Myslivost není jen o lovu – je to tradice a závazek k ochraně přírody a zvěře. Za chodem každého mysliveckého spolku stojí výbor, jehož členové věnují svůj čas a úsilí k zajištění fungování organizace. Členové výboru nesou odpovědnost za administrativu, řízení činnosti spolku i udržení myslivecké tradice pro budoucí generace.
Ale co je k tomu vede? Co je motivuje, a co naopak od angažovanosti odrazuje?
Vnímáme, že se jedná o velmi důležité téma, a proto jsme se rozhodli zabývat výzkumem zaměřeným na motivaci a činnosti členů výborů mysliveckých spolků v České republice. Ve výzkumu se zaměřujeme na jednotlivé funkce ve výboru, jejich náplň, vnímání časové náročnosti a motivaci členů k jejich výkonu.
Cílem výzkumu je identifikovat faktory, které vedou k aktivnímu zapojení myslivců do vedení spolků, ale také zjistit, jaké překážky mohou způsobit pokles zájmu o tyto funkce. Tento pokles vychází z celé řady okolností.
Vzhledem k demografickému vývoji a měnícím se prioritám mladší generace je klíčové pochopit, co může myslivce přimět k tomu, aby se ujali vedení a aktivně se podíleli na rozvoji myslivosti. Struktura členské základny mysliveckých spolků se vyznačuje vysokým věkovým průměrem. Totéž platí pro členy výborů, jejichž odpovědnosti a povinnosti se v posledních letech výrazně rozšířily. Zároveň však ubývá času věnovaného samotné myslivosti, jelikož mladší myslivci často upřednostňují jiné aktivity, například rodinu nebo čelí vyšší pracovní zátěži. Výsledkem je, že řada spolků se potýká s rostoucím problémem – neochotě členů převzít odpovědnost za vedení a řízení mysliveckého spolku.
Tato situace představuje dlouhodobou výzvu, zejména s ohledem na potřebu generační obměny, udržení organizační stability a rozvoj manažerských či administrativních dovedností členů výborů.
Motivace členů výborů, jejich ochota setrvávat ve funkcích a efektivita jejich činností přímo ovlivňují schopnost spolků plnit svá poslání a reagovat na současné výzvy. Myslivecké spolky dnes fungují v prostředí rostoucích administrativních a legislativních požadavků, ať už se jedná o připravovanou novelu zákona o myslivosti nebo složitější proces získávání dotací. To ukazuje na nezbytnost budování stabilních a efektivně řízených spolků.
Rozhodnutí jednotlivců setrvat ve vedení spolku ovlivňuje několik faktorů. Členové výborů vykonávají své funkce dobrovolně a bez nároku na finanční odměnu. Řada úkolů spojených s řízením spolku je však časově náročná a často vyžaduje specializované znalosti (např. legislativa, účetnictví, řešení škod způsobených zvěří). Starší generace, která dlouhodobě zajišťovala chod spolků, se snaží postupně předávat odpovědnost novým členům. Ti však často upřednostňují jiné životní priority a o převzetí odpovědných funkcí neprojevují dostatečný zájem.
Zároveň dochází ke změně hodnotového systému – zatímco dříve byly klíčové prvky motivace spjaty s osobním vztahem k myslivosti, rodinnou tradicí a odpovědností za ochranu přírody, dnešní mladší myslivci vnímají tuto oblast spíše jako volnočasovou aktivitu než závazek. Tento posun oslabuje jejich ochotu zapojit se do vedení spolků.
Pocit odpovědnosti a morální závazek podporovat organizaci už často není v souladu s individuálními prioritami členů. Přitom možnost podílet se na řízení spolku přináší řadu výhod – od získání nových dovedností a zkušeností až po profesní kontakty. Mnozí členové tak mohou vnímat své působení ve výboru jako příležitost k osobnímu růstu a rozvoji manažerských kompetencí.
Na druhou stranu, pokud nejsou jasně definovány kompetence a úkoly členů výborů, jejich zapojení bývá neefektivní, což negativně ovlivňuje jejich motivaci k výkonu. Naopak dobře rozdělené role a jasně vymezené odpovědnosti vedou k větší angažovanosti.
Když se členové výborů cítí být součástí komunity a vidí smysl své práce, jejich ochota přispívat k fungování spolku roste. Nedostatečné ztotožnění s funkcí však vede ke snížení aktivity a může následně ohrozit stabilitu vedení spolku.
Aby bylo možné lépe porozumět těmto trendům a najít efektivní způsoby, jak podpořit zapojení členů výborů do vedení spolků, je nezbytné zaměřit se na konkrétní aspekty jejich činnosti a fungování výborů.
Přínosem výsledků je poskytnout mysliveckým spolkům a jejich výborům konkrétní doporučení, která jim usnadní práci a zvýší motivaci členů výboru k aktivnímu zapojení. Identifikace klíčových činností členů výborů mysliveckých spolků, analýza faktorů ovlivňujících motivaci k zapojení do vedení spolků a zkoumání faktorů, které vedou k demotivaci, umožní rozložit činnosti mezi jednotlivé členy výborů, optimalizovat jejich zapojení a přispět k efektivnějšímu řízení mysliveckých spolků.
Výzkum rovněž umožní posoudit, jak se zvyšující věk členů výborů a doba působení ve funkci promítají do jejich motivace. Starší členové mohou být méně ochotní přijímat nové výzvy, což může ovlivnit inovace a dynamiku spolků. Na druhou stranu jejich zkušenosti představují klíčové know-how a stabilitu, kterou lze předávat novým generacím.
Z výsledků výzkumu může čerpat Českomoravská myslivecká jednota, která hraje klíčovou roli v poskytování servisních služeb těmto organizacím. Bude moci cíleně a efektivně pracovat s vedením spolků.
Proto se obracíme právě na vás, členy výborů mysliveckých spolků. Výzkumu se mohou zúčastnit všichni členové výborů mysliveckých spolků působících na území ČR. Čím vyšší účast ve výzkumu, tím relevantnější budou doporučení, která pomohou zkvalitnit práci výborů a podpořit jejich dlouhodobou udržitelnost.
Váš názor je klíčový pro zlepšení fungování mysliveckých spolků a pro rozvoj myslivosti v České republice.
Pro získání výsledků bylo vytvořeno dotazníkové šetření, které se zaměřuje na motivaci, pracovní náplň členů výborů a faktory ovlivňující jejich zapojení.
Vyplnění dotazníku je zcela anonymní. Každý vyplněný dotazník přispěje k hlubšímu pochopení fungování mysliveckých organizací a pomůže nastavit konkrétní doporučení pro realizaci změn.
Pro účast ve výzkumu pomocí svého telefonu naskenujte připojený QR kód.
Předem děkujeme za účast
Ing. Stanislav TRIPES, Ph.D.,
Bc. Pavla VAVERKOVÁ