva. Znalosti o tomto způsobu přenosu jsou však omezené, a to jak z hlediska možných cest vstupu viru do krmiva, tak z hlediska infekčnosti viru v různých druzích krmiva. Prakticky ale víme, že krmivo, které bylo ve styku s nakaženým zvířetem, je závažným infekčním faktorem.
Nákazu může přenášet hmyz i myši a potkani, stejně tak predátoři.
Vysoké je riziko přenosu vozidly souvisejících se zemědělským provozem a službami.
Mezi nakažením vnímavého jedince po zjevné příznaky je interval neboli
kultivační doba až 2 týdny, obvykle bývá 2 až 6 dnů. V tom je, kromě vysoké virulence, také dáno vysoké riziko či spíše pravděpodobnost přenosu.
Virus je přítomen ve všech tělních tkáních a všech produktech vnímavých zvířat, tj. sudokopytníků. Riziko přenosu na člověka je velmi nízké až zanedbatelné, teoreticky stykem se zvířaty nebo konzumací kontaminovaných produktů.
Počátek jara znamená významnou turistiku do oblastí našich hor a podhůří, kde je soustředěna převážná většina pastevních chovů skotu a ovcí. Není snadné vyvozovat, jak je pravděpodobný náhodný přenos osobou při rekreačních aktivitách nebo pracovních cestách. Je velmi malá, ale na druhé straně právě tento pohyb je značný.
Vzhledem k volnému pohybu zvěře a jejímu častému volnému přístupu na pastviny skotu a ovcí je v případě propuknutí nákazy v pastevním hospodářském chovu nákaza zvěře velmi reálná. Zabezpečení pastevních chovů je problematické až nemožné Tím je dáno, že je ohrožena veškerá spárkatá zvěř ve volných honitbách regionů tohoto typu.
Dalším závažným problémem, spíše rizikem je provozní organizace mnoha zemědělských podniků. Pronajaté objekty různých výrob nebo skladů znamenají pohyb osob i dopravy v přímém sousedství objektů ustájení skotu.
Stránky SVS uvádějí zákaz návštěvy externích osob upravujících zvířatům (zejména skotu) paznehty a stříhající jim vlnu (v případě ovcí). Zákaz návštěvy osob stříhajících vlnu skotu není uveden, stejně jako zákaz návštěv širokého spektra í pracovníků potřebných nebo nutných služeb. Ale vážně – s tím si musí každý zemědělský podnikatel poradit sám.
Co ale naší SVS musím skutečně vytknout je to, že na jejich stránkách měl být (a není) seznam či doporučení vhodných desinfekčních prostředků, včetně věcného způsobu použití, tedy koncentrací a vhodné aplikace, např. v rohoži na vjezdu, postřiku vozidel, nutnosti obnovení, agresivity prostředku atd., resp. u odkazu na desinfekci naskočí
9: Invalid File ID or File Name. Rovněž mi tu chybí jednoduché a laikům určené řešení základních opatření.
Budeme-li vycházet ze skutečnosti, že na nápor nákupů desinfekčních prostředků není naše standartní obchodní síť připravena, bude nutno uvolňovat desinfekční přípravky i rohože ze státních rezerv, pokud ale v nich v dostatečném množství vůbec existuje. I tato informace je pro zemědělskou veřejnost nutná a dosud tu ale není.
A tak připojuji desinfekční prostředky vhodné pro prevenci zavlečení SLAK.
Klasickou desinfekcí je
chlorové vápno, používá se 10% roztok.
Z distribuční sítě je možné využít například:
VIREX: Práškový dezinfekční prostředek na bázi peroxidu se širokým spektrem účinku. Účinný proti bakteriím, kvasinkám a virům. Lze použít na povrchy, zařízení, vozidla, vodovodní systémy a v dezinfekčních roštech.
Slintavka a kulhavka při poměru ředění jednoho dílu tohoto přípravku plus 1300 dílů vody;
Vezikulární choroba prasat při poměru ředění jednoho dílu tohoto přípravku plus 200 dílů vody; Nemoci drůbeže včetně ptačí chřipky, chřipky ptačího původu u savců, Newcastleské choroby, paramyxoviru v poměru ředění jeden díl tohoto přípravku plus 300 dílů vody.
IVASAN Farm, účinná látka: alkyl(C
12-16)benzyl(dimethyl)amonium-chloridy – 0,25 g/100 g.
Přípravek má charakteristický dlouhotrvající antibakteriální (G+ a G– bakterie, bakterie tuberkulózy), antivirový a protiplísňový efekt. Dosud nebyla zaznamenána existence rezistentních zárodků. Díky svým unikátním vlastnostem disponuje silným biocidním účinkem proti virům, bakteriím i plísním, za dodržení současné plné bezpečnosti pro člověka, zvířata i rostliny. V doporučených koncentracích je možné jej použít v provozech chovu i za přítomnosti zvířat. IVASAN Farm neobsahuje chlór, má téměř neutrální pH, je bez barvy a zápachu, což znamená jeho maximální šetrnost k životnímu prostředí. Dezinfikované materiály nepoškozuje, nemění jejich barvu a nepůsobí korozivně. Jeho vlastnosti nevyžadují zvláštní podmínky manipulace a skladování.
Ředění pracovních roztoků:
Mlžení za přítomnosti zvířat (fogování): 2% roztok (0,2 litru/10 litrů vody).
Preventivní průběžná dezinfekce: 3% roztok (0,3 litru/10 litrů vody).
Ohnisková a závěrečná dezinfekce: 5% roztok (0,5 litru/10 litrů vody).
DESAM: Dezinfekční přípravek pro dezinfekční rohože a lavážní vany ve stáji 5 l. Tekutý koncentrovaný dezinfekční přípravek na bázi chlornanu s mycí složkou, určen pro dezinfekci ploch a povrchů ve zdravotnictví, komunální hygieně a potravinářství. Přípravek lze použít na dezinfekci proti slintavce a kulhavce.
Účinná látka chlornan sodný, aplikace viz návod.
Riziko přenosu SLAK je prioritně rizikem chovů skotu, koz, ovcí a prasat. S ním souvisí doslova obrovské finanční ztráty chovatelů, zmaření investic, ztráta řady let šlechtitelské práce, zaměstnání a podnikatelských vazeb chovatelů i služeb. Paradoxem je, že bývalý komunistický režim měl možnost tvrdých, ale účinných opatření k zamezení šíření, které dnes reálné nejsou.
Co ze situace vyplývá pro mysliveckou veřejnost?
V oborách je tentokrát pádný důvod zabránit vstupu veřejnosti. U volných honiteb to možné není, ale zase je menší pravděpodobnosti kontaktu osob a zvěře. Provozovatelé obor a bažantnic, kde je další zvěř, musí důsledně aplikovat veškerá opatření týkající se desinfekcí, pohybu a návštěv cizích osob, řešit dovolené a pracovní cesty zaměstnanců, zastavit společenské akce v mnohdy atraktivních areálech. I setkávání na běžné přátelské či pracovní úrovni může být cestou přenosu.
Nic nevyváží ztráty vzniklé z proniknutí SLAK do obory a následky zavlečení do honiteb s volným pohybem zvěře jsou nedefinovatelné. Opakuji, kultivační doba onemocnění je až 14 dnů. Důsledné dodržování všech opatření je na každém z nás. Nelze stanovit, zda je riziko propuknutí nákazy vyšší na zemědělských podnicích či i u naší zvěře.
Buďme věcní, rozumní a nekompromisní. Bude to významné jednání k omezení nebezpečí, bohužel nikoliv k zamezení zavlečení SLAK do našich volných i oborních chovů zvěře.
Ing. Martin MOHELSKÝ