Právní poradna je určena pro zodpovídání právních dotazů týkajících se myslivců a výkonu práva myslivosti a je poskytována jako bezplatná služba pouze pro předplatitele časopisu Myslivost.
Dotazy, které zodpovídal v minulosti JUDr. Ing. Vladimír Čechura najdete k náhledu v archívu poradny.
Od roku 2017 nově zodpovídá na dotazy JUDr. Ing. et Ing.
Roman ONDRÝSEK, MBA, Ph.D., advokát, lektor a zkušební komisař ČMMJ, který působí na katedře teorie práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Dotazy prosím zadávejte stručně a výstižně. Po obdržení dotazu redakce váš dotaz přeposílává JUDr. Ondrýskovi, po zpracování odpovědi bude text zaslán jak na adresu tazatele, tak případně uveřejněn veřejně v rubrice a nebo i na stránkách časopisu Myslivost.
Prosím respektujte, že nelze předem určovat jak rychle a do jakého datumu bude váš dotaz zpracován a kdy vám bude zaslána odpověď.
Odpovědi jsou pouze názorem zpracovatele, nelze je tedy považovat za adekvátní rozhodnutí soudu a ani za oficiální právní rozbor soudního znalce.
Předem odmítáme dotazy netýkající se myslivců a myslivosti, dotazy štvavé, útočné, neslušné či jinak nesplňující zásady slušného chování a myslivecké cti, etiky a morálky.
Dotaz č.2017022 [ zadáno 4.6.2017 ]
Myslivecký spolek od roku 1990 provozuje svou činnost v rámci budovy, která spolu s pozemkem patřila LČR. Následně byl pozemek vydán v rámci restituce třetí osobě. Samotnou budovu, stále ve vlastnictví LČR, myslivecký spolek od něho odkoupil. Nastala tak situace, že samotná budova je ve vlastnictví mysliveckého spolku, ale pozemek, na němž stavba stojí, je ve vlastnictví jiné osoby.
Myslivecký spolek zahájil jednání o odkoupení pozemku s restituentem. Jednání však nejsou dosud úspěšná a restituent nechce pozemek prodat.
Vzhledem k tomu, že spolek užívá stavbu a pozemek pod ní téměř 20 let a vzhledem k tomu, že vlastník pozemku od r. 2006 nevznesl požadavek, abychom pozemek vyklidili nebo odkoupili, lze v takovém případě užít ustanovení o vydržení pozemku?
Dotaz č.2017021 [ zadáno 4.6.2017 ]
Člen dobrovolně vystoupil z mysliveckého spolku. Po krátké době, v řádech dnů, si své vystoupení rozmyslel a zažádal znovu o členství ve spolku, avšak bez předložení přihlášky tak, jak vyžadují stanovy. Členská schůze, na jejímž programu nebylo zařazeno hlasování o jeho přijetí, rozhodla, že bývalý člen se stal znovu členem MS.
Samotný postup byl v rozporu s provozním řádem, neboť ten podmiňuje řádné přijetí člena způsobem, kdy nejdříve přihlášku projedná výbor spolku a následně členská schůze na základě doporučení výboru rozhoduje o přijetí. V dané situaci však chybělo doporučení výboru a předložení výpisu z rejstříku trestů. Provozní řád zároveň stanoví, že v případě nově přijatých členů je stanoveno dvouleté zkušební období.
Vzhledem k tomu, že nově přijatému členovi byl v minulosti vrácen členský podíl, vyzvala ho členská schůze, aby jej znovu zaplatil. Člen spolku tak neučinil.
Po vzniklých sporech, zda jeho členství ve spolku trvá, podal tento člen žalobu o určení jeho členství.
Je možné přijetí člena MS bez zkušební doby jen na základě toho, že v minulosti již byl členem MS a zkušebním obdobím „prošel“?
Byl shora uvedeným postupem člen spolku znovu přijat v souladu se stanovami a zákonem?
Dotaz č.2017020 [ zadáno 14.5.2017 ]
Ve stanovách máme uvedeno, že členské schůzi přísluší volit na dobu 5 let předsedu, místopředsedu a další členy výboru. U člena určeného k výkonu funkce, mysliveckého hospodáře navrhovat Orgánu státní správy myslivosti(OSSM). Může tento návrh, mezi členy spolku proběhnout formou volby a následný vítěz (samozřejmě s patřičnou kvalifikací) bude uživatelem honitby navržen OSSM? Stanovy také uvádí, že funkční období volených orgánů(tedy i výboru) je 5 leté a myslivecký hospodář, je členem výboru. Chápu tedy správně, že funkční období mysliveckého hospodáře, je dle stanov 5 leté?
Dotaz č.2017019 [ zadáno 14.5.2017 ]
díky neshodám mezi členy HS došla situace až tak daleko, že momentálně probíhají právní kroky směřující k rozdělení současné honitby, a tím k jejímu zániku. Následně by měly vzniknout dvě nové samostatné honitby. Což by mělo proběhnout ještě letos. Pro současnou honitbu proběhlo dle legislativy jarní sčítání zvěře a máme připravený plán chovu a lovu zvěře spárkaté odsouhlasený současným HS na základě kterého se bude až do rozdělení v honitbě hospodařit. V okamžiku, kdy dojde k rozdělení současné honitby a uznání dvou nových honiteb, budou se dodatečně vypracovávat nové plány pro zbytek daného mysliveckého roku i přes to, že pro tyto dvě honitby neproběhlo jarní sčítání? Nebo se současný plán „nějakým“ způsobem rozdělí mezi nově vzniklé honitby? Případně až do dalšího jarního sčítání nebude možné myslivecky obhospodařovat v honitbách normovanou zvěř? Mám za to, že na tuto situaci legislativa nepamatovala.
Dotaz č.2017018 [ zadáno 14.5.2017 ]
Dobrý den pane doktore, obracím se na vás v návaznosti na článek v Myslivosti o trestněprávní odpovědnosti MH. Dělám asi půl roku hospodáře v našem MS. V našem MS jsou hlavními orgány spolku členská schůze a výbor, revizní komisi nemáme. Ve výboru jsou předseda, finanční hospodář a jednatel, já jako MH nejsem členem výboru. Vedu záznamy o ulovené zvěři včetně toho kdo obdržel zvěřinu (prodej, příděly, ale ne peníze). Rozdělování zvěřiny a prodej si řídí předseda sám (mě jen nahlásí komu a kolik) a peníze za prodej zvěřiny vede finanční hospodář. Jak mám tedy podle vašeho výkladu zákona 449/2001 postupovat. Mám kontrolovat hospodaření MS, tedy kontrolovat finančního hospodáře? Nebo mám chtít abych rozděloval zvěřinu já sám, prodával ji a peníze odevzdával fin. hospodáři. To potom můžu zrovna dělat všechno sám.
Dotaz č.2017017 [ zadáno 14.5.2017 ]
s velký zájmem jsem si přečetl článek v časopisu Myslivost č. 4/2017 o povinnosti mysliveckého spolku přijmout do spolku člena honebního společenstva nebo majitele honebních pozemků. V praxi jsem se ale setkal se situací, že myslivecký spolek odmítl přijmout člena honebního společenstva za člena mysliveckého spolku s odůvodněním, že počet členů MS (asi dle stanov - nebylo nijak upřesněno) je v současné době naplněn. Reálně ale v daném mysliveckém spolku vykonává dlouhodobě právo myslivosti kromě řádných členů daného MS i řada t.zv. hostů neboli jejich terminologií povolenkářů, kterým je opakovaně a každoročně vystavována povolenka k lovu. Domnívám se, že za takové situace bylo odmítnutí členství pro členy honebního společenstva neoprávněné a daný MS tímto způsobem vlastně obchází zákon.
Dotaz č.2017016 [ zadáno 26.4.2017 ]
Myslivecký spolek má potíže se dvěma svými členy. Veškeré záležitosti, s nimiž nesouhlasí, a které byly v rámci spolku řádně rozhodnuty, napadají soudní žalobou. Z cca 10 žalob nebyla žádná úspěšná. Ostatní členové mysliveckého spolku jsou z takového jednání znechuceni.
Je možné, aby vlastník honebního pozemku (člen MS) tento „převedl“ do s.r.o., ve které budou společníci ostatní členové MS a MS bude následně zrušen rozhodnutím členské schůze?
Jaká úskalí by takový postup přinesl?
Je pravda, že s.r.o. ručí pouze svým majetkem a nikoli majetkem vlastníků s.r.o.?
Dotaz č.2017015 [ zadáno 21.4.2017 ]
V mysliveckém spolku jsou psi – teriéři, jezevčíci a braka jezevčíkovitá, kteří mají pouze zkoušky z norování, ale jsou vedení a používání na společných honech jako lovecky upotřebitelní na stejné úrovni jako ohaři a slidiči s PZ.
Jaké zkoušky z výkonu musí mít teriéři, jezevčíci a braka jezevčíkovitá, aby se mohli zúčastnit společných honů na divoké kachny, tahů na kachny, naháněk na zvěř myslivosti škodící a černou zvěř? Jaký má být počet psů vzhledem k počtu myslivců na takových akcích? Jaký by byl možný postih a kdo by byl zodpovědný, pokud by se stal úraz střelnou zbraní a byli by přítomni psi, kteří nemají odpovídající zkoušky?
Dotaz č.2017014 [ zadáno 16.4.2017 ]
Tazatel je spolumajitelem pozemku, který by měl být v HS, které vykonává právo myslivosti. Nikdo však tazateli neoznámil že jeho pozemek byl přičleněn do HS. Dotazem k OSPM mu bylo sděleno, že není na seznamu přičleněných pozemků, ale na seznamu majitelů pozemků, tudíž je členem HS. Zároveň tazatelem nebyl spraven o této skutečnosti a v této věci ani neučinil žádná jednání a není mu známo, zda je členem HS nebo ne.
Dotaz č.2017013 [ zadáno 16.4.2017 ]
Krajský úřad zrušil původní rozhodnutí o uznání honitby z roku 2003 s uvedením důvodu, že nebylo všem účastníkům řízení o uznání honitby řádně oznámeno začlenění jejich pozemků do honitby (jedná se o přičleněné pozemky nečlenů HS do honitby). Evidentně se jedná o chybu státního orgánu (dle správního řádu písemné obeslání všech účastníků řízení). Takový výklad by otevřel zpochybnění legitimity 80 až 90% všech uznaných honiteb v ČR, protože neobesílání začleněných vlastníků pozemků písemně byl standardní postup obecních úřadů v době uvádění honiteb do souladu se zákonem v roce 2003. Městský úřad nyní odebíral pověření mysliveckému hospodáři, myslivecké stráži, zakázal v honitbě výkon práva myslivosti a nutí HS k legislativnímu postupu, jako při založení nové honitby (shromáždění 500 ha souvislých honebních pozemků, stanovení stavů zvěře, atd.). Dokonce neuznává původní členství v HS a požaduje, aby stávající členové podepsali nové přihlášky do HS se současným datem. Položené otázky: 1) Je nezaslání oznámení vlastníkům o přičlenění pozemků do honitby tak závažné porušení správního řádu, které zadává důvod zrušení celého původního správního rozhodnutí o uznání honitby z roku 2003? 2) Zůstává v platnosti rozhodnutí o honitbě z 90 let do doby nabytí platnosti nového rozhodnutí a kdo vykonává v takové honitbě výkon práva myslivosti? 3) Může úřad zakázat výkon práva myslivosti v období do vydání nového platného rozhodnutí o honitbě a odebírat pověření MH a MS?